Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

V boji o plynovou křižovatku Česko zaostává za Slovenskem

Slovensko-cest

  9:28
Terminál na zkapalněný plyn v polském Svinoústí se stane jedním z cílových míst budoucího severojižního propojení plynovodů. Druhý konec bude v terminálu na chorvatském ostrově Krk. Vznikne nová plynová „magistrála“, po níž může putovat jak ruský, tak neruský plyn. Otázkou zůstává, do jaké míry se bude schopné na magistrálu napojit Česko.
Plynovod (ilustrační foto)

Plynovod (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Když Rusové s Němci vybudovali podmořský plynovod Nord Stream, byla to pro Čechy špatná zpráva. Význam Česka jako tranzitní země pro plyn výrazně klesl, což oslabilo také jeho energetickou bezpečnost. Pokud přes naše území putuje ruský plyn také do Německa, budou Rusové vždy opatrnější s jakýmkoliv utahováním kohoutků.

Česko nicméně má oproti jiným podobně postiženým zemím jednu velkou výhodu. Mohlo využít své strategické polohy – přesněji toho, že západní část Čech je z geografického hlediska vklíněna do Německa. Němci si tak na českém území vybudovali napojení na Nord Stream – plynovod Gazela, který vede z jedné části Spolkové republiky Německo do druhé. Strategický význam Česka opět vzrostl. Tranzit přes celé území republiky ze Slovenska do Německa by ale byl mnohem atraktivnější ekonomicky i strategicky.

Váhání českého provozovatele

O budoucí výstavbě plynovodu, který by propojoval polský Strachocin s velkým slovenským plynárenským uzlem ve Velkých Kapušanech, vcelku není pochyb. Zato český provozovatel páteřního potrubí Net4Gas stále váhá, zda má posílit kapacitu plynovodu Moravia.

Nyní se Čechům zdánlivě otvírá další velká šance. Dosluhující polská premiérka Ewa Kopaczová během nedávné předvolební kampaně slavnostně otevřela terminál na zkapalněný plyn ve Svinoústí u Štětína. Sklidila za to ostrou kritiku opozice, podle níž terminál ještě není zcela dokončený. Každopádně je ale možné počítat s tím, že s komerčním využíváním terminálu bude možné začít příští rok. A do Svinoústí poputuje katarský plyn, což bude znamenat nezanedbatelnou diverzifikaci vůči ruské surovině, která dnes na východě Evropy výrazně převládá.

Ještě důležitější ale je, že Svinoústí se stane jedním z cílových míst budoucího severojižního propojení plynovodů. Druhý konec bude v terminálu na chorvatském ostrově Krk. Vznikne tu nová plynová „magistrála“, po níž koneckonců může putovat jak ruský, tak neruský plyn.

Země, přes které taková magistrála povede, pochopitelně posílí své strategické postavení tranzitních zemí. Kromě Polska a Chorvatska to bude Maďarsko a Slovensko. Otázkou zůstává, do jaké míry se bude schopné na magistrálu napojit také Česko. A mnohé nasvědčuje tomu, že Češi dnes v tomto ohledu silně zaostávají za sousedními Slováky.

O budoucí výstavbě plynovodu, který by propojoval polský Strachocin s velkým slovenským plynárenským uzlem ve Velkých Kapušanech, vcelku není pochyb. Zato český provozovatel páteřního potrubí Net4Gas stále váhá, zda má posílit kapacitu plynovodu Moravia – tedy tuzemské severojižní propojení.

Ekonomické versus bezpečnostní hledisko

Němečtí a kanadští vlastníci Net4Gas, kterými jsou finanční investoři z fondů skupin Allianz a Borealis, totiž chtějí, aby výdaje uhradila Evropská unie společně s českými daňovými poplatníky. Těm by se zvýšily ceny plynu. Je vcelku logické, že český Energetický regulační úřad, který hájí také zájmy spotřebitelů, na ně odmítá přenést příliš velké břímě celé investice. A jistá není ani evropská dotace, kterou se zatím podařilo získat jen na česko-polské propojení plynovodů Stork 2.

To, že ekonomické a strategicko-bezpečnostní hledisko nebývá v případě energetické infrastruktury vždy v souladu, už Češi velmi dobře poznali v minulosti v případě jiné důležité suroviny – ropy

Ve skutečnosti není opatrný přístup Net4Gas žádným překvapením. Finanční investoři v roli majitelů českých plynovodů mají jasný zájem – vyždímat ze svého majetku co nejvíce peněz. A to spíše v krátkodobém měřítku. Bezpečnostní zájmy Česka jsou jim vcelku ukradené a zjevně se příliš nestresují ani dlouhodobými ekonomickými projekty, což bývá doména strategických investorů – tedy energetických firem.

To, že ekonomické a strategicko-bezpečnostní hledisko nebývá v případě energetické infrastruktury vždy v souladu, už Češi velmi dobře poznali v minulosti v případě jiné důležité suroviny – ropy. Kdyby se politici a manažeři v devadesátých letech řídili čistě krátkodobými ekonomickými úvahami, nevybudovali by alternativní ropovod vůči „východní“ Družbě ze Západu.

Naplnit kapacitu obou ropovodů současně není možné, což také vedlo k ostrým sporům o výši přepravních poplatků mezi státní firmou Mero a odběrateli ropy. Navzdory tomu je jasné, jak diverzifikace cest Česku prospěla.

Vyšší tlak

Vraťme se ale k plynovodům a současné diskusi. V čem se liší slovenský provozovatel Eustream od českého Net4Gas? Jisté je, že Slováci jsou objektivně pod daleko větším tlakem, protože by je mnohem citlivěji zasáhlo hrozící přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu. O to více musejí hledat jiné cesty. Rozdíl je ale i ve vlastnictví plynovodů.

Slováci jsou pod daleko větším tlakem než Češi, protože by je mnohem citlivěji zasáhlo hrozící přerušení dodávek plynu přes Ukrajinu. O to více musejí hledat jiné cesty. Rozdíl je ale i ve vlastnictví plynovodů.

Slovenský Eustream je ve společném vlastnictví státu a českého (!) Energetického a průmyslového holdingu (EPH) vedeného Danielem Křetínským. EPH se na Slovensku mnohem více chová právě jako strategický investor. V této souvislosti nelze nepřipomenout, že právě EPH se před třemi lety zajímal také o koupi Net4Gas.

Propojení slovenských a českých plynovodů by mělo smysl nejen pro Křetínského či jeho partnera Patrika Tkáče, ale také pro český stát. EPH ale zřejmě neměl šanci uspět. Německá RWE jako tehdejší vlastník českých plynovodů je prodala investorům z německé Allianz. Navzdory všem řečem o EU bez hranic si Němci dokážou své zájmy v okolních zemích pohlídat.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...