Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Ukrajina, Rusko, Česko, historie, nacionalismus a fotbal

Nápis „Sláva hrdinům“ na dresech ukrajinské fotbalové reprezentace. foto: Facebook@ Andrii PavelkoReuters

Spor Ukrajiny a UEFA o ukrajinské fotbalové dresy není jediným případem v uplynulých letech, kdy byli Ukrajinci obviněni, že vnášejí do fotbalu nacionalismus.
  17:29

Před letošním mistrovstvím Evropy ve fotbalu zaregistrovala i česká média spor o nové ukrajinské fotbalové dresy. Rusko si stěžovalo u Unie evropských fotbalových asociací (UEFA), že je na nich zobrazená hranice Ukrajiny včetně anektovaného Krymu a nápis v ukrajinštině „Sláva Ukrajině“ na zádech a „Hrdinům sláva“ na límci. Složitá jednání s UEFA dospěla ke kompromisu, když první část směla zůstat, zatímco druhá měla být odstraněna nebo umístěna tak, aby nebyla vidět.

Podle UEFA je druhá část hesla ve spojení s první částí politická. Česká média mimo jiné tvrdila, že slogan „Sláva Ukrajině – Hrdinům sláva“ byl jedním z hlavních při demonstracích na kyjevském Majdanu v roce 2014 a že Moskva obě hesla spojuje s nacionalistickými skupinami, jež za druhé světové války bojovaly proti Sovětskému svazu (SSSR). Pozice Ruska byla v médiích a v některých internetových diskusích označovaná za nátlak na Ukrajinu a odsuzovaná, ale podstatu problému neřešila.

Složitější problém

Výhrady Ruska k mapě Ukrajiny včetně anektovaného Krymu, který je dle mezinárodního práva její součástí, lze považovat za neomalené, ale v případě sloganu „Sláva Ukrajině – Hrdinům sláva“ je problém složitější a netýká se pouze Ruska. Jeho obměny jsou sice staršího data, ale ustálil se až v roce 1941 jako pozdrav ukrajinských nacionalistů, „banderovců“, kteří se chtěli odlišit od „melnykovců“. Jeho součástí byla i pozvednutá pravice.

Později se toto heslo stalo pozdravem Organizace ukrajinských nacionalistů v emigraci i v podzemí, přičemž v SSSR bylo zakázané, protože je spojené i s kolaborací části ukrajinských nacionalistů s nacisty, a jeho první část – Sláva Ukrajině –, kterou na dresech povolila UEFA, v Ukrajině visívala vedle pozdravu „Sláva Hitlerovi“ (Heil Hitler) na plakátech vítajících nacisty.

Výhrady Ruska k mapě Ukrajiny včetně anektovaného Krymu, který je dle mezinárodního práva její součástí, lze považovat za neomalené, ale v případě sloganu „Sláva Ukrajině – Hrdinům sláva“ je problém složitější a netýká se pouze Ruska

Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) zase napomenula chorvatského fotbalistu Domagoje Vidu za zvolání „Sláva Ukrajině“ při mistrovství světa ve fotbale v roce 2018 v Rusku, když toto heslo vyhodnotila jako politické. Vida se poté omluvil a odsoudil ho i Chorvatský fotbalový svaz.

Větší popularitu získalo toto heslo při protestech na Majdanu, přestože většina demonstrantů jeho historii pravděpodobně neznala a spojovala si ho pouze s hnutím odporu. Od roku 2018 je oficiálním pozdravem nové ukrajinské armády, na což nejednoznačné zareagovali někteří západní historici.

Představitelé zahraničních států jím zdraví nastoupenou jednotku ukrajinské prezidentské stráže. V listopadu 2018 při oficiální návštěvě Kyjevy však německá kancléřka Angela Merkelová odmítla heslem „Sláva Ukrajině“ tuto jednotku pozdravit a omezila se na pozdrav „Vojáci nazdar“. Ta jí navzdory tomu odpověděla „Hrdinům sláva“.

Pokuta za ruskojazyčné oznámení

Spor Ukrajiny a UEFA o fotbalové dresy není jediným případem v uplynulých letech, kdy byli Ukrajinci obviněni z vnášení nacionalismu do fotbalu. Letos v březnu i česká média zaznamenal, že městská rada města Ternopil přejmenovala stadion po Romanu Šuchevyčovi, mimo jiné veliteli nacistického praporu zvláštního určení Nachtigall, jenž je podle mnoha zahraničních historiků zodpovědný za židovské pogromy a etnické čistky Poláků.

V listopadu 2019 dostal hlasatel donbaského fotbalového klubu Šachtar Doněck pokutu od Ukrajinské fotbalové asociace v přepočtu 20 tisíc korun, protože při zápasu s týmem Dynamo Kyjev ohlásil na charkovském stadionu oznámení v ruském, nikoliv ukrajinském jazyce

Proti tomuto rozhodnutí protestovali velvyslanci Izraele a Polska v Ukrajině, Efraim Zuroff, ředitel kanceláře Centra Simona Wiesenthala, si stěžoval u FIFA a primátor Ternopilu nazval velvyslance Izraele Joela Liona rukojmím sovětských dějin. Jak by se jím však mohl stát, když se narodil ve Francii, dětství prožil v Lucembursku a studoval na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě? Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny však v podstatě podpořilo městskou radu.

V listopadu 2019 dostal hlasatel donbaského fotbalového klubu Šachtar Doněck pokutu od Ukrajinské fotbalové asociace v přepočtu 20 tisíc korun, protože při zápasu s týmem Dynamo Kyjev ohlásil na charkovském stadionu oznámení v ruském, nikoliv ukrajinském jazyce.

Událost je o to absurdnější, že ho požádal rozhodčí, aby upozornil diváky na nepřípustnost rasistických projevů a vyzval je k toleranci. Zápas se hrál v ruskojazyčném Charkově, přičemž Kyjev a Doněck jsou dvě tradičně ruskojazyčná ukrajinská města a minimálně třetina Ukrajinců považuje za svůj rodný jazyk ruštinu.

Česko-ukrajinské expertní fórum

Nacionalistická ideologie se v Ukrajině stává systematickou, což souvisí s přehodnocováním dějin po roce 2014 a hledáním identity země se složitou historií. Česká republika pomáhá Ukrajině připojit se k euratlantickým strukturám nejen finančně, ale i materiálně. V roce 2019 vzniklo po návštěvě Ukrajiny bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka Česko-ukrajinské expertní fórum, jehož cílem je vyrovnat se s citlivými otázkami společné minulosti a zaměřit se na budoucí spolupráci.

Česko-ukrajinské expertní fórum je ideálním místem k vyjádření zpětné vazby pro Ukrajinu, která považuje vstup do Evropské unie a NATO za prioritu své zahraniční politiky. Konstruktivní kritika některých jevů by přece neměla bránit naší podpoře Ukrajině.

Jednu z nich tehdy Petříček opatrně nastolil – glorifikace banderovců v Ukrajině a spolupráce části ukrajinských nacionalistů s nacisty, což se částečně týká i Česka a Čechů. Letos na konci května se v Kyjevě konalo druhé zasedání zmíněného fóra za účasti náměstka ministra zahraničí Aleše Chmelaře. Z jeho závěrů nevyplývá, že by čeští účastníci vyjádřili znepokojení nad tím, že některé projevy státem podporovaného nacionalismu v Ukrajině nejsou v souladu s evropskými hodnotami.

To se týká i bagatelizace nacismu, na což upozorňuje Centrum Simona Wiesenthala. A to je škoda, protože právě toto fórum je ideálním místem k vyjádření zpětné vazby pro Ukrajinu, která považuje vstup do Evropské unie a NATO za prioritu své zahraniční politiky. Konstruktivní kritika některých jevů by přece neměla bránit naší podpoře Ukrajině.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...