Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Robotizace: Ohrožení lidské práce, nebo příležitost?

  8:57
Roboti proniknou téměř všude. Práce pro lidi má být za pár let vzácností. „Vítěz vezme všechno a na ostatní moc nezůstane,“ říká v rozhovoru americký ekonom a podnikatel v Silicon Valley Martin Ford.

Americký ekonom a podnikatel v Silicon Valley Martin Ford. foto: Basic Books (AZ)

Martin Ford ve své poslední knize Vzestup robotů: Technologie a hrozba budoucnosti bez práce varuje, že před novými technologiemi není úniku. Za pár let roboti zastanou i práce takzvaných bílých límečků. Jedinou obranu vidí Ford ve změně systému a přerozdělování majetku těch, kteří budou roboty vlastnit.

LN: K čemu směřuje současná technologicko-průmyslová revoluce? Je cílem, aby lidé byli produktivnější, nebo je spíše nahradit?

„Technologie jsou již mnohem schopnější zvládat i kognitivní úkoly, což povede k tomu, že budou stále víc nahrazovat mnoho průměrných zaměstnanců“

FORD: Nemyslím si, že by v tom byl nějaký záměr nebo cíl. Je to prostě něco, co se děje přirozeně jako výsledek propojení kapitalismu a technologií. Vždy platilo a platí, že existuje snaha minimalizovat náklady na lidskou práci. Nakonec ale toto snažení vyústí v to, že lidé budou nahrazeni technologiemi. V minulosti technologie pomáhaly lidem, aby byli efektivnější, ale nyní je situace jiná. Technologie jsou již mnohem schopnější zvládat i kognitivní úkoly, což povede k tomu, že budou stále víc nahrazovat mnoho průměrných zaměstnanců.

LN: V jakých oborech to bude mít největší dopad? Kdo je nejvíc ohrožený tím, že ho nahradí roboti?

FORD: Dosud můžeme sledovat největší vliv hlavně v továrnách, v průmyslu. V budoucnosti se to ale bude týkat i pracovních míst v oblasti služeb, obchodu, fast foodu a podobně. Hodně úkolů a činností je už dnes převáděno na zákazníky. Ušetřeny však nezůstanou ani kancelářské pozice bílých límečků. Kancelářské práce jsou založeny většinou na zpracování informací – a zrovna v tom jsou počítače velmi dobré. Ohrožena jsou všechna povolání, která jsou založená na rutině. Ačkoli se to na první pohled možná nezdá, je takových většina.

LN: V čem vidíte největší rozdíl stávající revoluce oproti těm minulým průmyslovým, které také měly zásadní dopad na společnost, ale stroje nikdy lidi nenahradily?

„Pokud adaptujeme náš systém na prosperitu, která bude sdílená mezi všemi a kde každý může mít prospěch z tohoto pokroku, pak tento vývoj může mít jako celek velmi optimistický výsledek“

FORD: Tentokrát jsou tři věci jinak. Zaprvé stroje přejímají kognitivní úkoly, mohou řešit problémy a také se učit. Obrazně řečeno už mají nejen sílu svalů, jako tomu bylo v minulosti, ale i sílu myslet. Zadruhé jsou velmi rozšířené a dopad pocítí všechny oblasti průmyslu, není to tak, že by se to týkalo jen zemědělství nebo výroby, jako to bylo v případě nástupu předešlých technologií. A zatřetí tento vývoj neustále zrychluje a zdokonaluje se.

LN: Měli bychom tedy chápat roboty a automatizační systémy jako ohrožení pro lidi? Nebo je to spíš příležitost, jak tvrdí zastánci digitalizace?

FORD: To záleží jen na nás, jak si vybereme. Pokud adaptujeme náš systém na prosperitu, která bude sdílená mezi všemi a kde každý může mít prospěch z tohoto pokroku, pak tento vývoj může mít jako celek velmi optimistický výsledek. Pokud ale toto nenastane, uvidíme v budoucnu ještě více nerovnosti, nezaměstnanosti a sociálních i ekonomických tlaků, než je tomu v současné době.

LN: Kdo bude v této nové ekonomice vítězem? Jsou to IT odborníci, technici, nebo někdo úplně jiný?

„Hlavní vítězi tak budou kapitalisté a ti, kteří vlastní stroje a roboty. Naopak kdokoli je a bude závislý na práci, může být potenciálně v ohrožení.“

FORD: Lidé, kteří mají technické vzdělání a působí v technických oborech, si budou nejspíš vést o něco lépe než ostatní, ale i některá z jejich povolání budou negativně ovlivněna a zmizí. Například americká agentura DARPA pracuje na projektu, jehož výsledkem má být automatizace rutinního počítačového kódování. Hlavní vítězi tak budou kapitalisté a ti, kteří vlastní stroje a roboty. Naopak kdokoli je a bude závislý na práci, může být potenciálně v ohrožení.

LN: Zůstává přesto nějaký obor, kam roboti nezasáhnou a nedokážou v něm překonat člověka?

FORD: V současné době taková povolání ještě pořád existují, to je pravda. Obecně se dá říct, že jde o práci, která vyžaduje kreativitu a interaktivitu mezi lidmi, mnoho mobility a také prostě šikovnosti. Příkladem mohou třeba být zdravotní sestry, zubaři, instalatéři nebo třeba automechanici. Ještě toho umíme hodně lépe než roboti, ale vývoj se pořád posouvá kupředu. Ve vzdálené budoucnosti proto mohou být také tyto práce ohroženy roboty.

LN: Jak se můžeme vyrovnat s rostoucími bezpečnostními problémy, které souvisí s růstem automatizace a kybernetickými útoky?

FORD: To je skutečně velký problém, jehož řešení bude vyžadovat jak inovativní přístup, tak i regulaci. Domnívám se, že větší roli bude hrát v tomto ohledu i umělá inteligence. Systémy budou muset být dostatečně chytré, aby se dokázaly bránit útokům samy.

LN: Jak bude vypadat ekonomika za deset či dvacet let? Bude to už o tolik jiný svět než nyní, nebo viditelné změny přijdou až později?

„Pokud se nepřizpůsobíme a nezměníme náš systém, tak se budeme potýkat s mnohem větší nerovností a nezaměstnaností než nyní“

FORD: Pokud se nepřizpůsobíme a nezměníme náš systém, tak se budeme potýkat s mnohem větší nerovností a nezaměstnaností než nyní. Také budou mnohem běžnější a delší stagnace hospodářství, nebo dokonce deflace, protože spotřebitelé nebudou mít potřebné peníze, aby si mohli kupovat výrobky a služby produkované ekonomikou. Tržní ekonomika ale závisí na tom, že většina lidí má dostatečně velké příjmy a může tak být dlouhodobě spotřebiteli. Bez toho nemůže ekonomika prosperovat, a dokonce tak i hrozí, že se dostane do spirály propadu.

LN: Co by měly učinit vlády, politika? Pomohl by větší důraz na technické předměty ve školách?

FORD: Nemyslím si, že by vzdělání nebo důraz na technické obory mohlo z dlouhodobého hlediska tento problém jako takový nějak vyřešit. Ačkoli to je samozřejmě pro jednotlivce přínosné a z mikropohledu je to dobrý nápad. Nakonec budeme ale potřebovat nějaké radikálnější řešení, například v podobě garantovaného základního příjmu pro všechny.

LN: Nepřeceňujeme ale spíše význam a dopad robotů a automatizace a tak velké obavy jsou zbytečné?

FORD: Ne. Je to opravdu nezastavitelný a stále se zrychlující vývoj, který ani nemůžeme a nemáme zkoušet zastavit. Místo toho bychom měli přemýšlet o tom, jak uzpůsobit naši ekonomiku, aby z pokroku mohl mít prospěch každý.

Vizionář světa bez práce

Podnikatel z amerického Silicon Valley Martin Ford vzbudil rozruch už svou první knihou The Lights in the Tunnel (Světla v tunelu), v níž před šesti lety předpovídal budoucnost ekonomiky a razantní nástup digitalizace. Tehdy ale jeho teze působily ještě nereálně a za svou temnou vizi budoucnosti sklidil Ford kritiku.

Jenže další vývoj ho utvrdil v tom, že technologické změny postupují ještě rychleji, než sám čekal, a napsal proto druhou knihu Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future (Vzestup robotů: Technologie a hrozba budoucnosti bez práce). V té Ford za pomoci věcných argumentů a čísel z trhu práce vypočítává, jaká povolání převezmou stroje a počítače, a otevírá otázku, co bude za pár let s člověkem.