Lidovky.cz

Světu vládne moc nad informacemi

USA

  0:54
Informační střet o Ukrajinu se odehrává téměř na hranicích studené války. O tomto tématu, šíření násilí i integračních procesech v současném světě se diskutovalo na mezinárodním mediálním fóru v běloruském Minsku. Píše Gábor Stier.

"Rusko ano, NATO ne." Muž si fotí graffiti na zdi ve Slavjansku. foto: ČTK

V centru pozornosti 9. ročníku mezinárodního mediálního fóra, jež se konalo 10. června v hlavním městě Běloruska Minsku, stály výzvy představované ukrajinskou krizí, eurasijskou integrací a globalizací, se zvláštním zřetelem na roli médií.

Více než 500 hostů z 26 zemí s obavami konstatovalo, že ani téměř 70 let po konci druhé světové války mezinárodní organizace nejsou schopné nalézt řešení politických konfliktů, které vedou k růstu násilí dopadajícího čím dál více na civilní obyvatelstvo.

Nakolik obrovskou silou vládne v dnešním světě slovo, nebylo třeba novinářům a analytikům příliš připomínat. Tajemník Svazového státu Ruska a Běloruska Grigorij Rapota stejně jako mnozí další řečníci zdůraznil, že světu dnes vládne ten, kdo má moc nad informacemi. Účastníci fóra se jednohlasně shodli, že ani světový informační boom hodnotu psaného slova nedevalvoval, nýbrž naopak pozvedl.

Na to ve svém písemném poselství poukázal i běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který připomněl, že posláním slova je státy a společnosti sbližovat, a nikoliv rozdělovat a zasazovat se o zvyšování nevraživosti.

Odpovědnost novinářů

Tato nová situace zvýšila odpovědnost novinářů, nicméně ne všichni jsou s touto situací plně srozuměni, což dokazuje i právě se odehrávající ukrajinská krize, jež se regionu citlivě dotýká. V rámci plnou silou zuřící informační války obě strany – včetně západního tisku – uměle zvyšují napětí a vyvolávají nenávist.

Mnohé naplňuje obavami, že informační válka, která se vyvinula okolo situace na Ukrajině, se pohybuje takřka na hranicích studené války. Téma Ukrajiny a šíření násilí se stalo aktuální nejen díky denním zprávám, ale i tomu, že mediální fórum se konalo ve znamení 70. výročí osvobození Běloruska, přičemž samotné hlavní město Minsk si právě připomíná výročí vyhnání nacistických okupantů.

Během překvapivě otevřených a ostrých plenárních i kuloárních debat, které odporovaly ve světě rozšířeným stereotypům týkajícím se Běloruska, i na diskusích se studenty žurnalistiky se často hovořilo o dvojím metru, jenž narušuje objektivitu zpravodajství, o destruktivním využití moderních informačních technologií, smazávání hranic mezi dobrem a zlem i rozdílech v pojetí demokracie. A také o tom, jakou hodnotu v této části Evropy dosud představuje rodina a vztah mezi mužem a ženou.

Otázka ztráty suverenity

Mezi hlavními tématy fóra figurovaly pochopitelně také integrační procesy odvíjející se v současném světě, především téma eurasijské integrace. Jak zaznělo hned v několika referátech, eurasijská integrace se projevuje na několika rovinách a dotýká se sféry geopolitické, sociální, kulturní i humánní.

Jak poukázal zmíněný Grigorij Rapota, v žebříčku národních hodnot zůstává nadále na prvním místě vnitřní stabilita a blahobyt následované vztahy se sousedy a zeměmi regionu a až poté přicházejí na řadu zbylé části světa.

V souvislosti se zvyšováním integrace se nezbytně vynořuje také otázka ztráty suverenity, přičemž podle vyjádření běloruských účastníků by se vzájemná kooperace měla omezit jen na hospodářskou spolupráci. V naší části Evropy však po deseti letech členství v Evropské unii už dobře víme, že je to pouhá iluze.

Odstavení Ruska

Na Ukrajině se odehrává občanská válka, potažmo s tím přepisování dějin v nacionalistickém duchu a afrikanizace otřeseného ukrajinského státu. Evropa zatím bohužel mlčí a nedokáže suverénně zakročit. Tento stav dobře ilustruje například plynovod South Stream, v němž spatřuje Brusel zájmy USA, a nikoliv Evropy, tím méně dotyčných členských zemí Evropské unie.

Takové hodnocení ukrajinské krize poskytla ČESKÉ POZICI v rámci minského mediálního fóra Darina Grigorovová, jedna z přednášejících a profesorka sofijské Univerzity svatého Klimenta Ochridského věnující se eurasijskému prostoru. Ta stejně jako několik dalších analytiků poukázala na slabá místa v názorech evropského hlavního proudu. V otázce ukrajinské krize je rozdělena nejen postsovětská oblast, ale i celá Evropa. „Pravda“ je často evidentně motivována různými zájmy, které se v mnoha ohledech rozcházejí.

Případ Bulharska

Právě na to poukázala profesorka historie na sofijské univerzitě, když upozornila na tlak, který je na Bulharsko vyvíjen v souvislosti s plynovodem South Stream. Dle ní Nord Stream snižuje závislost Německa na tranzitních zemích, ale nijak nepomáhá jižní části kontinentu, jež si podobně jako Berlín nepřeje spojovat svou energetickou bezpečnost s konfliktem na Ukrajině, který zřejmě nebude krátký.

Co se týče Bulharska, je jasně vidět, že sofijská vláda je zajatcem různých geopolitických zájmů. Není náhoda, že premiér Plamen Orešarski zastavil výstavbu South Streamu po návštěvě delegace z amerického Senátu vedené Johnem McCainem.

Podle Dariny Grigorovové je americký tlak jasným vměšováním se USA do vnitropolitických záležitostí země, i když je třeba podotknout, že ani zdaleka nejde o poslední slovo: „Ti, kdo uvažují o sankcích, nesledují hospodářské, nýbrž geopolitické zájmy a jednají proti zájmům Evropy. Je třeba si uvědomit, že navzdory všem problémům se odehrává tvrdý boj o Evropskou unii. Jeho součástí je i tlak na zřízení Transatlantické zóny volného obchodu, který v souladu s oslabováním vztahů s Východem v zásadě neposiluje Evropu, ale USA.

A bulharská profesorka dodala: „Tuto logiku sleduje i ukrajinská krize, která staví EU proti Rusku a z níž se prostřednictvím spolupráce s americkými poradci stala krize mezinárodní. Očividně nastává separace Ruska a jeho odstavování od Evropy, čehož součástí je mimo jiné démonizace Vladimira Putina, který nehraje podle scénáře USA, a Euroasijské unie, jež má uprostřed globálních výzev pragmaticky posílit konkurenceschopnost tohoto regionu.“

Kontraproduktivní efekt démonizace

Několik dalších přednášejících poukázalo na kontraproduktivní efekt této démonizace, neboť tato černo-bílá interpretace událostí nutí lidi k zamyšlení. Například nad tím, proč byla po otištění slavjanské reportáže dvou zpravodajů listu New York Times, jež šla proti dosavadní propagandě a prezentovala skutečnost, odvolána jeho šéfredaktorka.

„Tato cesta vede špatným směrem, neboť cílený odstřel novinářů, kteří se vymykají mainstreamu, vede jen ke znejistění pozic médií a jednoznačně oslabuje objektivitu,“ prohlašuje Darina Grigorovová.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.