V Česku můžeme platit eurem dříve, než si většinou připouštíme

Zavedení společné měny je primárně politickým rozhodnutím. Rozhodne-li se naše vláda pro vstup do eurozóny, budeme ji do pěti let používat.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Jaká byla klíčová událost pro korunu v roce 2013? Mnoho lidí by se mohlo domnívat, že intervence České národní banky (ČNB) na začátku loňského listopadu, jež vyvolala a stále vyvolává velké emoce. Je to ale opravdu ta nejvýznamnější událost? V krátkodobém až střednědobém horizontu lze souhlasit, v dlouhodobém však nikoli.

Loni se totiž odehrála ještě jedna událost, která ve vztahu ke koruně zůstala téměř bez povšimnutí. A zatímco měnová intervence korunu pouze oslabila, pak tato událost ji bez nadsázky může vymazat z měnové mapy. Oč jde?

Současné vedení ČNB lze označit za euroskeptické, ale to se bude postupně měnit, respektive již mění

O vítězství Miloše Zemana v prezidentských volbách, které výrazně zvýšilo pravděpodobnost, že Česká republika přistoupí k Evropské měnové unii (EMU). Jinak řečeno, místo koruny budeme platit eurem. A to poměrně brzy.

Dva předpoklady

Miloš Zeman se k zavedení společné evropské měny na začátku letošního roku vyjádřil jednoznačně – do pěti let si dovede představit, že se v ČR bude platit eurem. Tím, že má v pravomoci jmenování členů bankovní rady ČNB, pak i poměrně silné páky nasměrovat ČR do eurozóny. ČNB je totiž klíčovým poradním orgánem vlády při rozhodování o vstupu do EMU.

Současné vedení ČNB lze označit za euroskeptické, ale to se bude postupně měnit, respektive se jmenováním Jiřího Rusnoka namísto Evy Zamrazilové již mění. Navíc, pokud začnou od centrálních bankéřů zaznívat pozitivnější výroky o euru a situace v eurozóně nadále zlepšovat, bude se postupně měnit i české veřejné mínění k euru, které je zatím značně negativní. (V roce 2013 kladné dopady zavedení eura v ČR vidělo jen 23 procent našich občanů, zatímco 72 procent zápory.) A na veřejné mínění slyší politici.

Obecně se vstup země do EMU opírá o dva explicitní předpoklady:

  • Politická vůle – v některých zemích, například ve Švédsku, může jít o vůli občanů vyjádřenou v referendu;
  • splnění přístupových konvergenčních (maastrichtských) kritérií.
Klíčová politická vůle

V případě ČR je klíčová politická vůle, protože se splněním maastrichtských kritérií by naše země problémy neměla. Těch je celkem pět a ČR loni většinu z nich plnila, ačkoliv se na vstup do EMU nijak nepřipravovala:

  • Cenová stabilita – ČR bez problémů plní.
  • Celkový deficit vládních institucí – ČR neplní, ale velmi pravděpodobně od letošního roku plnit začne.
  • Celkový dluh vládních institucí – ČR zatím plní, zatímco naprostá většina členských zemí EMU nikoliv.
  • Účast v mechanismu směnných kurzů ERM II – ČR by neměla mít problém tento cíl splnit.
  • Úrokové sazby – ČR bez problémů plní.

Jediným kritériem, s nímž mohou nastat problémy, jsou veřejné finance, konkrétně deficit vládních institucí (deficit vlády). Existuje však ještě třetí, řekněme implicitní předpoklad, který je sice nejdůležitější, ale bohužel se mu nevěnuje dostatečná pozornost – reálná konvergence české ekonomiky s eurozónou.

V případě ČR je klíčová politická vůle, protože se splněním maastrichtských kritérií by naše země problémy neměla

Odpověď na otázku, zda je pro ČR vůbec ekonomicky výhodné do EMU vstupovat, a tím se vzdát vlastní měny a nezávislé měnové politiky, je klíčová, problémem však je, že na ni dle mne nelze jednoznačně odpovědět kladně ani záporně. Analýz bylo provedeno tolik, že ani z čistě pragmatického hlediska porovnání přínosů s náklady, nelze říct jednoznačně ano či ne.

Jak jsem již uvedl, samotný akt zavedení eura v ČR je primárně politickým rozhodnutím, a pokud se vláda rozhodne pro vstup do EMU, můžeme do pěti let platit eurem. A to bez ohledu na to, že se před dvěma lety taková možnost jevila utopickou. A ač to zní paradoxně, listopadová intervence nakonec může posloužit i jako test, jak by se koruna chovala v mechanismu ERM II, i když s tímto záměrem ČNB intervenci rozhodně nespustila.

Jiří Talacko Až na to že tam nebyly žádné tanky. 15:52 23.3.2014

Počet příspěvků: 32, poslední 28.4.2014 12:25 Zobrazuji posledních 32 příspěvků.