Každý problém má nejméně jedno řešení. Nyní však jako by problémů přibývalo, ale jejich řešení je v nedohlednu. Přibývají a zvětšují se, protože se neřeší. Ti, kdo mají řešení problémů v gesci, je často chtějí „vysedět“, neboli nechávají „věcem“ volný průběh, přičemž se tváří zaměstnaně.
Tito lidé „vydávají“ své nicnedělání za velkou aktivitu. Umějí prodat svou práci, ale přitom moc mluví a málo dělají. Severoamerický Indián by řekl: „Tvé skutky a činy mi připomínají žvanění bezzubých úst staré ženy. Howgh.“ Činí tak i někteří současní vedoucí politici.
Ti ostatní příliš nemluví a dělají svou práci – snaží se problémy co nejdříve a nejefektivněji vyřešit. Těchto kreativních lidí je ale výrazně méně – poměr podle statistik činí přibližně 90 ku 10 v neprospěch kreativců, přičemž posunují Zemi kupředu. Ti první o kreativcích říkají: „Vždyť nic nedělají, není o nich nic slyšet.“
Scestná představa
Evropská unie má mnoho aktuálních problémů, například brexit a další -exity a slovenský premiér Robert Fico to v jejím předsednictví nebude mít snadné. Evropská exekutiva se navíc zabývá „mnohem důležitějším problémem“ – emisemi motorových sekaček na trávu, čímž pokračuje ve své předchozí nečinnosti a vymýšlení pseudoproblémů, jež vedly k brexitu a povedou k dalším referendům.
Představa, že se migranti zapojí do pracovního procesu, čímž vyřeší německý demografický problém, se ukazuje scestná |
Po uzavření takzvané balkánské cesty se migranti valí do Itálie stejně jako dříve. Omezení jejich přílivu nezpůsobilo rozhodnutí establishmentu EU, ale postup členských států z pudu sebezáchovy. Je na čase, aby jej projevila i celá EU, dokud je ještě celá. „Vítací politika („Willkommenspolitik“) a její slogan „Refugees Welcome“ sice ztrácí na popularitě, ale efektivní řešení není v dohledu.
V Mnichově lze vidět lelkující mladé migranty všude – 90 procent z nich je ve věku 18 až 25 let. Polehávají na trávnících v parcích, sledují blondýnky na ulicích a předávají si informace smartphony. Německo má kvůli své předchozí politice vůči migrantům zaděláno na velký problém, který se nebude zmenšovat, spíše naopak – a bude se týkat všech Evropanů. Představa, že se migranti zapojí do pracovního procesu, čímž vyřeší německý demografický problém, se ukazuje scestná.
Jednoduché řešení
Ani situace v USA neskýtá důvod k radosti. Předvolební boj o post prezidenta je nelítostnější než v minulosti, a jak nedávno výstižně poznamenal Petr Pithart: „Amerika je puklá.“ Toto rozpolcení amerického národa je zřejmé ze zpráv, brutální a chladnokrevná vražda pěti policistů v texaském Dallasu je toho dokladem. Zastřelil je sniper, veterán z Afghánistánu, který prohlásil, že chce zabít co nejvíc policistů, především bělochů. Přitom každá nestabilita USA ohrozí celý svět.
Každý problém má nejméně jedno řešení. A poměrně jednoduché. Začněme každý sám u sebe. Nebojme se říkat, co si myslíme. Každý může změnit svět k lepšímu, aby zůstal obyvatelný i do budoucna. Naděje umírá poslední. |
Příčinou tohoto neblahého vývoje – obnoveného napětí a rozbrojů mezi rasami – je podle mne takzvaná pozitivní diskriminace a politická korektnost. Tyto dva nebezpečné a kontraproduktivní jevy vyvolávají hněv, rozčarování a deziluzi bílých obyvatel USA a destrukci střední třídy – pilíře stability každé společnosti.
Proto získává popularitu kandidát na prezidenta USA za republikánskou stranu Donald Trump, který se ve svých projevech vyjadřuje k problémům střední třídy a jejím nesplněným „americkým snům“. Mluví sice často drsně, ale jeho voliči na to slyší. Podobně nabývají na popularitě v Evropě politici, jako je ve Francii Marine Le Penová, v Anglii Nigel Farage nebo v Německu Frauke Petryová. Hlavní příčinou jejich vzestupu je neřešená migrační krize.
Jak jsem již řekl, každý problém má nejméně jedno řešení. A poměrně jednoduché. Začněme každý sám u sebe. Buďme pracovití, nebojme se říkat, co si myslíme.Buďme pravdomluvní, poctiví a čestní. Držme slovo a dodržujme jednotu slov a činů. Snažme se řídit Desaterem. Žijeme přece v demokratické společnosti, a proto si to můžeme dovolit. Každý může změnit svět k lepšímu, aby zůstal obyvatelný i do budoucna. Naděje umírá poslední.