Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

V diskusi o jaderné energetice nelze opomíjet nepříjemná témata

  10:52
Účastníci online konference Institutu equilibrium o budoucnosti české energetiky ve svých projevech obhajovali středoevropský energetický skanzen namísto moderních směrů.

jaderná energie foto: Reprofoto

Nedávná online konference Institutu equilibrium o budoucnosti české energetiky měla od „vyváženého rozvoje s cílem nalézat dynamickou rovnováhu ve všech probíhajících procesech“, což je posláním institutu, daleko. Její účastníci totiž obhajovali středoevropský energetický skanzen 20. století namísto moderních směrů. Negativní také bylo, že dezinformace a neznalosti prezentovali odborníci s vysokým veřejným kreditem.

V úvodu videokonference postuloval bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl jadernou energetiku jako jedinou možnost pro Českou republiku. Již ale neřekl, že mnoho zemí včetně vyspělých tuto představu nesdílí nebo ji opouští.

Ukončení jaderné výroby elektřiny deklarovalo Německo, Belgie, Španělsko a Švýcarsko a jadernou energii nechce Austrálie, Portugalsko, Norsko, Rakousko, Dánsko, Řecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko a Nový Zéland. Francie, tradiční zastánce jádra, má v plánu počet reaktorů snížit a Jižní Korea hodlá jadernou energetiku opustit. Je smutné, že Česko nevnímá odklon mnoha zemí od jaderné energetiky z cenových, bezpečnostních nebo geopolitických důvodů.

Pokles ceny

Dalším Mílovým argumentem ve prospěch jaderné energetiky byla podpora vědeckých oborů, jako kdyby obnovitelné zdroje energie (OZE) vědu a výzkum nepotřebovaly. Rozvoj OZE se neobejde bez výzkumu ve fyzice tenkých vrstev, chemii, vakuové technologii, analytických metodách a optice pro nové generace fotovoltaických zdrojů, elektrochemii pro výzkum a vývoj bateriových systémů a elektrolýzy vody nebo v geologii pro výstavbu aquiferů či uskladnění teplé vody.

Cena akumulace i výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie bude dále klesat, jak ukazuje trend uplynulých let. Podle nedávné studie by měly být investiční náklady na výstavbu jednotky na výrobu metanu z přebytečné obnovitelné elektřiny a oxidu uhličitého před rokem 2050 nižší než 500 dolarů za kWh, asi dvanáctkrát levnější než investice na výstavbu jaderné elektrárny.

Dále například v geotermie a podzemním uskladnění vodíku či metanu, zemědělství pro zdroje odpadního biomateriálu na výrobu bioplynu či v dalších materiálových vstupech pro energetiku, hydrodynamice a aerodynamice pro větrné a vodní energetické zdroje, meteorologii pro modelace předpovědi počasí, materiálových vědách, IT či v umělé inteligenci (AI). Množství a šíře vědeckých oborů je v případě OZE větší než u jaderné energie. Ta je platformou především jaderné fyziky a radiochemie.

Přitom obory, jako je materiálové inženýrství, termodynamika, proudění, IT či AI, jsou identické s potřebami OZE. Míl dále uvedl, že německé ceny pro maloodběratele jsou dvakrát vyšší než u nás, dle Eurostatu však o 60 procent. Ani jeho tvrzení, že cena akumulace je vysoká, není pravdivé. Koncem minulého roku nabídl kalifornský projekt Eland distributorovi fotovoltaickou elektřinu za 3,3 centu s akumulací na čtyři hodiny, skoro za polovinu výrobce malých modulárních reaktorů NuScale – 6,5 centu za kilowatthodinu (kWh) za jadernou elektřinu.

A cena akumulace i výroby elektřiny z OZE bude dále klesat, jak ukazuje trend uplynulých let. Podle nedávné studie by měly být investiční náklady na výstavbu jednotky na výrobu metanu z přebytečné obnovitelné elektřiny a oxidu uhličitého před rokem 2050 nižší než 500 dolarů za kWh, asi dvanáctkrát levnější než investice na výstavbu jaderné elektrárny.

Neznehodnocení krajiny

V projevu náměstka ministra obchodu a průmyslu Reného Neděly zaznělo, že teplárenství se bude orientovat na biomasu a zemní plyn. Dle studie Cornellovy univerzity je však emisní potenciál zemního plynu kvůli únikům při těžbě přinejmenším stejný jako u uhlí, proto záměna uhlí za zemní plyn z hlediska klimatu nic nepřinese.

Ani biomasy nebude s postupující klimatickou změnou na našem území stejné množství jako v současnosti, proto nemá smysl na ní stavět teplárenství. Neděla však nezmínil možnost, s níž se počítá ve většině obnovitelných scénářů – tepelná čerpadla, především pro decentrální, ale i větší řešení.

Instalace větrné energetiky však krajinu neznehodnocuje (někteří tvrdí, že se vizuálně znehodnotí, to je ale otázkou vkusu, vlastních představ a zvyku) nebo že by nebyla použitelná k původním účelům. Větrné elektrárny mohu stát v zemědělské krajině, na polích, pastvinách i v lesích, aniž by významně ovlivnily jejich užitek.

Další projev měl pracovník Ústavu jaderného výzkumu v Řeži Vladimír Wagner, který uvedl zavádějící data o ploše pro fotovoltaiku a větrnou energii. O fotovoltaice prohlásil, že instalovaný výkon jednoho gigawattu (GW) potřebuje 40 kilometrů čtverečných, zatímco pro současné výkony se uvažuje 1,4 hektaru na MWp, tedy na jeden GW 14 kilometrů čtverečných. Zkreslil i informace o větrné energii.

Prohlásil, že na jeden GW instalovaného výkonu je třeba 550 kilometrů čtverečných, zatímco se uvádí dva až deset megawattů (MW) na kilometr čtverečný, tedy na jeden GW v průměru 166 kilometrů čtverečných. Podle evropského zdroje o trochu víc – 185 až 250 kilometrů čtverečných. Wagnerovým cílem bylo ukázat, že OZE plošně nevyhovují.

Instalace větrné energetiky však krajinu neznehodnocuje (někteří tvrdí, že se vizuálně znehodnotí, to je ale otázkou vkusu, vlastních představ a zvyku) nebo že by nebyla použitelná k původním účelům. Větrné elektrárny mohu stát v zemědělské krajině, na polích, pastvinách i v lesích, aniž by významně ovlivnily jejich užitek.

Odstavování fosilních elektráren

Wagner dále řekl, že neexistují projekty, jež by potvrzovaly možnost zásobování OZE v geografických podmínkách podobných českým. Neuvedl však studie vědeckých institucí, například Fraunhoferova Institutu o obnovitelné energetické nezávislosti Německa a cenové výhodnosti exportu a importu energie, Univerzity Lappeenranta o 100procentním obnovitelném systému pro Česko a Slovensko či Stanfordovy univerzity o úplném zásobování obnovitelnou energetikou všech odvětví spotřeby pro dvě třetiny zemí na světě.

Fosilní elektrárny není třeba odstavovat, abychom se zalíbili Evropské komisi, ale snížili dopady klimatické katastrofy. Tím, že je budeme ještě potřebovat několik desetiletí, se odmítá klimatické ohrožení, jež vede k civilizačnímu kolapsu. Jaký by v tomto případě mělo smysl zachovat fosilní energetiku? To by si měla uvědomit politická sféra a odstranit všechny legislativní překážky pro rozvoj OZE a akumulace.

Nezmínil se ani o stoprocentně obnovitelných zemích, spolkových zemích, regionech a městech, které v geografických a klimatických podmínkách srovnatelných s českými vyvážejí mnoho elektrické energie, například rakouská spolková země Burgenland s 277 tisíci obyvatel loni 47 procent obnovitelné elektřiny, okres Rhein-Hunsrück uprostřed Německa se 103 tisíci obyvateli čtyřnásobek lokální obnovitelné elektřiny nebo město Hassfurt s 13,5 tisíci obyvatel 140 kilometrů na západ od naší hranice dvojnásobek elektrické energie. Tato studie uvádí mnoho dokončených a plánovaných projektů na stoprocentní zásobování obnovitelnou energií.

Ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek nastínil problémy s rozvojem technologie P2G (Power to Gas, uskladnění přebytečné elektřiny z OZE do energetických plynů). Podle německé energetické agentury jde především o legislativní a organizační překážky, které lze snadněji zvládnout než materiálové a fyzikální. Dále představil problémy s budoucím nedostatkem elektřiny ve střední Evropě.

Uvedl nezodpovědné odstavování fosilních elektráren, ale nedodal, že je není třeba odstavovat, abychom se zalíbili Evropské komisi, ale snížili dopady klimatické katastrofy. Domnívá se, že je budeme ještě potřebovat několik desetiletí, čímž odmítá klimatické ohrožení, jež vede k civilizačnímu kolapsu. Jaký by v tomto případě mělo smysl zachovat fosilní energetiku? To by si měla uvědomit politická sféra a odstranit všechny legislativní překážky pro rozvoj OZE a akumulace.

Jen částečná dekarbonizace

V diskusi se mluvilo o blackoutech, přestávkách v dodávce elektrické energie, a podle diskutujících mohou mít jakoukoliv příčinu. Přitom na rozdíl od očekávání jejich počet (SAIDI) v německé síti s rostoucím podílem obnovitelné elektřiny neroste, ale klesá. Diskutovalo se i o ceně z OZE – je levná, ale doprovodné investice ji zdraží.

V současnosti pokrývá přibližně 440 reaktorů na celém světě dvě procenta celkové a deset procent elektrické spotřeby energie a čtyřnásobné navýšení jadernou energií by znamenalo výstavbu téměř dvou tisíc reaktorů, což by však jen částečně přispělo k dekarbonizaci

Dle uvedeného scénáře pro Česko a Slovensko by se do roku 2050 měla spravedlivě vyčíslená cena elektřiny snížit z 80,2 eura/MWh v roce 2015 na 58,5, přičemž obsahuje veškerou výrobu, skladování energie a část nákladů na síť. Existují studie, dle nichž jaderná energie nepomůže zabránit klimatické katastrofě. Jedna z nich uvádí palivové, finanční, prostorové i časové důvody, proč jaderná energie významně nesníží celosvětové emise skleníkových plynů.

V současnosti pokrývá přibližně 440 reaktorů na celém světě dvě procenta celkové a deset procent elektrické spotřeby energie a čtyřnásobné navýšení jadernou energií by znamenalo výstavbu téměř dvou tisíc reaktorů, což by však jen částečně přispělo k dekarbonizaci. Otevřený dopis klimatologovi Jamesu Hansenovi ji hodnotí jako nekvalifikovanou k záchraně před klimatickou katastrofou.

Žádný projev na vidoekonferenci nepřipomněl nebezpečí jaderných zbraní jako důsledek šíření jaderné technologie ani studie o vlivu jaderných zařízení na dětskou leukemii. Diskusi o jaderné energetice však nelze vést tak, že se opomenou nepříjemná témata a zkreslí skutečnost.

Autor: