Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

V pořadu ČT24 Události, komentáře je málo alternativních názorů

  19:39
Kritici České televize tvrdí, že často představuje hotové názory bez alternativy. Pro posouzení vyváženosti je podle Vladimíra Meiera lepší vzít v úvahu pouze jeden večerní pořad. Vybral Události, komentáře ČT24 a analyzoval jej od 2. ledna 2017 do 16. března 2018.

Události, komentáře na České televizi. foto: Reprofoto

Už delší dobu se diskutuje, je-li zpravodajství veřejnoprávní České televize (ČT) vyvážené, jak jí to ukládá zákon a jak to divák od ní očekává. Kritici jí vyčítají, že výběrem zpráv i způsobem jejich prezentace dává přednost jen jedné části názorového spektra a ignoruje alternativní názory. Česká televize s tím nesouhlasí a trvá na tom, že její zpravodajství je dostatečně vyvážené.

Je obtížné tento střet objektivně posoudit, protože každý vnímá zprávy subjektivně. Když reportér nebo komentátor říká, co si myslím, mám pocit, že je to tak správně, a tudíž zpravodajství odpovídá požadavkům. Když říká něco jiného, nebo nepřinese zprávu, kterou považuji za důležitou, je to pro mne nesprávné a hodné nápravy. Málokdo je schopný či ochotný akceptovat, že vyváženost znamená informovat o věcech a událostech z různých úhlů pohledu, aby si divák udělal vlastní názor.

„Nezávislí“ komentátoři

Kritici ČT tvrdí, že často představuje hotové názory bez alternativy, navíc tendenční. Česká televize nesouhlasí s kritikou zpravodajství a tvrdí, že v jednom programu může sice někdy dostat více prostoru jen jedna strana, ale v průběhu celého dne nastane vyrovnání – všechny strany dostanou stejný prostor. To zřejmě odpovídá skutečnosti, i když se pravděpodobně stává, že jedna strana dostane více prostoru, je-li divácká sledovanost vyšší (především večer), a druhá přes den, ale je opravdu obtížné celkovou vyváženost zajistit.

„Nezávislí“ komentátoři, které si ČT zve, posuzují vyjádření všech politiků a už jejich výběrem může zásadně ovlivnit názory, jež v pořadu Události, komentáře zaznějí a jaký dojem si divák odnese

Pro posouzení vyváženosti je lepší vzít v úvahu jen jeden večerní program, proto jsem vybral vlajkovou loď zpravodajství ČT24 – pořad Události, komentáře. Ten se vysílá ve 22 hodin, a proto by redaktoři měli mít dost času, aby denní události zpracovali a vyváženě prezentovali. Jednou možností, jak posuzovat vyváženost, je doba, již dostane daná osoba či politická strana k vyjádření. To však také není optimální, neboť stejný čas neznamená stejnou možnost vyjádření – kdo mluví pomalu nebo musí bojovat s útočnými otázkami moderátora, je v nevýhodě.

Od politiků navíc čekáme, že nejsou nestranní, proto jejich vyjádření bereme (doufám) vždy s rezervou. Oproti tomu „nezávislí“ komentátoři, které si ČT zve, posuzují vyjádření všech politiků a už jejich výběrem může zásadně ovlivnit názory, jež v pořadu Události, komentáře zaznějí a jaký dojem si divák odnese.

Nemožnost absolutního posouzení

Podkladem pro tuto studii byly programy ČT24 od 2. ledna 2017 do 16. března 2018 stažené z webu ČT. Na tomto místě je třeba vedle kritiky pochválit ČT24za kvalitu webové prezentace. Všechny programy jsou dostupné online a v několika minutách po skončení i na archivu webu a uchovávané velmi dlouho, což umožňuje detailní analýzy.

Z pořadu Události, komentáře jsem vyřadil pozvané hosty, cizince, politiky a oborové experty a ponechal pouze komentátory a jejich zařazení a spočítal, kolikrát byli v uvedeném období do pořadu pozváni – celkem více než 110 osob, řada z nich několikrát. Více než dvě třetiny všech komentářů (219) pochází od 46 osob, které byly pozvány tři- a vícekrát:

Pro absolutní posouzení vyváženosti by bylo možné zkoumat obsah jednotlivých komentářů, zařadit je do názorových proudů a porovnat jejich četnost. Takovou míru vyváženosti asi nelze od ČT24 požadovat, navíc by bylo takové zařazení subjektivní, a tedy i diskutabilní.

Bohumil Pečinka, zástupce šéfredaktora, Reflex, 14krát; Radko Kubičko, komentátor Českého rozhlasu Plus, 10krát; Lukáš Jelínek, politický analytik z Masarykovy demokratické akademie, 10krát; Daniel Anýž, komentátor Hospodářských novin, 9krát; Václav Dolejší, redaktor Seznam Zprávy, 8krát; Petr Holub, novinář Echo24.cz, 8krát; Petr Kamberský, Lidové noviny, 7krát; Jana Klímová, analytička Českého rozhlasu Radiožurnál, 7krát; Petr Honzejk, komentátor Hospodářských novin, 6krát; Petr Hartman, komentátor Českého rozhlasu Plus, 6krát; Miroslav Korecký, MF Dnes, 6krát; Kamil Švec, politolog z Fakulty sociálních věd UK, 6krát; Luboš Palata, komentátor MF DNES, 5krát; Jindřich Šídlo, komentátor Seznam Zprávy, 5krát; Jaroslav Bašta, bezpečnostní analytik a bývalý diplomat (první zprávy.cz), 5krát; Janek Kroupa, reportér Radiožurnálu, 5krát; Vladimíra Dvořáková, VŠE Praha, 4krát; Tomáš Klvaňa, komentátor, New York University in Prague, 4krát; Robert Čásenský, šéfredaktor magazínu Reportér, 4krát; Petr Sokol, politolog Vysoké školy CEVRO Institut Petr Sokol, 4krát; Petr Kolář, MF DNES, 4krát; Pavel Šaradín, politolog Univerzity Palackého v Olomouci, 4krát; Ondřej Leinert, redaktor MF DNES, 4krát; Milan Slezák, komentátor Českého rozhlasu, 4krát; Martin Fendrych, Aktualne.cz, 4krát; Lukáš Visingr, vojenský a bezpečnostní analytik (Echo24), 4krát; Daniel Kroupa, politolog a bývalý senátor (Forum24), 4krát; Dalibor Balšínek, šéfredaktor portálu Echo24, 4krát; Vladimír Votápek, analytik mezinárodních vztahů a bývalý diplomat (blog Respekt), 3krát; Vladimír Handl, expert na mezinárodní vztahy z katedry německých a rakouských studií FSV UK, politolog, 3krát; Tomáš Pojar, prorektor CEVRO Insitutu a bezpečnostní analytik, 3krát; Radko Hokovský, ředitel Think-tanku Evropské hodnoty, 3krát; Petruška Šustrová, publicistka a překladatelka, 3krát; Petra Procházková, redaktorka Lidových novin, 3krát; Ondřej Soukup, redaktor Hospodářských novin, 3krát; Milan Znoj, politolog z Filozofické fakulty UK, 3krát; Michal Mejstřík, profesor ekonomie Fakulty sociálních věd UK, 3krát; Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, 3krát; Matyáš Zrno, balkanista, Občanský institut, 3krát; Martin Ehl, vedoucí zahraniční rubriky Hospodářských novin, 3krát; Lenka Zlámalová, komentátorka Echo24.cz, 3krát; Jiří Pehe, politolog New York University, 3krát; Jaroslav Spurný, redaktor týdeníku Respekt, 3krát; Jan Sokol, filozof a vysokoškolský pedagog (FHS UK), 3krát; Jan Šír, Institut mezinárodních studií FSV UK, 3krát; Bohumil Doležal, politolog (Forum24), 3krát.

Zbytek, 99 komentářů, pochází od 68 osob, které se objevily jednou nebo dvakrát. Pro absolutní posouzení vyváženosti by bylo možné zkoumat obsah jednotlivých komentářů, zařadit je do názorových proudů a porovnat jejich četnost. Takovou míru vyváženosti asi nelze od ČT24 požadovat, navíc by bylo takové zařazení subjektivní, a tedy i diskutabilní.

Pod „liberální hodnoty“ zařazuji servery a jednotlivce, kteří zastávají evropské hodnoty a lidská práva a vymezují se proti oligarchům, xenofobům, rusofilům. „Ostatní“ jsou osoby, které nelze jednoznačně přiřadit do jiné kategorie.

Budu spíše vycházet z toho, že komentátoři zaměstnaní nebo spolupracující se stejnou nebo podobnou institucí sdílejí podobné názory, a vyvážený výběr komentátorů by tedy měl být rovnoměrný. Seskupením pod stejnou organizaci nebo médium, do kterého přispívají, dostaneme: Czech News Center/Křetinský & Tkáč, 17krát; Mafra/Babiš, 36krát; Economia/Bakala, 44krát; ČT, ČR, 43krát; státní VŠ, 53krát; soukromé VŠ, 26krát; liberální hodnoty, 80krát; ostatní, 19krát.

Máme tedy zástupce mediálních domů vlastněných podnikateli (CNC, Mafra, Economia), vysokých škol a jejich institutů a ČR/ČT. Pod „liberální hodnoty“ zařazuji servery a jednotlivce, kteří zastávají evropské hodnoty a lidská práva a vymezují se proti oligarchům, xenofobům, rusofilům (například Evropské hodnoty, Echo24, Forum24, AMO, Seznam, Deník referendum, Reportér). „Ostatní“ jsou osoby, které nelze jednoznačně přiřadit do jiné kategorie – Bašta 5krát, Šustrová 3krát, Zrno 3krát, Robejšek 2krát, Šlachta, Neff, Schneider, Ondráčka, Šándor, Tomský).

Zřídka, nebo vůbec

CNC (vydavatel mimo jiné Blesku) je zastoupen téměř výhradně Bohumilem Pečinkou, což sice nepovažuji za velkou nevyváženost vzhledem k tomuto mediálnímu domu, ale zdá se, že Pečinka je ochotný se vyjádřit kdykoli a k čemukoli, a proto je vítaným hostem. Není snadné každý pracovní den sehnat rychle několik osob, které jsou schopné a ochotné večer podat komentář, ale okruh často zvaných osob by bylo možné rozšířit na více osob s více názory nebo aspoň s ne předem známými. Vyváženost dalších dvou podnikatelských médií je vcelku uspokojivá.

Komentátoři, redaktoři a analytici s odlišnými názory jsou do pořadu Události, komentáře zváni zřídka, nebo vůbec

V tomto srovnání vyniká velká převaha liberálních hodnot a velký nedostatek alternativních a nezávislých osobností. O zařazení do této skupiny je možné diskutovat, v jedné redakci se mohou sejít i diametrálně odlišné názory, ale při bližším zkoumání by se skupina liberálních hodnot spíše zvětšila (například z ČR/ČT Kubičko, Rakušanová, Kulidakis, Fridrichová, Hvížďala, z VŠ Klvaňa, Pehe, Romancov, z Economie většina) než naopak. V tomto směru jsou Události, komentáře nevyvážené, a je třeba vyzvat ČT, aby učinila nápravu.

Podstatné také je, jako často v podobných analýzách, to, co v uvedeném výčtu komentátorů chybí. Komentátoři, redaktoři a analytici s odlišnými názory jsou do pořadu Události, komentáře zváni zřídka, nebo vůbec. U osob typu Petra Robejška (naposledy 10. října 2017) nebo Alexandra Tomského (26. června 2017) to lze vysvětlit tím, že se z nich stali politici, a proto nejsou nestranní, i když by asi šlo obtížně zdůvodnit, jak vstup do politiky ovlivnil jejich analytické schopnosti.

Platnost poučky

Z pozvaných hostů do kategorie „alternativní názor“ patří asi jen Jaroslav Bašta (naposledy 9. června 2017) a Jan Schneider (6. ledna 2017), přitom je řada takových známých osobností, například Erik Best, Zdeněk Zbořil, Lenka Procházková, Petr Žantovský, István Léko, Pavel Chrastina, Tereza Spencerová, Markéta Šichtařová či Jan Keller, které se za tuto dobu vůbec v Komentářích neobjevily. Přitom ČT dokazuje platnost poučky, že když osoby s alternativními názory ignoruje jako diskutující, jsou jí pak vnuceni jako politici a poslanci.

Česká televize dokazuje platnost poučky, že když osoby s alternativními názory ignoruje jako diskutující, jsou jí pak vnuceni jako politici a poslanci

„Alternativním názorem“ například myslím, že Rusko není největším nebezpečím pro zbytek světa, Ukrajinu nevedou největší majdanští demokraté, cenzura názorů na internetu není správná, ani když se pojmenuje jinak, Evropská unie pro nás nemá víc výhod než nevýhod, Zeman má i kladné stránky, Babišovy zájmy možná nejsou ve střetu, oligarcha ve vládě je možná lepší než za kulisami, čeští komunisté jsou normální politická strana, „demokratické“ strany možná tolik demokracie nechtějí, Orbán je v této době dobrý premiér, Asad je možná pro Sýrii lepší než ostatní, Trump možná nedělá všechno špatně, migrace je problém či že propaganda není jen ruská.

Žádný z nich nemusí být pravdivý, ale je třeba o nich diskutovat s dobrými argumenty, nikoli je ignorovat. Neřekla jedna česká ikona, že demokracie je diskuse?

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!