Lidovky.cz

Tajnůstkářské vládní řešení vepřína v Letech budí podezření

  17:53
Daniel Herman, ministr kultury za KDU-ČSL, prosazuje vykoupení a následné zbourání vepřína u obce Lety za každou cenu a pravděpodobně do voleb.

Vepřín v Letech u Písku. foto: Lidové noviny

Občas se objevují nápady na vykoupení a následné zbourání vepřína u obce Lety a vybudování památníku obětem pracovního tábora ve čtyřicátých letech 20. století. V uplynulých měsících se toto téma opět objevilo s tím, že tento projekt ve vládě protlačuje zejména Daniel Herman, ministr kultury za KDU-ČSL. Herman se zjevně rozhodl prosadit tento projekt za každou cenu a pravděpodobně ještě do voleb.

Takový spěch budí podezření a otázky, co se za ním skrývá, protože nemá ve veřejnosti většinovou podporu, neprošel všeobecnou diskusí a vláda jej neměla v programu, natož v rozpočtu. Do voleb navíc zbývá pár týdnů, a proto rozhodnutí tohoto typu by mělo připadnout vládě nové. Zveřejněn nebyl ani plán, jak by mělo být místo upraveno v budoucnosti a kolik by taková následná úprava a provoz měly stát.

Aby vláda spekulace, které tento spěch provázejí, ještě umocnila, prohlásila cenu, za kterou hodlá objekt vykoupit, a další podmínky za tajné. V režimu utajení je i posudek na hodnotu objektu, který si vláda zadala, a už jej má k dispozici. Není ani známo, zda si vláda zadala posudek na současnou tržní hodnotu objektu, nebo posudek na předpokládané náklady, za které lze jinde postavit srovnatelný objekt nový.

Změna postoje

Podle zákona o ochraně utajovaných informací 412/2005 se utajují informace, jejichž vyzrazení by mohlo způsobit újmu zájmům České republiky. Lze pochopit zájem Daniela Hermana na utajení informace o uvažované ceně, protože neoficiální informace, které prosakují o její výši, jsou šokující a mohly by ohrozit jeho zvolení do příštího parlamentu. Ale jaký zájem by mohla mít na utajení ČR, není jasné. Herman údajně prohlásil, že cenu je nutné utajit kvůli zájmům prodávajícího, společnosti AGPI. Na ochranu zájmů soukromých společností ale zákon rovněž nepamatuje.

Doufejme, že vláda svůj postoj k utajování sama změní. Pokud ne, dá se s tím těžko něco dělat. Správním orgánem v této věci příslušným je Národní bezpečnostní úřad. A jeho ředitele jmenuje právě vláda.

Pokud by se něco podobného stalo v jiném státě, určitě by jej vláda neváhala označit za autoritářský. Vláda je navíc v této věci sama proti sobě. Jednak se v Česku nic neutají a cena určitě na veřejnost dříve či později unikne, jednak tím vláda doslova provokuje ke spekulacím o její výši. Doufejme, že vláda svůj postoj k utajování sama změní. Pokud ne, dá se s tím těžko něco dělat. Správním orgánem v této věci příslušným je Národní bezpečnostní úřad. A jeho ředitele jmenuje právě vláda.

Dalším rizikem projektu je nedovolená veřejná podpora. Vláda zatím podrobnosti tají, ale lze předpokládat, že firma AGPI nebude prodána jako celek, neboť má i jiné aktivity, ale předmětem transakce bude pouze nemovitost – pozemek a budovy. Co se stane s vybavením a zvířaty, není zatím známo. Firma AGPI měla v roce 2016 objem bilance 610 milionů korun, z toho pozemky a stavby v zůstatkových hodnotách 122 milionů korun a pohledávky 169 milionů při tržbách 346 milionů. Kumulovaná ztráta v bilanci 117 milionů, z toho za uplynulé tři roky 27 milionů.

Další problém

Nijak zářné výsledky, i když nelze bez dalších analýz tvrdit, že prodej vepřína je poslední šancí AGPI na přežití. Zatím nejvyšší neoficiální cena, která prosákla na veřejnost, je 600 milionů korun. Pokud by tedy společnost dostala na účet za vepřín třeba jen zlomek této částky, nenechá to nepochybně její konkurenty v klidu a budou se snažit prodej vepřína nechat posoudit jako nedovolenou veřejnou podporu. Pokud vláda tuto transakci podle předpisů na posuzování veřejné podpory nenotifikovala, může mít další problém.

Pokud by společnost AGPI dostala na účet za vepřín třeba jen zlomek z částky 600 milionů korun, nenechá to nepochybně její konkurenty v klidu a budou se snažit prodej vepřína nechat posoudit jako nedovolenou veřejnou podporu. Pokud vláda tuto transakci podle předpisů na posuzování veřejné podpory nenotifikovala, může mít další problém.

Těžko posouditelným problémem je ztráta pracovních míst. V otázce OKD tak sociálně citlivá vláda o tomto problému rovněž mlčí. Třeba také jde o utajovanou skutečnost. Počet pracovníků, jejich státní příslušnost ani nabídka srovnatelných pracovních příležitostí v blízkosti objektu nejsou známy. Na druhou stranu je nutné vzít v úvahu i pohled AGPI na záležitost. Vzhledem k tomu, že společnost má řadu dalších aktivit, nelze z veřejně přístupných informací posoudit, jak profitabilní nebo ztrátový samotný vepřín je.

Pokud by vepřín ziskový byl, musí vedení AGPI za transakci požadovat cenu skládající se nejen z tržního ocenění nemovitosti, ale i kompletní náklady na výstavbu nového objektu srovnatelné kapacity, na nákup nových technologií, zvířat, ztráty na zisku a řadu dalších položek. Navíc v dnešní době je výstavba čehokoliv záležitostí na léta a lze předpokládat, že organizace zabývající se zdržováním staveb by se na výstavbu nového vepřína zaměřily obzvlášť důkladně.

Veřejná sbírka

O velikosti a vybavení vepřína nejsou k dispozici oficiální informace. Rozlohu pozemků lze odhadnout na 50 tisíc metrů čtverečních, plochu stájí na 15 tisíc metrů a něco zabírá technologické a správní zázemí. Cena pořízení nového vybavení technologií je opět spekulací, protože nevíme, co v objektu je. Pokud je tam například porodna selat, což pravděpodobně je, jsou náklady na pořízení přibližně 200 tisíc korun na jedno sele.

Pokud je ministr Herman natolik přesvědčen o nutnosti postavit památníku na metr přesně na místě, kde bývalý tábor stával, měl by zorganizovat veřejnou sbírku. Tak si nejen ověří, co si o jeho záměru myslí veřejnost, ale bude moci ze získaných peněz velkoryse odškodnit i vyhozené zaměstnance. Ve státním rozpočtu zůstanou peníze na to, co stát skutečně platit má.

Bráno velmi přibližně, jak nás k tomu vláda svým tajnůstkařením nutí, lze říci, že metr stavebního pozemku srovnatelné lokace lze pořídit za 600 korun, náklady na pořízení nových stájí a technologického a správního zázemí tak 100 milionů, technologie 50 milionů. Pokud připočteme nějaké procento na ztrátu zisku, engineering, vedení projektu a rezervu, dostaneme se k částce okolo 250 milionů korun za pořízení nového vepřína srovnatelných parametrů. Vůbec ale nelze vyloučit, že po zpracování důkladnější studie proveditelnosti náklady na zmiňovaných 600 milionů nevzrostou.

S náklady na demolici, postavení eventuálního památníku a provozními náklady na deset let provozu bychom se mohli dostat i k miliardě. Pokud je ministr Herman natolik přesvědčen o nutnosti postavit památníku na metr přesně na místě, kde bývalý tábor stával, měl by zorganizovat veřejnou sbírku. Tak si nejen ověří, co si o jeho záměru myslí veřejnost, ale bude moci ze získaných peněz velkoryse odškodnit i vyhozené zaměstnance. Ve státním rozpočtu zůstanou peníze na to, co stát skutečně platit má.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.