Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vědci jako proroci konce světa aneb Věda jako náboženství naší doby

  8:56
Aktivistka Greta Thungergová slepě věří v to, co vědci prorokují, a očekává konec světa v roce 2030, jako se ve středověku věřilo v konec světa po tisíci letech a návrat Mesiáše. Stejně jako každé jiné náboženství ani náboženství vědy nemůže postrádat eschatologii.

Věda. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

Téma konce světa se několikrát objevuje v dějinách křesťanství a v každé době se objevují proroci, aby oznamovali příchod posledního dne. Je pozoruhodné, že dnes tuto eschatologickou funkci, kterou církev opustila, převzali vědci a stále častěji se představující jako proroci, kteří s absolutní jistotou předpovídají a popisují klimatické katastrofy, které povedou ke konci života na Zemi. Zvláštní, ale nepřekvapivé, pokud uvážíme, že v moderní době věda nahradila víru a převzala původně náboženskou funkci.

Věda je vskutku v každém smyslu náboženství naší doby, tím, v co lidé věří (nebo alespoň, věří, že věří). Stejně jako jakékoli jiné náboženství ani náboženství vědy nemůže postrádat svou eschatologii, tedy dispozitiv, který udržováním věřících ve strachu posiluje jejich víru a současně zajišťuje vládu kněžské třídy. Zjevení podobná Grétě jsou v tomto významu symptomatická.

Varování

Greta slepě věří v to, co vědci prorokují, a očekává konec světa v roce 2030, přesně jako se ve středověku věřilo v konec světa po tisíci letech a bezprostřední návrat Mesiáše, který by soudil svět. Neméně symptomatická je postava Jamese Lovelocka, autora teorie Gaia, vědce, který soustředil své apokalyptické diagnózy na jediný faktor – procento CO2 v atmosféře – a s úžasnou upřímností prohlašoval, že spása lidstva leží v jaderné energii.

Varování před záměnou náboženství a vědecké pravdy a proroctví a prozíravosti je varováním před nekritickým diktátem zúčastněných stran jejich volbami a důvody, které mohou být v konečném důsledku pouze politické

To, že se v obou případech jde o náboženská a nevědecká tvrzení, je prozrazeno ústřední funkcí použitého slova spása pocházejícího z křesťanské filozofie dějin. Tento jev o to více znepokojuje, že věda mezi své úkoly nikdy nezahrnovala eschatologii, a je možné, že převzetí nové prorocké role potlačuje povědomí o její nepopiratelné odpovědnosti v katastrofách, jejichž příchod předpovídá.

Stejně jako v každém náboženství i náboženství vědy má své nevěřící a odpůrce, tedy stoupence jiného velkého náboženství modernosti – náboženství peněz. Ale obě náboženství, očividně rozdělená, se tajně podporují. Protože to byla bezpochyby stále užší aliance mezi vědou, technikou a kapitálem, která završila katastrofickou situaci, již dnes vědci denuncují.

Musí být jasné, že tyto úvahy nemají v úmyslu zaujmout postoj ke skutečnému problému znečištění a škodlivých transformací, které průmyslové revoluce vyvolaly v hmotných a duchovních podmínkách života. Naopak, varování před záměnou náboženství a vědecké pravdy a proroctví a prozíravosti je varováním před nekritickým diktátem zúčastněných stran jejich volbami a důvody, které mohou být v konečném důsledku pouze politické.

Článek vychází v rámci výzkumného programu Globální konflikty a lokální souvislosti, Strategie AV21.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...