V nedávných dnech se Poslanecká sněmovna zabývala praktickou otázkou imunity zákonodárců, konkrétně řešila čtyři případy, zda vydat poslance světské spravedlnosti. Kvůli odstínění osobního hodnocení, přestože nejde odstranit zcela, mluvme o tom, že Poslanecká sněmovna vydala dva poslance-podnikatele a nevydala dva poslance-zastupitele.
Komentátoři soudí, že sněmovna se tak rozhodla na základě dojmu, že policie podnikatele podezřívá z trestného činu v rámci jejich podnikatelských aktivit, a že se nenabízí „žádný důvod, proč by je mělo krýt před policií jejich pozdější politické angažmá“.
Ale u zastupitelů jeden komentátor dokonce napsal, že jsou stíháni za své hlasování (v obou případech pro údajně nevýhodné transakce samosprávy), a že je tedy nasnadě, že se nedopustili trestného činu (ale maximálně omylu), a že soudy proto ke stejnému závěru dříve či později dospějí.
Dořekněme, že by musel existovat nějaký důvod, proč – na rozdíl od podnikatelů – by zastupitele „mělo krýt jejich pozdější politické angažmá“. A to výslovně přesto, že v případě zastupitelů jsou nadále stíháni jejich kolegové, kteří v obecních orgánech hlasovali spolu s nimi. Jen prý neměli to štěstí usednout v zákonodárném sboru.
Zjevná nespravedlnost
Je to zjevně nespravedlivé, a to nejen v porovnání zastupitelů vůči jejich spoluobviněným, ale i vůči podnikatelům. Pointa je totiž v tom, že nevydání sněmovnou znamená pouze odklad trestního stíhání, i když to významně ovlivňuje až hatí průběh stíhání ostatních spoluobviněných. Nevydání však především eliminuje ovlivňování politických procesů trestněprávními orgány.
A výsledek hlasování o těchto čtyřech poslancích nepřímo podporuje podezření o politickém charakteru trestního stíhání podnikatelů, kteří jsou na rozdíl od zastupitelů v exponovaných politických pozicích.
Existuje totiž dost právníků, kteří jsou – podobně jako jiní v případě zastupitelů – důvodně přesvědčeni, že i kauza podnikatelů vyšumí do ztracena, a že její hlavní význam je poškodit politiky samotným trestním stíháním. To je v Česku nikoli zřídka užívaný prostředek „politického boje“ a mnoho kriminalistů je o tom z vlastní praxe přesvědčeno, protože takové trestní stíhání se dá docela dobře zařídit. |
Existuje totiž dost právníků, kteří jsou – podobně jako jiní v případě zastupitelů – důvodně přesvědčeni, že i kauza podnikatelů vyšumí do ztracena, a že její hlavní význam je poškodit politiky samotným trestním stíháním. To je v Česku nikoli zřídka užívaný prostředek „politického boje“ a mnoho kriminalistů je o tom z vlastní praxe přesvědčeno, protože takové trestní stíhání se dá docela dobře zařídit. Policie totiž těžko může hned odložit podnět, který nenapsal úplný debil. A státní zástupce je též opatrný – zastavit či odložit věc, která se týká politika? Vždyť by mohl být nařčen, že někoho kryje (a když státní zástupce rozhodne, že někoho nezažaluje, může čert na koze jezdit; proto je státní zastupitelství de facto nejmocnější institucí v zemi).
Takže imunita, v tom smyslu, jak byla konstruována, že by trestní procesy neměly ovlivňovat procesy politické, byla zcela anulována. Jedinou cestou, jak tomu čelit, je použít podobnou hroší kůži, kterou mají někteří (k hanbě naprosté většiny ostatních, slušných) trestněprávní orgánové, a v politické praxi naprosto ignorovat, je-li nějaký politik trestně stíhaný. To se totiž může přihodit i v lepších rodinách. A jak všichni říkají, ať rozhodnou soudy. Mnohokrát se totiž stalo, že před nimi stanuli nevinní.
Eliminovat katastrofální důsledky
Je nutno eliminovat katastrofální důsledky toho, co politici razili v dobré víře, když pro svou profesi vyhlašovali presumpci viny. Jak je vidět, každý pokrok musí být činěn obezřetně, i s ohledem na to, jak je společnost ve svém souhrnu vyzrálá. Zde se ukázalo, že to byla velmi šlechetná, nicméně naivita, škaredě zneužívaná. A že po tomto kroku jednou nohou vpřed, nechce-li se druhé noze též pokročit, musí být kvůli stabilitě společnosti učiněn nezbytný krok vzad.
Protože – co se jednoho z podnikatelů týče – kdyby se ho nepodařilo poškodit tímto trestním stíháním, je na něj již dnes nachystáno další trestní oznámení. Ti chápavější jistě zbystří: co tomu brání, že nebylo podáno již dávno? Bingo! V tom je právě pointa. Politický vzestup dotyčného prostě musí být zastaven trestním stíháním, ať již jakkoliv pofidérně zdůvodněným.
A ta epidemie žalob na rozhodování zastupitelů samosprávy? Když jim čelí řadoví zastupitelé, proč by nemohli i tito poslancizastupitelé této podivné trestněprávní módě čelit s nimi, a dopomoci tomu, aby se právní praxe v tomto ohledu vytříbila a vyjasnila? Nebylo by to posílením pozice těch ostatních zastupitelů, kdyby s nimi kolegiálně v řadě stáli i tito, z nichž se stávají – zlobte se nebo ne, a třeba nikoliv vlastní vinou – prominenti?
