Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

SCHNEIDER: Srovnej se, Trumpe, nebo uvidíš

  17:21
Dva bývalí šéfové amerických tajných služeb se obávají, že americkým prezidentem Donaldem Trumpem manipuluje jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Jan Schneider se ptá: Co znamenají nesmyslné výroky bývalých amerických zpravodajských ředitelů na adresu amerického prezidenta?

Vladimir Putin a Donald Trump na summitu APEC ve Vietnamu. foto: Reuters

Odbornosť vždy rozhodujúca – tak nějak zněla hláška majora Terazkyho v Černých baronech. Nelze na ni nevzpomenout, když člověk čte vyjádření dvou amerických zpravodajských exdirektorů Johna Brennana (CIA) Jamese Clappera (DNI), kteří projevili nelibost nad tím, co bylo zveřejněno o rozhovoru Donalda Trumpa s Vladimírem Putinem.

Podle ČTK v televizi CNN řekli, že Trump si nevede ve vztazích s Moskvou správně, když speciální tým vyšetřuje možnou spolupráci Trumpova týmu v předvolební kampani s Ruskem. ČTK ocitovala Brennanova slova: „Myslím si, že pan Trump je z nějakého důvodu buď zastrašen panem Putinem, bojí se toho, co by mohl (Putin) udělat, nebo co by mohlo být výsledkem těchto vyšetřování. To, co pan Trump dělá vůči Rusům, je buď naivita, ignorance nebo strach.“

Co to má společného s Černými barony? Nu, právě tu fiktivní odbornost. To, že někdo šéfuje zpravodajské službě, z něj ještě nedělá zpravodajce. A nemusí se jím stát ani poté, co by tam po celý život docházel a bral za to peníze. Skutečný zpravodajec totiž ze sebe nedělá šaška a nepřisluhuje. A když něco řekne, ctí logiku.

Dvě varianty

V jedné variantě exdirektoři předvádějí obvyklou americkou manipulaci se strachem, když hádají, že je Trump Putinem zastrašen a bojí se. To je především dost neloajální vyjádření, když už pomineme možnost, že bylo míněno urážlivě. Exdirektoři možná cítí potřebu bránit své ustrašené pozice útokem. Je totiž zřejmé, že postavit se tváří v tvář konkurenci, sokovi, protivníkovi či dokonce nepříteli – k tomu všemu je třeba „mít koule“. K válečnému povykování a pouštění hrůzy ze zákrytu přes oceán však žádná odvaha potřeba není.

Ve druhé variantě to exdirektoři zbabrali úplně. Postupovali ve stylu, že slovně spojili dvě věci, tím je měli za spojené kauzálně, což je typický znak současné propagandistiky. Předkládat takové chatrné konstrukty lze pokládat za urážku jak veřejnosti, tak logiky.

Kdyby se Trump bál, že by z amerického (tentokrát snad už „Rusy neovlivněného“, tedy objektivního) vyšetřování jeho údajných vztahů k Rusku mohlo vzejít něco pro něj nepříjemného, asi by hleděl se s Rusy spíše nestýkat.

Exdirektoři nejprve konstatovali americké vyšetřování údajných Trumpových vztahů s Rusy, a pak z toho „vyvodili“, že se Trump chová nepřípadně k Putinovi, protože se bojí, co by z amerického (!) vyšetřování mohlo vzejít.

Kdyby se Trump bál, že by z amerického (tentokrát snad už „Rusy neovlivněného“, tedy objektivního) vyšetřování jeho údajných vztahů k Rusku mohlo vzejít něco pro něj nepříjemného, asi by hleděl se s Rusy spíše nestýkat. Notovat si v takové situaci s Putinem, to už je přímo provokace. Tak se chová člověk, který si je jistý, že vyšetřovatelé sice kolem něj krouží jak piraně, ale nemají šanci se zahryznout. A odhaduje, doufejme že dobře, že vyšetřovatele s manýry z dob mccarthismu americká společnost vyžene, že si alespoň toto poučení z minulosti vzala.

Ale názvuky tam jsou hrozné! Rusa nejlépe nikdy nevidět, nepotkat, ideálně si o něm myslet, že jde o (ne)stvůru pekelnou. Jinak asi nelze v současné době ve Spojených státech na exponované pozici vůbec obstát. Asi budou šmíráci opět bonzovat, kdo si na recepci dal vodku: Ne, není to vtip, takovými šílenostmi si už americká zpravodajská komunita v minulosti opravdu prošla.

Zrnka pravdy

Ve dvou věcech mohli mít ti bývalí náčelníci trochu pravdu, ale není to nic omračujícího. Trump sám reflektoval svou naivitu, s níž si představoval výkon funkce. Asi narazil na tvrdou realitu vojenskoprůmyslového komplexu, před nímž varoval již Dwight Eisenhower. Ostatně dobré, argumenty vyfutrované svědectví na toto téma přináší český překlad knihy Edwina Blacka „IBM a holokaust“. IBM dodávala nacistům i Spojencům, všem. Měla takový monopol, že ani prezident Roosevelt s tím nic nesvedl.

Američtí zpravodajci nepokazili snad jen konec studené války, protože netušili, že nadchází, stále recyklovali vojenskoprůmyslovému komplexu a části politiků tak milé žvásty o tom, jak je nepřítel hrozný a strašný, a ještě posiluje.

Druhou pravdě dost podobnou záležitostí může být exdirektory použitý výraz „arogance“. Ano, to k Trumpovi sedí dokonale. Kašle na jejich manipulaci se strachem, na jejich propagandu. On chce obchodovat, ale ne s nepřítelem! Sankce jsou nesmysl, jejich zdůvodnění je nesmyslné a jejich cíl je nesmyslný. Pokud tedy nejde v prvním i posledním plánu pouze o to, pokazit obchodní vztahy EU s Ruskem, protože obchodní výměna mezi USA a Ruskem v období sankcí vzrostla.

Arogantní je Trump k určitým výstupům amerických zpravodajských služeb. Jak dobře tomu lze porozumět! Američtí zpravodajci nepokazili snad jen konec studené války, protože netušili, že nadchází, stále recyklovali vojenskoprůmyslovému komplexu a části politiků tak milé žvásty o tom, jak je nepřítel hrozný a strašný, a ještě posiluje. Pak dostali přes hubu, protože Spojené státy přece vítězily.

Po nějakém čase zmatků s tím ale zase opatrně začali. Nejprve administrativu a veřejnost nažhavit řečmi o šílených nebezpečenstvích, protože celý svět nenávidí Ameriku (v tom nebyli tak docela mimo mísu) – to když bylo třeba schválit zvýšené rozpočty. Když však bylo před volbami, hrůzyplné emoce náhle vychladly, nastala procházka růžovým sadem: Nebylo na světě spokojenější, bezpečnější a vítěznější země, než je ta jejich. A tak dokola, a málokdo si toho maniodepresivního rytmu všiml, protože většina obyvatel ho asi má taky. Takto nějak popisuje Ameriku americký analytik George Friedman, takže na tom asi něco bude.

Vyšetřování jako samoúčel

Jaký asi význam měla ona vyjádření exdirektorů? Asi jediná reálná věc, o kterou se ve svých vyjádřeních otřeli, byl fakt, že kolem prezidenta se odehrává cosi jako vyšetřování. V něm nejde o výsledek, ale o poškození vyšetřovaného samotným vyšetřováním. To pak vyzní do ztracena, ale účelu již bude dosaženo. Je to jako s těmi sankcemi – Rusko bylo osočeno a sankce byly uvaleny, aniž by bylo cokoliv vyšetřeno. Nikdo z dotyčných by ale nikdy nepřipustil, aby takto hanebně, doslova mimosoudně, bylo zacházeno i s ním.

Takže jediným na dálku čitelným poselstvím těch dvou „odborníků“ asi je: Srovnej se, Trumpe, nebo uvidíš, co na tebe ještě vyšetříme! A my najednou cítíme, že ta padesátá léta jsou proklatě nedávná.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...