Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

USA: Vyrovnávání se s minulostí přerostlo do orgií agresivní tuposti

Demonstranti za Black Lives Matter v americkém Washingtonu foto: Reuters

Zdá se, že USA a některé západní země postihla nákaza potenciálně srovnatelně nebezpečná jako koronavirová epidemie. Je to nekonečné vyrovnávání se s minulostí, navíc pod praporem politické korektnosti. Rozmáhá se totalitní myšlení, jež jsme si spojovali s nejtvrdšími diktaturami.
  7:53

Svět napadl na začátku letošního roku čínský virus, kterým se prozatím nakazilo více než deset milionů lidí, a škody jsou obtížně vyčíslitelné. Jen víme, že následky pandemie budou obrovské. Zdá se, že USA a některé další západní země postihla ještě jiná nákaza, jež má potenciál stát se srovnatelně nebezpečnou epidemií. Je to nekonečné vyrovnávání se s minulostí, navíc pod praporem politické korektnosti.

Kdo prožil část života v mizérii reálného socialismu, jen nevěřícně zírá: zabití George Floyda a následně Raysharda Brookse při policejním zásahu vyvolá obrovskou vlnu protestů, doprovázených ovšem žhářstvím, rabováním a ničením všeho kolem. Lidé, včetně některých komunálních politiků, volají po odebrání finančních prostředků policii. Otřesená policie se neodváží cokoliv udělat, rozrůstá se chaos a anarchie.

Zloba a zášť

Město Minneapolis se chystá postupně zrušit městskou policii a nahradit ji novým systémem civilní bezpečnosti s důrazem na preventivní programy a komunitní výpomoc. Svatá prostoto! Kde se bere ta naivita hraničící s hloupostí? Člověk nemusí být špičkovým prognostikem, aby předpověděl, jak v takovém případě bude vypadat „komunitní výpomoc“ – o pořádek se budou starat soukromé ochranky a domobrana, v některých městských částech převezmou vládu gangy. Nějaký pořádek bude zajisté opět nastolen, ale bude jiný, než na jaký jsme v západních demokraciích zvyklí.

Pokud na heslo „Black Lives Matter“ namítnete, že na všech životech záleží, koledujete si na některých univerzitách (a nejen tam) o padáka. Naopak, když vyučující barevné pleti na britské Cambridgeské univerzitě napíše, že na životech bělochů nezáleží, škola ji hájí. Asi je marné se ptát, kde se bere tolik zloby a zášti.

První pokus o nový řád a pořádek uskutečnili v severoamerickém Seattlu. Ve čtvrti Capitol Hill vyklidila policie svoji stanici a protestující ustanovili „autonomní zónu“ s prohlášením, že „tento prostor je nyní majetkem lidí ze Seattlu“ (to nám, dříve narozeným v postkomunistických zemích, cosi připomíná). Experiment má pomalu skončit po násilné smrti jednoho z účastníků a zranění dvou dalších. V mnoha městech, nejen v USA, se ve velkém ničí sochy významných osobností, jež se skutečně nebo jen údajně zapletly s otrokářstvím a rasismem.

Rozmáhá se totalitní myšlení, které jsme si vždy spojovali s nejtvrdšími diktaturami, nikoliv se zeměmi s několikasetletou demokratickou tradicí: zakazují se či upravují filmy, přepisují starší knihy slavných, již zesnulých spisovatelů, za projev vlastního názoru (a zdravého rozumu) můžete velmi rychle přijít o práci. Pokud na heslo „Black Lives Matter“ namítnete, že na všech životech záleží, koledujete si na některých univerzitách (a nejen tam) o padáka. Naopak, když vyučující barevné pleti na britské Cambridgeské univerzitě napíše, že na životech bělochů nezáleží, škola ji hájí.

Asi je marné se ptát, kde se bere tolik zloby a zášti. Možná nejlépe vystihl takové situace svým osobitým způsobem Ludvík Vaculík: „Každá doba dává lidem příležitost k dobrému i zlému. I teď dostávají příležitost lidé bez kulturního rodokmenu a výchovy. Jsou to lidé nižší rasy. Nemíním rasu tělesnou, ale duchovní. Ti lidé bobtnají svou blbostí navenek, místo aby zráli dovnitř.“ (Naši bastardi, LN 18. 7. 2006)

Hledání výjimečných mužů a žen

Snad orgie agresivní tuposti nebudou trvat dostatečně dlouho, aby mohly ve společnosti na dlouhou dobu zakořenit. Pokud jsou tito lidé ještě schopní a ochotní vnímat jiný názor, nabízím příklady dvou velkých osobností, jež snad nebudou zpochybňovat. Martin Luther King v šedesátých letech 20. století bojoval za lepší postavení černochů v USA a jeho nejslavnější řeč je Mám sen (I Have a Dream). Připomeňme si část jeho historického projevu z 28. srpna 1963 u Lincolnova památníku ve Washingtonu:

„Na cestě za svým plnoprávným postavením se sami nesmíme provinit bezprávím. Nesnažme se uhasit naši žízeň po svobodě z pohárů hořkosti a nenávisti... Sním o tom, že jednoho dne na cihlově červených svazích v Georgii budou moci potomci někdejších otroků usednout jako bratři u jednoho stolu s potomky někdejších otrokářů... Sním o tom, že moje čtyři děti budou jednoho dne žít v zemi, kde nebudou posuzovány podle barvy kůže, ale podle kvality charakteru. O tom dnes sním!“

Snad orgie agresivní tuposti nebudou trvat dostatečně dlouho, aby mohly ve společnosti na dlouhou dobu zakořenit. Najde dnes Amerika i západní Evropa výjimečné muže a ženy, jejichž nezpochybnitelná autorita dokáže umlčet i ty nejhlasitější a nejagresivnější jedince? Uvidíme.

Nelson Mandela byl ikonou boje černochů proti apartheidu v Jihoafrické republice. V těžkém žaláři strávil 27 let. Když se apartheid v roce 1994 zhroutil, stačilo mu jen pokynout rukou a země se mohla zmítat v občanské válce a utápět se v krvi. Neudělal to. Z vězení vyšel jako moudrý muž, který vyzýval ke smíření a k vytvoření „duhového národa“, kde je místo pro lidi všech ras a vyznání. Jihoafrická republika ani po čtvrt století nemá vyhráno, ale i díky Mandelově prozíravosti a velkorysosti je tato země dnes jednoznačně nejrozvinutější z celé subsaharské Afriky.

Najde dnes Amerika i západní Evropa podobné výjimečné muže a ženy, jejichž nezpochybnitelná autorita dokáže umlčet i ty nejhlasitější a nejagresivnější jedince? Uvidíme. Zatím buďme vděčni za ojedinělé, ale o to cennější hlasy „volajícího na poušti“, jako je Muhammad Ali mladší, syn legendárního boxera: „Táta by z toho byl znechucený. Můj otec by řekl, že nejsou nic jiného než ďáblové... Rabují, mlátí lidi v sousedství, ničí policejní stanice a obchody. Jsou to teroristé, terorizují komunitu. Souhlasím s klidnými protesty, ale Black Lives Matter není klidný protest.“

Muhammad Ali starší s námi už čtyři roky není. Ale Afroameričané přece mají mnoho dalších slavných a respektovaných osobností. Jde o to, aby nemlčeli.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!