David Černý ve snaze chránit zdraví lidí a obecné dobro ve své úvaze, kterou shrnuje její titulek Očkování by mělo být ve společnosti povinné. Bez výjimek, zasadil tvrdou ránu individuální svobodě a ideálu svobodné společnosti. Obhajuje totiž něco, co je mimo legitimní pravomoci spravedlivého státu. Meritorně s ním, pokud jde o očkování, souhlasím a ty, kdo ho odmítají, považuji v lepším případě za pošetilé, v horším za tmáře.
Souhlasím s ním také, pokud jde o informační kampaň ohledně blahodárnosti očkování, ale s povinností očkování proti vůli člověka souhlasit nelze, protože by skoncovala s respektem státní autority k morální autonomii člověka coby svobodné a racionální bytosti. Černý se odvolává na obecné dobro, ale neuvědomuje si, že to tento respekt vyžaduje, a pokud ho někdo pod jeho záminkou chce znásilnit, neprosazuje obecné dobro, nýbrž obecné zlo.
Respektování svědomí
Stát smí některé věci legitimně zakázat – objektivně zlé –, ale jen velmi málo pozitivně přikázat. Stát smí zakázat projevy typu „zrzaví do plynu“, ale nemá právo pod hrozbou trestu vyžadovat, „ať žijí zrzaví“. Stát smí lidem bránit vpravovat si do těla některé substance (heroin, crack), ale nesmí je nutit pod hrozbou trestu vpravovat si do těla například zdravou výživu, jako je mrkev.
Spravedlivý stát má svědomí vyznavačů pacifismu, vegetariánství či veganství respektovat, a to i pokud jde o jejich děti – v branné výchově dětem pacifistů nenabízet zbraně a ve školní jídelně dětem vegetariánů maso. Až jim bude osmnáct, respektive patnáct let, samy se rozhodnou. |
Stát smí lidem uzavřít některá povolání (nájemný vrah, kuplíř), ale nemá legitimní pravomoc jim určovat, jaké povolání si zvolí – ty budeš povinně švec, ty tesař a ty učitel... Stát smí lidem zakázat soukromé vlastnictví některých zbraní (plamenomet, granátomet), ale nesmí je nutit dané zbraně vzít do ruky, jsou-li pacifisty. Smí jím zakázat konzumaci masa například z chráněných živočišných druhů, ale nesmí je nutit jíst maso, pokud jsou vegetariány či vegany.
Úmyslně jsem uvedl dva poslední postoje, protože jsou podle mne morálně chybné. Pacifismus považuje válku za největší zlo – není pro něj větší zlo než válka, jemuž by bylo správné jí čelit, přičemž takovým zlem například je souhlas s vlastním zotročením. Vegetariánství a veganství zvráceně popírají nižší ontologický status zvířat vůči lidem, a proto mylně odmítají konzumaci jejich masa či produktů.
Navzdory tomu má spravedlivý stát svědomí jejich vyznavačů respektovat, a to i pokud jde o jejich děti – v branné výchově dětem pacifistů nenabízet zbraně a ve školní jídelně dětem vegetariánů maso. Až jim bude osmnáct, respektive patnáct let, samy se rozhodnou.
Žádné oprávnění
Tím se dostáváme k očkování, což je injekční či orální vpravení dané substance do organismu, která by se do něj přirozenou cestou nikdy nedostala, stejně jako endoprotéza. Jaké má stát oprávnění nutit lidi proti jejich vůli, aby si do sebe nechali vpravit cizí substanci, ať z jakéhokoli důvodu? Žádné.
Stát nemá žádné oprávnění nutit lidi proti jejich vůli, aby si do sebe nechali vpravit cizí substanci, ať z jakéhokoli důvodu |
Učiňme následující myšlenkový experiment. Pokud je povinné očkování z důvodů Davida Černého legitimní, pak i povinné čipování lidí. Všichni by museli mít čip, protože může zachránit zdraví i život – upozorňovat na změny krevního tlaku, hladinu cukru, hormonů, alkoholu či drog v krvi nebo na projevy začínajícího nádorového onemocnění, ztracené v pustině pak bude snadnější najít a zachránit díky monitorování jejich pohybu. Také bude možné zjistit, že se lidé nacházejí, kde nemají, a předejít krádežím, znásilněním či vraždám.
Zároveň by povinné čipování lidí naplnilo noční můru George Orwella a dovedlo k dokonalosti plány současného čínského komunistického vedení. Proto by bylo nejen důvodem k polemice, ale i k ozbrojenému povstání proti režimu a stoupencům povinného čipování. Natolik drastická však představa není třeba.
Předpokládejme, že by někoho v zájmu „obecného dobra“ napadlo zavést ráno povinnou rozcvičku, nijak namáhavou, jen 20krát vzpažit, rozpažit, upažit a deset dřepů. Takové rozproudění krve hned po ránu by pomohlo probudit i kardiovaskulární systém a lidé by byli zdravější. Není však legitimní pravomocí státu předepisovat občanům, jak – a jak často – mají cvičit. Nejde o veřejné zdraví, ale o svobodu, a tudíž prozíravých omezení moci státu.
Společenská ostrakizace
Očkování je veřejnému zdraví prospěšné, a proto je třeba k němu vést nejen osvětou, ale i prostředky, jež k němu lidi přimějí, aniž by jejich svoboda či principy svobodné společnosti byly narušeny – například společenskou ostrakizací těch, kdo se rozhodnou sebe či své děti neočkovat. Děti nevezmou do školy či jiných dětských kolektivů, rodiče nebudou vpuštěni do hromadné dopravy, kin a divadel či restaurací a nikde je nezaměstnají.
Očkování je veřejnému zdraví prospěšné, a proto je třeba k němu vést nejen osvětou, ale i prostředky, jež k němu lidi přimějí, aniž by jejich svoboda či principy svobodné společnosti byly narušeny – například společenskou ostrakizací těch, kdo se rozhodnou sebe či své děti neočkovat |
Diskriminace na základě očkovacího statusu totiž není zakázaná a každá diskriminace z důvodu svědomí by měla být povolena, a pokud se někdy vrátíme k pravému pojetí lidských práv, tedy individuálních svobod, nikoli kolektivních privilegií, pak jako první krok je třeba zrušit antidiskriminační legislativu. Takový společenský tlak by vydrželo jen málo odpíračů očkování, ale stále by to byla jejich svobodná volba.
Tvrdím-li, že stát smí legitimně zakazovat, ale téměř nic pozitivně přikazovat, je něco, co smí i legitimně přikazovat? Platit daně, protože to je jediný prostředek k udržení politické společnosti, včetně té svobodné, a v případě jejího ohrožení ji mobilizovat – osoby, životy i majetky občanů či například zavést povinnou vojenskou službu.
Tady bych připustil výjimku. Pokud je někdo pacifistou, ani v případě ohrožení země bych ho hrozbou trestu nenutil bojovat, ale byl by zbaven občanství a vyhoštěn bez možnosti návratu – když jsme byli ohroženi a šlo nám o všechno, vy jste se odmítli na obraně země podílet, tudíž žijte někde jinde, nemáte právo se vrátit...
Expertokracie
Na úvaze Davida Černého ještě jedna věc znepokojuje – nikoli explicitní, ale implicitní obhajoba expertokracie, vlády expertů. Pokud se experti domnívají, že je něco dobré nebo v zájmu obecného dobra, musí to být vnuceno celé společnosti. Svým způsobem je to nejvíce netolerantní forma vlády – monarcha ví, že je vládcem díky rodu, diktátor, že díky své moci, poslanci a senátoři vědí, že jejich voliči jsou slabí, chybující a často idioti. Expert si myslí, že je-li expert, má právo vládnout, pokud možno absolutně.
Pokud se experti domnívají, že je něco dobré nebo v zájmu obecného dobra, musí to být vnuceno celé společnosti. Svým způsobem je to nejvíce netolerantní forma vlády. Expert si myslí, že je-li expert, má právo vládnout, pokud možno absolutně. |
Proto mi nezbývá, než parafrázovat amerického konzervativce Williama F. Buckleyho mladšího (1925–2008), že by spíše chtěl, aby mu vládlo prvních dva tisíce lidí z bostonského telefonního seznamu, než dva tisíce profesorů Harvardovy univerzity. Já bych spíše chtěl, aby mi vládlo 281 náhodně vybraných dospělých českých občanů, jako má členů český Parlament, než David Černý a 280 jeho kolegů etiků, filozofů a expertů. Raději to risknu s prostými lidmi než s filozofy a experty.
