Lidovky.cz

SCHNEIDER: Kauza Skripal – Zmatek nebo vyjasnění?

  14:22
Sergej Skripal se prý uzdravuje z údajného zasažení nejsmrtelnější chemickou zbraní, co kdy byla vymyšlena. Vypadá to, že stále aktuálnější je takzvaná nulová varianta, zda se z toho, co do světa roztroubili Britové ve stylu tolika vtipy proslaveného Radia Jerevan, vůbec něco stalo!

BŘEZEN - Bývalý ruský agent Sergej Skripal (na snímku z roku 2006) a jeho dcera Julia byli otráveni v anglickém Salisbury nervově paralytickou látkou novičok. Z útoku Británie obvinila Rusko, to obvinění odmítlo. foto: Reprofoto

Podle některých „odborníků“ prý kauzu Skripal, pokud jde o důkazy, nelze posuzovat jako kriminální čin, protože rozhodující „důkazy“ mohly být získány ze zpravodajských zdrojů, které prý „logicky nejde identifikovat“.

Z jakého oboru mohou být odborníci, kteří takto hovoří? Rozhodně nemůže jít o nikoho z oblasti trestněprávní, která však jediná může vést k výroku o vině a trestu. Půjde tedy zřejmě o „odborníky“ z oblasti propagandy a manipulace, kteří se snaží trestní kauzu přesunout z britské trestní jurisdikce na propagandistické bojiště hybridní války.

Je pravdou, že současné legislativní postavení a vymezení činnosti a oblastí působnosti do značné míry omezuje efektivitu činnosti zpravodajských služeb. To je ale daň, kterou se demokratické společnosti z dobrých důvodů rozhodly platit.

Podstatnou roli v této habaďůře totiž hraje skutečnost, že žádná zpravodajská služba v civilizovaném světě (tedy kromě Ruska a Spojených států a několika jim podobných) nemá exekutivní pravomoci. Je to stav, k němuž evropští právníci a politici došli poté, co se na hrůzách 20. století ze značné části podílely právě zpravodajské služby, vybavené tak mohutnými výkonnými pravomocemi, že jejich omezení bylo už jen teoretické.

Je pravdou, že současné legislativní postavení a vymezení činnosti a oblastí působnosti do značné míry omezuje efektivitu činnosti zpravodajských služeb. To je ale daň, kterou se demokratické společnosti z dobrých důvodů rozhodly platit.

V praxi to potom znamená, že když zpravodajská služba narazí na informace, využitelné při trestním řízení, musí být schopna je „zprocesnit“. Děje se tak většinou ve spolupráci se speciálními útvary policie, které jsou na inkriminované důkazy diskrétně upozorněny, aby je mohly zajistit v souladu s trestním řádem. Před soudem pak figuruje policie, nikoli zpravodajské zdroje. Zpravodajské informace totiž z procesního hlediska neexistují, mají přispívat pouze ke kvalitnějšímu a kvalifikovanějšímu rozhodování exekutivy.

Státobezpečnostní zájem

Zpravodajská služba ovšem může mít ze zákona možnost takto nepostupovat, zváží-li li, že by předání informace policii, která by pak pokračovala v onom procesně využitelném právním režimu, mohlo ohrozit zpravodajsky sledovaný zájem. Předpokládá se, že při rozhodování zpravodajci zodpovědně zváží, zda sledovaný zájem je společensky a státobezpečnostně natolik důležitější, než třeba objasnění vraždy, nebo pokusu o ní – nota bene třeba za použití chemické látky.

Aktivity protagonistů hybridní války v tušení fiaska kauzy Skripal už dostávají agresivní charakter. Britský ministr zahraničí Boris Johnson zřejmě už v amoku označil ruskou žádost, aby se postupovalo podle regulí mezinárodních dohod, za „zvrhlost“.

Snažit se proto argumentovat „zpravodajskými zdroji, které jsou z principu neodhalitelné“, je neuvěřitelně chucpe a svědčí o propagandistickém vidění světa.

Aktivity protagonistů hybridní války v tušení fiaska kauzy Skripal už dostávají agresivní charakter. Britský ministr zahraničí Boris Johnson zřejmě už v amoku označil ruskou žádost, aby se postupovalo podle regulí mezinárodních dohod, za „zvrhlost“. Nu, sám si vybral místo v dějinách.

Britské delegaci se na zasedání výkonné rady Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) podařilo zabránit přijetí ruského návrhu na společný postup při vyšetřování. Ruský návrh Britové označili za pokus „odvést pozornost“, v čemž měli svým způsobem pravdu. Rusové se pokusili odvést pozornost od britských propagandistických hrátek a využít tuto mezinárodní organizaci přesně v intencích její existence k vyšetření kauzy, která byla podávána jako extrémně závažná.

Docházení trpělivosti

Mnohým však začíná docházet trpělivost. Kromě Craiga Murraye, bývalého britského velvyslance v Uzbekistánu, nyní konzistentního a velmi fundovaného kritika postupu britské vlády, jde například o bývalého eurokomisaře Güntera Verheugena, který kauzu Skripal přirovnal ke lžím amerických a britských vlád o zbraních hromadného ničení v Iráku před jeho napadením v roce 2003.

Mnohým však začíná docházet trpělivost. Kromě Craiga Murraye, bývalého britského velvyslance v Uzbekistánu, nyní konzistentního a velmi fundovaného kritika postupu britské vlády, jde například o bývalého eurokomisaře Güntera Verheugena.

A konečně se objevil onen dosud postrádaný důraz na civilizační zásadu, že důkazní břemeno je na žalobě. Tajemník německého ministerstva zahraničí pro vztahy s Ruskem Gernot Erler konstatoval vzrůstající tlaky na Velkou Británii, aby předložila důkazy, na jejichž základě vznesla obvinění za kauzu Salisbury vůči Rusku.

On se ale celý ten případ možná nečekaně a sám vyjasní. Sergej Skripal se prý uzdravuje z údajného zasažení nejsmrtelnější chemickou zbraní, co kdy byla vymyšlena, kterou se žádnému nemohlo podařit přežít, natož se uzdravit. Vypadá to, že stále aktuálnější je takzvaná nulová varianta, zda se z toho, co do světa roztroubili Britové ve stylu tolika vtipy proslaveného Radia Jerevan, vůbec něco stalo!

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.