Již delší dobu je v centru veřejné pozornosti uměle udržován případ otce a dcery Skripalových, kteří v Salisbury přežili útok smrtící látkou. Případ nedávno záhadně zmizelého saúdského novináře Džamála Chášakdžího, jak jej výtečně okomentoval Daniel Anýž, nám poskytne mnoho dobrých podnětů pro kritické porovnání obou případů.
Sergej Skripal byl příslušník ruské zpravodajské služby, který defektoval, byl odhalen, odsouzen, vězněn, omilostněn a propuštěn do zahraničí v rámci výměny za jiné špiony. Po mnoha letech ve Velké Británii přežil – spolu se svou dcerou – smrtící útok. Z něho byl britskými úřady neprodleně osočen ruský prezident Vladimír Putin, protože taková akce – podle mínění britských politiků – musela být jím nařízena. Velká Británie potom iniciovala hromadné vypovídání ruských diplomatů a přitvrzení protiruských sankcí.
V Turecku pobývající kritik saúdského režimu Džamál Chášakdží byl podle tureckých úřadů zavražděn a odstraněn na saúdském konzulátu v Istanbulu, když si tam šel vyřídit banální úřední záležitost. Spojené státy, které se k Brity iniciovaným protiruským sankcím v kauze Skripalových ihned a hlasitě přidaly, jsou v tomto případě extrémně zdrženlivé, a americký prezident Trump dokonce deklaroval, že ať se stalo cokoliv, nemůže to mít vliv na plnění amerického zbrojního kontraktu se Saúdy.
Geopolitické pozadí
Vztah Spojených států k Rusku – po džentlmenském intermezzu v samém počátku devadesátých let, kdy představitelé Západu opakovaně sovětského prezidenta Michaila Gorbačova ujišťovali, že se NATO neposune na východ, a Gorbačov jejich stisk ruky pokládal za dostatečnou záruku – se pragmaticky zhoršoval, protože výprodej Ruska za prezidenta Borise Jelcina nástupem Vladimíra Putina skončil. Jakákoliv záminka ke konfrontaci je od té doby použita ke zostření vztahů. A ty záminky mohou být reálné, možné, myslitelné, absurdní nebo i zcela vylhané (v zahraniční politice Spojených států to není nic nového, viz zejména globální podvod při zdůvodňování agrese do Iráku v roce 2003).
Saúdové prostě nikdy neměli věrnějšího přítele než Spojené státy. Naposledy přijel exaltovaný Trump z Rijádu a zvolal vítězným stylem Neville Chamberlaina: zajistil jsem pro vojensko-průmyslový komplex zbrojní zakázky za 110 miliard dolarů. |
Vztah Spojených států k Saúdské Arábii má naprosto opačný trend. Po konfrontačních obdobích nastalo tání, které za Trumpa nabralo grády jak teplota v mikrovlnce. Saúdové prostě nikdy neměli věrnějšího přítele než Spojené státy. Naposledy přijel exaltovaný Trump z Rijádu a zvolal vítězným stylem Neville Chamberlaina: zajistil jsem pro vojensko-průmyslový komplex zbrojní zakázky za 110 miliard dolarů.
Skripal fantasy
George Beebe, bývalý analytik CIA a poradce amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho, rozbil na padrť fantasy story britských úřadů o tom, že Skripala se pokusili otrávit dva příslušníci GRU. Ti útok prostě nemohli provést, protože se ke klice Skripalova domu mohli dostat (a není dokázáno, že se k ní vůbec dostali) až poté, co Skripalovi odešli. Důležité je, že tento důkaz je „neprůstřelný“, protože vznikl bez jakéhokoliv ruského vlivu: učinil ho americký analytik na základě oficiálních britských údajů.
Zřejmě v reakci na to britské úřady „vytáhly z rukávu“ údajného třetího příslušníka GRU, který pobýval tou dobou v Salisbury, aniž by ovšem jakkoliv specifikovaly, jaký podíl na údajném útoku mu přisuzují. Takto se objevující nesouvisející přílepky mají za cíl rozptýlit pozornost veřejnosti a uvést ji tak ve zmatek, jak charakterizuje prostředky hybridní války politolog Michael Romancov.
Dalším hybridním fakem podle Romancovovy definice je informace, že před čtyřmi roky byl Skripal v České republice, kde ho prý sledovali příslušníci GRU. Nicméně podle téhož zdroje přijeli ti příslušníci GRU ještě před Skripalem. To zcela rozbíjí fabulaci o Skripalově sledování, pokud ovšem nepřiznáme sledovačům GRU jasnovidecké schopnosti. Anebo měli o Skripalově pohybu informace z britské strany?
Další nesnází je to, že údajně použitý nervově paralytický jed působí hned a neodvratně smrtelně, ale Skripalovi se podle oné britské „Skripal fantasy“ zhroutili až po několika hodinách a přežili. |
Další nesnází je to, že údajně použitý nervově paralytický jed působí hned a neodvratně smrtelně, ale Skripalovi se podle oné britské „Skripal fantasy“ zhroutili až po několika hodinách a přežili.
Britské úřady nadto důsledně opomíjejí sdělit identitu zřejmě poslední osoby, která se potkala s ještě zdravými Skripalovými – totiž ženu, kterou spolu s nimi zachytila průmyslová kamera doslova jen desítky vteřin předtím, než se zhroutili (což vzhledem k proponovaným vlastnostem použité nervově paralytické látky z ní dělá bezkonkurenčně nejpodezřelejší osobu).
Posledním drobkem, hybridně přikrmujícím umdlévající fantasy story, je údajné zmizení babičky jednoho z Brity podezřívaných Rusů. Babička prý měla fotografii svého vnuka, vyznamenávaného samotným Putinem, a média ji chtěla konfrontovat. Není ovšem jasné, jak by tím „fejkmajstři“ chtěli zacelit fyzickou nemožnost, aby se Skripalovi dotkli kliky svého domu poté, co ji mohli kontaminovat podezíraní Rusové.
Záhada Chášakdžího zmizení
Turecká média zveřejnila video, na němž je vidět, jak novinář Džamál Chášakdží vchází do konzulátu v Istanbulu. Nebyly zveřejněny žádné informace o tom, že by konzulát opustil. Pro úplnost ovšem nutno dodat, že nelze zcela vyloučit, že konzulát opustil, živý, třeba dokonce pod jinou identitou (to by ovšem znamenalo, že jde o zcela jiný příběh).
Podle tureckého listu Daily Sabah má turecká policie audiozáznam ze saúdského konzulátu ze dne, kdy tam Chášakdží přišel. Původ záznamu je nejasný – může být z odposlechu konzulátu (pak by šlo ovšem o bezprecedentní a provokativní proval turecké strany vůči Saúdům). |
Podle tureckého listu Daily Sabah má turecká policie audiozáznam ze saúdského konzulátu ze dne, kdy tam Chášakdží přišel. Původ záznamu je nejasný – může být z odposlechu konzulátu (pak by šlo ovšem o bezprecedentní a provokativní proval turecké strany vůči Saúdům). Spekuluje se též, že by mohlo jít o nahrávku pořízenou samotnou obětí přes chytré hodinky propojené s jeho telefonem iPhone. Nelze ale ani vyloučit, že jde o fake (vzpomeňme této souvislosti, jak před pár roky budil rozruch řev a rány v prostorách brněnské policie, než se vysvětlilo, že šlo o zpravodajský výcvik chování v krizových situacích, který byl jen nevhodně situován a časován).
Zcela neověřené (a těžko ověřitelné) zdroje uvádějí drastické podobnosti o Chášakdžího mučení a následném zmizení jeho těla. Forenzní expert a patolog Saláh Muhammad Tubajdží, který to má mít na svědomí, byl údajně tureckými vyšetřovateli identifikován mezi patnácti muži, kteří pouze na ten den přicestovali na konzulát.
Interpretace kauzy Skripal
Je zřejmé, že v kauze Skripal existuje mnoho nejasností. Pro zkušené zpravodajce směšný motiv ruské pomsty je prosazovaný pouze amatéry a ideologickými nádeníky. S tím souvisí otázka prospěchu: Rusům by takováto aféra v době sportovního šampionátu rozhodně ku prospěchu nebyla.
Knockoutová je ale nezacelitelná fyzická díra v časovém sledu událostí, která by musela být zřejmá nejpozději při rekonstrukci události, jak je praktikována v civilizovaných zemích (britská trestněprávní praxe je ovšem jiná, jak bylo vidět na případu ubitého českého občana, jehož vrah byl osvobozen coby osoba se bránící). Otrávení Skripalových tak prokazatelně nemá nic společného s oněmi podezíranými Rusy, kteří se ke klice jejich domu mohli dostat až poté, co jej Skripalovi opustili, takže je naprosto lhostejné, jestli prodávají teplou vodu nebo jsou příslušníky GRU.
Tak jako je nápadná absence jiné vyšetřovací hypotézy britských úřadů, podobně je nápadná absence kamerových záznamů okolí Skripalova bydliště. Kamery by musely in flagranti zachytit Rusy matlající cosi na domovní kliku. Kamery tam ale pravděpodobně jsou. |
Britská vláda ale zarputile drží fikci ruské pomsty, přičemž (pochopitelně) opomíjí možnost opačnou, totiž že Skripal podle některých náznaků chtěl dát sbohem právě Britům, protože to by implikovalo možnost britské pomsty.
Tak jako je nápadná absence jiné vyšetřovací hypotézy britských úřadů, podobně je nápadná absence kamerových záznamů okolí Skripalova bydliště. Kamery by musely in flagranti zachytit Rusy matlající cosi na domovní kliku. Kamery tam ale pravděpodobně jsou, avšak nezachytily nic z toho, z čeho Britové Rusy viní, protože to by bezpochyby zveřejnili už dávno. Britské úřady budou proto mlžit, že kamery jsou všude jinde, ale tady jako na potvoru ne, přestože tam bydlel takový klenot britské zpravodajské komunity. Myslete si o tom, co chcete, ale něco z toho je proklatý fake.
Za útok na Skripalovy britské úřady bezprostředně obvinily Rusko, a to tak rychle, že z toho ideologická předpojatost čouhá jak sláma z bot. Ostatně dodnes není nic vyšetřeno podle forenzních standardů (i když, opakuji, ve Velké Británii zřejmě stačí k odsouzení „pevné přesvědčení“ soudce, bez ohledu na důkazní situaci – asi z tohoto důvodu tamní soudní systém postrádá odvolací instanci).
Interpretace kauzy Chašákdží
Zde je situace odlišná v několika bodech. V Salisbury jsou Britové schopni lokalizovat pohyb podezřelých Rusů (odhlédněme od oné časové disonance) maximálně na 500 metrů od Skripalova bydliště. V Istanbulu podezřelé saúdské komando přímo vešlo do téže budovy, jako zmizelý Chašákdží, a časové údaje o jejich pobytu se překrývají.
Sporná ale opět zůstává otázka motivace. Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán (MBS) upoutal poslední dobou pozornost několika svými modernizačními nákroky, včetně systematického posílání mladých lidí na studia na Západ, což v očích ultrakonzervativců a islamistů jistě zavání nebezpečím westernizace budoucí saúdské elity. Ostatně i na Západě naprosto banální povolení ženám řídit automobily bylo v Saúdské Arábii téměř skandální. Lze tedy konstatovat, že ani bin Salmánovi by odpovědnost za vraždu odpůrce režimu nebyla ku prospěchu.
Ministr zahraničí Mike Pompeo má za to, že případ bude vyšetřen důkladně, transparentně a rychle. Sice nevím, jak toho všeho chce kumulativně dosáhnout, ale snaha tu je. Měl by však zůstat u té důkladnosti, to by stačilo. |
V tomto případě, kdy saúdská stopa je na rozdíl od té ruské v Salisbury nesporná, ale najednou nalézáme druhý použitý metr, který má tvář velmi střízlivou a zadumanou. Americký prezident Trump řekl, že může jít o další případ, kdy je někdo v rozporu s presumpcí neviny apriori označován za pachatele, a aby se očistil, spočívá důkazní břemeno na něm.
Ministr zahraničí Mike Pompeo má za to, že případ bude vyšetřen důkladně, transparentně a rychle. Sice nevím, jak toho všeho chce kumulativně dosáhnout, ale snaha tu je. Měl by však zůstat u té důkladnosti, to by stačilo.
Pokud jde o podezření, analogické tomu britskému „protiputinovskému“, že za akci musí být zodpovědna přímo sama hlava státu, spokojil se Trump s ujištěním bin Salmána, že Chášakdžího smrt (jak o ní ale mohl mluvit, když není mrtvola?) mohla být akcí saúdských aktivistů, kteří jsou mimo podřízenost Rijádu.
Nemusí nám být Saúdská Arábie sympatická, ale z úcty k sobě samým je nutno konstatovat, že přes poměrně stupidní výrok bývalého, údajně vysoce postaveného amerického diplomata s dlouhou zkušeností ze Saúdské Arábie pro list Washington Post („Tohle by se nikdy nestalo bez souhlasu MBS. Nikdy, nikdy, nikdy.“) je zde mnoho důvodných pochybností.
Z určitého úhlu pohledu na tom může být Vladimír Putin velmi podobně jako bin Salmán: někdo spáchal konkrétní zločin a odpovědnost chce svalit na něj. |
Z určitého úhlu pohledu na tom může být Vladimír Putin velmi podobně jako bin Salmán: někdo spáchal konkrétní zločin a odpovědnost chce svalit na něj. Kéž by však podobná rezervovanost, jakou západní představitelé projevují v případu saúdském, byla projevena i v případě ruském.
Nicméně toto je jen jedna z hypotéz. Ve skutečnosti mohou být pozice Putina i bin Salmána též diametrálně odlišné. To však záleží na faktech, tedy například i na tom, zda je v tradici západní vzdělanosti pokládat časový tok za kontinuální, či zda jsou před soudem obhajitelné i skoky v čase.
Dvojí metr
Americký prezident Trump, který se neváhal připojit k Brity iniciovaným protiruským sankcím, přestože byly postaveny na vodě, se nyní zdrženlivě vyjádřil k případnému zrušení zbrojních kontraktů se Saúdskou Arábií – a to i v případě, že by bylo prokázáno, že se v Istanbulu stal zločin a MBS je za něj odpovědný. „Řeknu vám, co nechci udělat. Boeing, Lockheed, Raytheon, všechny tyhle společnosti – nechci poškodit pracovní místa. Nechci ztratit ty zakázky.“ Řeč nepěkná, ale jasná.
Trumpa ještě na americké půdě dostihl rozjetý americký sentinel vývozu demokracie a lidských práv, což je háv, pod nímž se skrývá nelítostná hospodářská válka, v níž jde sice též o demokracii a lidská práva, ale až na posledním místě. |
Nicméně Trumpa ještě na americké půdě dostihl rozjetý americký sentinel vývozu demokracie a lidských práv, což je háv, pod nímž se skrývá nelítostná hospodářská válka, v níž jde sice též o demokracii a lidská práva, ale až na posledním místě. Projevilo se to tlakem ze strany Kongresu, který chce sám vyšetřovat okolnosti zmizení novináře Chášakdžího, a když získá dojem, že došlo k porušení lidských práv, může dojít i k hospodářským sankcím proti Saúdské Arábii.
K určitým škodám, ačkoliv podobně jako v ruském případě nebylo vůbec nic došetřeno, však na saúdské straně již zřejmě došlo. Někteří američtí zájemci zrušili svoji plánovanou účast na prestižním investičním fóru koncem října v Rijádu. Ve Washingtonu jiní ruší své kontrakty se saúdskoarabskou vládou. A to vše proto, že obraz prince bin Salmána doznal šrámů, aniž by bylo jakýchkoli důkazů. Putin by mohl povídat. Takto si dělají Spojené státy na světě upřímné a zavilé nepřátele.
