Vzpomínání na Orwellem popsané přeznačování významu slov je více než oprávněné. Je stále méně vzpomínáním, protože jeho destruktivní působení aktuálně zasahuje až do hloubi společnosti. Pravda a láska skrývají lež a nenávist, z vojenských agresí na druhém konci světa se stává ochrana vlastních zájmů, plošné bombardování je humanitární misí, obklíčený je agresor, a kdo zlobí a škodí, je v právu. Dnes o té poslední tezi.
Evropa je z valné části zásobována ruským plynem. Na konferenci o energetické bezpečnosti už kdysi dávno v Praze Rusové kontrovali na od tehdy frekventovaný pojem „bezpečnost dodávek energie“ překvapivým spárováním tohoto evropského zájmu se zájmem svým, „bezpečností odběru energie“.
To dávalo smysl pouze realistům, které zajímal praktický život – nikoliv ideologům a válečným štváčům, jejichž jedinou schopností a tudíž i cílem je destabilizovat zájmové regiony, jak zhruba v téže době brutálně odhalil slovutný americký analytik George Friedman ve své knize Příštích sto let.
Ideologické tlumení
Rusové tehdy naráželi na stále nestabilnější prostředí Ukrajiny, které „plynová princezna“ Julie Tymošenková pouštěla žilou, přičemž ji velikými slovy tolik milovala. (Že to je zlodějka, která zdefraudovala asi miliardu dolarů, pochopili po mnoha letech snad už všichni Ukrajinci, ale neprojevili zatím tolik hrdosti, aby připustili, že se kdysi mýlili a ti protivní měli pravdu.)
Fakt, že Ukrajina kradla ruský tranzitní plyn, byl u nás ideologicky tlumen sílící protiruskou propagandou. To vyústilo v nevídané selhání „znormalizované“ části českých médií, která psala, že Rusko zastavilo export plynu do Evropy. |
Na Tymošenkovou se hodí bonmot, který kdysi v kriminále vymyslel Rudolf Battěk, a vložil ho do úst fiktivního kazatele Johna Bakera: „Dámy a pánové, takto praví člověk nadnárodně monopolní: já velmi cítím s chudými lidmi a chci jim pomáhat, ale abych jim pomáhat mohl, musím já být bohatý a k tomu mi zase mohou pomoci právě ti chudí, jichž si vážím a mám je rád.“
Fakt, že Ukrajina kradla ruský tranzitní plyn, byl u nás ideologicky tlumen sílící protiruskou propagandou. To vyústilo v nevídané selhání „znormalizované“ části českých médií, která psala, že Rusko zastavilo export plynu do Evropy. Přitom Rusko pouze přestalo využívat tranzit přes ukrajinskou černou díru, odkud toho do Evropy stejně mnoho nedošlo. Oproti tomu přes Polsko vedoucí plynovod Jamal jel na plný výkon. Toto ostudné poklonkování pokleslých českých médií hnusné propagandě nebudiž zapomenuto!
Zbytné plynovody
Vnější projevy některých zemí se podezřele podobají jejich nejoblíbenějším sportům. V případě USA to je baseball – odpálíme míček, a pak uvidíme. Příklad? Irák 2003! Vysoký americký exponent tehdy v Praze přiznal, že poválečným stavem v Iráku se začali zabývat až když začala agrese. Rusové ale oblibují šachy – jen musí udržet protivníka na vzdálenost delší, než je baseballová pálka. (Proto jsou tak nervózní z toho, že rozšiřující se NATO atakuje ruské hranice.)
Tranzit plynu přes Ukrajinu končí, a nevzpamatuje-li se Ukrajina, nebude produktovod udržován a tato trasa definitivně skončí. Podobně zbytným se stane plynovod Jamal přes polské území, s podobnou perspektivou a důsledky. |
Ale zpět k plynu. Rusové rozehráli velkolepou partii. Soupeři se sice podařilo obnovit tradiční tvrdé protiruské centrum (Polsko, Pobaltí), ale křídelní hru naprosto nezvládl. Rusové manévrovali na královském i dámském křídle, a nyní završují postup na obou, zatímco střed je zablokován.
Jinými slovy, tranzit plynu přes Ukrajinu končí, a nevzpamatuje-li se Ukrajina, nebude produktovod udržován a tato trasa (a s ním i tak příjemné a bezpracné příjmy z tranzitních poplatků) definitivně skončí. Podobně zbytným se stane plynovod Jamal přes polské území, s podobnou perspektivou a důsledky. Současný plynovod Nord Stream (Severní proud) po dně Baltského moře dostane dvojče, přičemž kompletní bypass trucující Ukrajiny bude dovršen jižním Tureckým proudem (Turk Stream).
Zvýšená rizika pro bezpečnost
Polsko a Ukrajina se v uplynulých letech profilovaly čím dál výrazněji protirusky, hrají tedy svoji hru, a na svoje konto. Hrají ji ostře, například ukrajinský politik Arsenij Jaceňuk dokonce explicitně vyjádřil možnost přerušovat či zastavit dodávky ruského plynu do Evropy jako nástroj nátlaku na Rusko, přičemž na dodávkách krácená Evropa by Jaceňukovi posloužila jako rukojmí.
Ukrajina a Polsko omezení či vyloučení tranzitu ruského plynu přes svoje území interpretují jako „zvýšená rizika pro svou bezpečnost“, a mají tu drzost dokonce reklamovat ztrátu tranzitních poplatků za plyn, jako by na něco takového měly snad nárok |
Hra se však vyvinula jinak. A najednou se ozývají hlasy, při nichž si člověk protírá uši, protože rozum vzdoruje něčemu takovému uvěřit. Ukrajina a Polsko omezení či vyloučení tranzitu ruského plynu přes svoje území totiž interpretují jako „zvýšená rizika pro svou bezpečnost“, a mají tu drzost dokonce reklamovat ztrátu tranzitních poplatků za plyn, jako by na něco takového měly snad nárok, nebo co. Neuvědomují si, že není o čem mluvit, tím spíše, že současně přiznávají, že tak ztrácejí nástroj nátlaku na Rusko. To zlé Rusko jim bere z ruky klacek, jímž ho chtěli mlátit.
To je třeba zdůraznit. Evropa, která má péči o zachování bezpečnosti energetických dodávek, byla dosud v područí dvou států, které si na její konto chtěli vyřizovat svou zlovolnou agendu s Ruskem. A když se Rusko takticky z této léčky vysmeklo, aby bylo pro Evropu partnerem, jehož spolehlivost není ohrožena svévolí tranzitních zemí, tak najednou nadávají na Rusko, že prý politicky zneužívá energetické dodávky.
Nedůstojný lidský postoj
To je už dost chucpe. Na tyto nové mediální i politické manýry nedoporučuji si zvykat, už kvůli vlastnímu psychickému zdraví. Bylo by to i společensky nebezpečné, připomíná to totiž onou svévolností ty nejtemnější praktiky normalizační politiky. Není to ani důstojný lidský postoj, chtít od někoho dobré, ba dokonce snad ještě zvýhodněné postavení, a na druhou stranu ho všelijak pomlouvat, podrývat a ohrožovat.
Není to důstojný lidský postoj, chtít od někoho dobré, ba zvýhodněné postavení, a na druhou stranu ho pomlouvat a ohrožovat |
Takové zjevně dvojjaké chování státu záhy zdomácní, a jeho destruktivní účinky proniknou až do každodenních rodinných vztahů. Nelze se však vymlouvat na nějakou morálně-volní devastaci jakýmsi „komunismem“ s jeho „dvojí morálkou“. Nikoliv. Měli jsme čtvrt století na rekonvalecsenci, více času, než měla první republika. To, že se nejsme s to vyškrábat z této žumpy, bude mít spíše praktické a domácí příčiny než nějaké ideologie.
