Česká politická a kulturní levice se ráda dovolává švédského modelu sociálního státu. Jeho intervence do společenského života sice přesahuje míru obvyklou v jiných evropských zemích, ale nejsou prý přitom omezovaná základní lidská práva a občanské svobody.
O míře svobod ve společnosti však kromě jiného vypovídá, je-li rodičům přiznáno právo rozhodovat o výchově a vzdělávání svých děti. A právě v této oblasti se Švédsko vydává na cestu zpravidla totalitních států – k naprosté státní a ideologické kontrole forem i obsahu vzdělávání od nejranějšího dětství.
Nová školská reforma
Kolektivizační důraz při výchově švédských dětí je dán již hustou sítí jeslí, jež navštěvuje víc než 40 procenty dětské populace. Výrazným mezníkem na cestě k totalitarismu je pak před rokem schválená nová školská reforma, jež nedávno vstoupila v platnost. Ta již i tak přísně kontrolované soukromé školy plně podřizuje státní kuratele. A požaduje, aby se ve všech školách bez ohledu na zřizovatele vyučovalo podle jednotných osnov a stejných učebnic.
Tento zákonný požadavek platí i pro školy církevní. Těm je nyní úředně zapovězeno zahajovat výuku modlitbou či vnášet do výuky učivo, jež se neshoduje s tím, co dětem vnucuje státní doktrína multikulturalismu, ideologie menšin a genderová rovnost.
Povolení vzdělávat svoje děti doma je podle nových pravidel ve Švédsku možné jen ve výjimečných případech
To ve svém důsledku také prakticky znemožňuje přibližně stovce švédských rodin pokračovat ve vyučování svých dětí svépomocí, takzvaným domácím vzděláváním (homeschooling). Povolení vzdělávat svoje děti doma je podle nových pravidel možné jen ve výjimečných případech, například z důvodu šikany či zdravotního hendikepu.
Smutné svědectví
Doma vzdělávající rodiny se rozhodly na nebezpečí ideologicky motivované etatizace švédského školství upozornit také tím, že 13. července zahájily týdenní protestní pochod švédskými městy – Pochod za svobodou. Rodiče diskutovali s místními obyvateli, rozdávali letáky vysvětlující principy domácího vzdělávání a přirozené právo rodičů na výchovu svých dětí.
Někteří z nich na závěr pěší pouti vstoupili i se svými dětmi na palubu lodi, aby odpluli do nového bydliště v souostroví Alandy. Ač jde o švédsky mluvící region, Alandy patří do jurisdikce Finska, jež domácí vzdělávání jako alternativu k běžné školní docházce díky politickému úspěchu konzervativních a euroskeptických Pravých Finů zatím plně uznává. Tito švédští exulanti jsou smutným svědectvím, že severský levicový ráj, jenž dnes vyznává antiteze evropských duchovních a civilizačních hodnot a zvyklostí, čímž plodí šílené Breiviky, není v lepším stavu než hospodářsko-sociální krizí zmítaný jih Evropy.
Pokud jde o míru svobody ve školství, je na tom Česká republika lépe než Švédsko či Německo, jež domácí vzdělávání trestá i odnímáním dětí z rodin. Přinejmenším do té doby, než se k moci dostanou Sobotkovi a Chládkovi (stínový ministr školství) sociální demokraté. Těm je Švédsko a vše, co zapáchá nucenou kolektivizací, nebezpečně blízké.
