Dva týdny poté, co Evropská komise (EK) rozhodla, že americký technologický gigant Apple má Irsku doplatit firemní daně ve výši třináct miliard eur, přišla z USA pozoruhodná zpráva. Americké ministerstvo spravedlnosti požaduje od největší německé banky Deutsche Bank čtrnáct miliard dolarů na urovnání obvinění kolem prodeje hypotečních cenných papírů před vypuknutím finanční krize v roce 2008.
Vypadá to na odvetu, ale zda je to pravda, zjistíme jen těžko. Tato válka mezi největšími spojenci ale nevěští nic dobrého zejména pro německý, potažmo pro celou evropskou finanční sféru.
Nejrizikovější banka na světě
Pro společnost Apple, která má na účtech více než 250 miliard dolarů, což je více hotovosti, než má k dispozici vláda USA, verdikt EK nemůže znamenat nic fatálního. Deutsche Bank, která je mnohými odborníky považovaná za nemocného muže evropského finančního systému, je na tom hůře, a pokud se dostane do problémů, tato německá lavina pravděpodobně s sebou strhne půl světa.
Mezinárodní měnový fond ve své zprávě z konce června Deutsche Bank, jejíž angažovanost v obchodech s finančními deriváty činí gigantických 42 tisíc miliard eur, označil za nejrizikovější banku na světě |
O této bankovní instituci se v poslední době často říká, že v Evropě vznikla nová Lehman Brothers. Pád americké investiční banky způsobil před šesti lety světovou ekonomickou krizi. Kancléřka Angela Merkelová by jistě nebyla ráda, kdyby se z někdejšího symbolu pevnosti bankovnictví její země stala (po automobilce Volkswagen) další skvrna na Německu. Navzdory tomu její vláda minulý týden popřela, že by chystala záchranu banky.
Pokuta ve výši čtrnáct miliard dolarů by odnesla pětinu vlastního kapitálu (62 miliard eur), což by představovalo problém pro regulátora. Mezinárodní měnový fond ve své zprávě z konce června Deutsche Bank, jejíž angažovanost v obchodech s finančními deriváty činí gigantických 42 tisíc miliard eur, označil za nejrizikovější banku na světě, na seznamu ji následuje britská HSBC a švýcarský Credit Suisse.
Řešení
Akcionáři by vládní pomoc uvítali, ale kabinet Merkelové před volbami na podzim 2017 a kvůli posilování strany Alternativa pro Německo záchranu jen tak neriskne. Přímá státní pomoc největší bance by pro Německo znamenala obrovskou ostudu a ztrátu reputace. Nemluvě o tom, kdyby německá vláda kývla na provokativní nabídku poradce prezidenta Erdogana, že by akcie Deutsche Bank nakoupil turecký stát...
Jak to s Deutsche Bank dopadne, dnes nikdo neví. K panice zatím není důvod, i když zdravé pochybování nikdy není na škodu. Opět asi budeme svědky řešení, která se používají v případech „too big to fail“. |
Jak to s Deutsche Bank dopadne, dnes nikdo neví. K panice zatím není důvod, i když zdravé pochybování nikdy není na škodu, zejména po zkušenostech s bankou Lehman Brothers. Opět asi budeme svědky řešení, která se používají v případech „too big to fail“.
To znamená, že ve světě existují objekty, jejichž pád do propasti si vlády kvůli hrozící katastrofě vyplývající z dominového efektu nemohou dovolit. A vláda nakonec stejně najde řešení a hříchy bankéřů zase zaplatí daňoví poplatníci. Deutsche Bank totiž nemůže spadnout do propasti, protože banka a na ni napojené struktury a obchody jsou mnohem větší než ta propast sama.
