Lidovky.cz

Vatikán se stále víc otvírá současnému umění

  7:45
V Benátkách v sobotu 26. května odstartoval 16. ročník mezinárodního bienále architektury. A poprvé v historii nabízí i pavilon Svatého stolce. Na jeho vzniku se spolupodílel i světoznámý britský architekt Norman Foster.

Letošní mezinárodní Benátské bienále architektury nabízí i pavilon Vatikánu. foto: ArchivČeská pozice

Vatikán se v posledních letech stále více otvírá lidem a zapojuje se do společenského dění. Nemalý podíl na tom má kardinál Gianfranco Ravasi, který už jedenáctý rok šéfuje Papežské radě pro kulturu. Právě tento rodák ze severoitalského Merata před pěti lety přivedl Svatý stolec poprvé na Benátské bienále architektury. Prezentace inspirovaná knihou Genesis, na jejímž vzniku se podílela trojice uznávaných umělců, mezi nimi i český fotograf Josef Koudelka, vzbudila kladné ohlasy.

„My to bereme jako, abych tak řekl, první semínko. Snad se nám podaří umocnit církevní tradici propojování umění a víry,“ prohlásil tehdy Ravasi. Letos udělal Vatikán další krok. Pro Benátské bienále architektury přichystal vlastní pavilon. Ještě předtím na sebe 75letý kardinál strhl mimořádnou pozornost. I díky jeho iniciativě se totiž v New Yorku uskutečnila módní přehlídka Heavenly Bodies.

Papežský stát na ni zapůjčil unikátní kousky ze svých sbírek, například tiáru osázenou 18 tisíci diamanty, nebo papežské oděvy ze 17. století. Na akci, jejímž ústředním tématem bylo soužití módy a církve, dorazila řada vlivných v čele s Donatellou Versace. Nechyběl ani Ravasi, který si tak na vlastní oči mohl prohlédnout popovou zpěvačku Rihannu, jež se po molu prošla ve vyzývavém papežském kostýmu.

Duchovní harmonie

Pavilon pro Benátské bienále architektury je výrazně decentnější. Nachází se u lesa na ostrově San Giorgio Maggiore a nejde o jeden objekt, ale o deset kaplí. Návštěva pavilonu je podle Ravasiho zamýšlena jako pouť pro ty, kdo chtějí objevit krásu, ticho a vnitřní hlas. „Počet kaplí je symbolický, protože vyjadřuje Desatero vetknuté do nitra prostoru: připomínají hlasy přetvořené v architekturu, které rozvírají svou duchovní harmonii,“ dodal ministr kultury Vatikánu, jak se kardinálovi také říká.

Počet kaplí je symbolický, protože vyjadřuje Desatero vetknuté do nitra prostoru: připomínají hlasy přetvořené v architekturu, které rozvírají svou duchovní harmonii

Projekt je inspirovaný takzvanou lesní kaplí, kterou v roce 1920 postavil švédský architekt Gunnar Asplund na stockholmském hřbitově. Její nákresy najdou návštěvníci v prvním svatostánku. Kurátorem vatikánské přehlídky je profesor Francesco Dal Co. Stejně jako v roce 2013, kdy se Vatikán na bienále prezentoval poprvé, i nyní pro svůj projekt získal světově proslulé umělce. Kaple pro něho vytvořili Eduardo Souto de Moura, Terunobu Fujimori nebo Norman Foster, jehož realizace upoutává největší pozornost.

Slavný britský architekt dal kapli podobu jednoduchého dřevěného stanu. „Začali jsme výběrem vhodného místa. Při návštěvě San Giorgia Maggiore, poblíž velkolepého kostela od Palladia a divadla Teatro Verde, jsme našli zelenou plochu se dvěma zralými stromy, které krásně ohraničují výhled na lagunu. Bylo to jako malá oáza ve velké zahradě, dokonalá pro rozjímání,“prozradil architekt, jehož nejvíce proslavila stavba londýnské „Okurky“.

Atmosféra světla a stínu

Podle Fostera bylo  cílem vytvořit malý sakrální prostor se zajímavou atmosférou světla a stínu, který by souzněl s okolní přírodou. Pavilon měl mít původně tvar tří křížů, nakonec ale architekt sáhl k jednoduššímu řešení. Stavba je sestavena z dřevěných latí a má půdorys bumerangu. Ústí do lodi, v jejímž čele se rýsují dřevěné podpěry ve tvaru kříže.

Podle Fostera bylo cílem vytvořit malý sakrální prostor se zajímavou atmosférou světla a stínu, který by souzněl s okolní přírodou

Ne všichni věřící jsou ale Ravasiho aktivitami nadšení. Zejména konzervativnímu křídlu katolické církve se jeho projekty nelíbí. Módní přehlídku někteří z nich označili za „obscénní a rouhačskou“. Kardinál s jejich závěry ale nesouhlasí. „Krása a umění jsou už po staletí neoddělitelnými sestrami víry a liturgie,“ myslí si a hodlá nadále více otevírat Vatikán současnému umění.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.