Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Ví vůbec pražská policie, že má pomáhat a chránit?

  5:51

Přítomnost dvou policistů nezabránila agresorovi 19. dubna při pražské cyklojízdě fyzicky zaútočit na jiného muže a pak v klidu odejít.

Útočník, jehož pohotově natočil jiný řidič, právě odchází z místa činu a nikdo si ho nevšímá, včetně policistů. foto: © TV NovaČeská pozice

KOMENTÁR Zdeňka Ondráčka / Pražská policie má zaděláno na další pořádnou ostudu. Dva dopravní policisté ve čtvrtek 19. dubna při zajišťování akce Velká jarní cyklojízda nedokázali zabránit fyzickému napadení jednoho z cyklistů neznámým agresivním mužem, jehož podobu zachytil jiný pohotový řidič. Ze zveřejněných záběrů je zřejmé, že muž se bez jakékoli předchozí účasti vmísil do potyčky jiného občana s cyklistou a toho jedním cíleným úderem do obličeje srazil k zemi, čímž mu způsobil střednětěžká zranění, jež si vyžádala okamžitou hospitalizaci. 

Zcela tragická byla reakce policistů, kteří asistovali na místě a celé věci u křižovatky u Bulhara jen přihlíželi. Nejen, že neudělali naprosto nic pro to, aby k napadení nedošlo, ale zejména po útoku neučili vůbec nic k zadržení útočníka, popřípadě k zjištění jeho totožnosti, a nechali ho v klidu odejít, respektive odjet.

Je proto zřejmé, že tito policisté porušili zákon o Policii ČR, který v § 10 odst. 1 uvádí, že v případě porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, jehož odstranění spadá do úkolů policie, je policista ve službě povinen provést úkon v rámci své pravomoci nebo přijmout jiné opatření, aby porušení odstranil. Úkolem policie je mimo jiné chránit bezpečnost osob a veřejný pořádek. Vědí to tito policisté?

Úkolem policie je mimo jiné chránit bezpečnost osob a veřejný pořádek. Vědí to tito policisté?

Co hrozí pachateli?

Důvěryhodnost občanů v policii a její schopnost ochránit je před trestnou činností je dlouhodobě na nízké úrovni. To potvrzuje i skutečnost, že ani přítomnost dvou policistů na místě nezabránila útočníkovi fyzicky zaútočit na jiného. Před zraky policistů se tak dopustil hned několika trestných činů.

V první řadě se jedná o trestný čin výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku, neboť se veřejně a na místě veřejnosti přístupném dopustil výtržnosti zejména tím, že napadl jiného. U tohoto trestného činu je ohrožen trestní sazbou odnětí svobody až na dvě léta.

Druhým trestným činem je pak ublížení na zdraví. Zde bude záležet na lékařských zprávách a posudcích, jak bude toto zranění závažné. Může se jednat o trestný čin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 tr. zákoníku, kde by byl pachatel ohrožen trestní sazbou odnětí svobody na 6 měsíců až tři léta. V případě závažnějšího následku, kde by doba léčení a omezení poškozeného v běžném způsobu života překročila hranici 6 týdnů, by byl útočník ohrožen trestní sazbou odnětí svobody na 2 léta až 8 let. Právě tuto právní kvalifikaci lze vzhledem k avizovanému rozsahu zranění cyklisty předpokládat.

Na posouzení orgánů činných v trestním řízení bude také možnost kvalifikovat jednání pachatele jako trestný čin těžké ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zákoníku, kde by byl pachatel ohrožen trestní sazbou odnětí svobody na 3 léta až 10 let. U tohoto trestného činu by však bylo nutno prokázat úmysl (i eventuální) způsobit těžkou újmu na zdraví. U předchozího trestného činu toto není třeba, neboť zde u zavinění postačuje zavinění z nedbalosti.

Čas přiznat chybu systému

Činností, respektive nečinností policistů se určitě bude muset zabývat odbor vnitřní kontroly,  případně inspektoři Generální inspekce bezpečnostních sborů. Umím si představit, že by jejich pochybení mohlo být kvalifikováno i jako trestný čin maření úkolu úřední osoby z nedbalosti podle § 330 odst. 1 tr. zákoníku, a to v případě, že by se nepodařilo pachatele útoku ztotožnit a zadržet. A myslím, že by to bylo zcela v pořádku, neboť dlouhodobě prosazuji, že každý, včetně policistů musí nést odpovědnost za svoje jednání.

Myslím, že je na čase položit si otázku, zda je ještě možné tato pochybení policie svalovat na selhání jednotlivců nebo přiznat, že se již jedná o zásadní chybu v systému. U policie dlouhodobě nefunguje systém vzdělávání, řízení a kontroly a řadoví policisté tak svoji činnost mnohdy vykonávají jen podle svého nejlepšího vědomí. K čemu to vede, vidíme stále častěji a občanům se proto nelze divit, že policii nedůvěřují.