Radiohead vydali v půlce února na svých internetových stránkách nečekané prohlášení ohledně vydání nové desky, která měla vyjít do týdne v elektronické podobě. V podobě fyzické se objeví až 28. března, ale nebyli by to staří dobří Radiohead, aby si nevymysleli nějakou kulišárnu na nahrávací společnosti, potažmo i fanoušky.
Album nevyjde u žádného labelu, jelikož už před vydáním In Rainbows před čtyřmi lety se Thom Yorke a spol. rozkmotřili s EMI a deska vyšla vlastním nákladem. Celou tu alternativní parádu má ještě na jaře doprovodit speciální "novinové album", která má být první svého druhu na světě. Co to má však přesně znamenat, to kromě samotné kapely neví asi nikdo, i když na internetových stránkách kapely se pár informací objevilo.
Nový počin King Of Limbs byl po dlouhou dobu jednou velkou neznámou. Však i sám bubeník Phil Selway avizoval, že oxfordští bardi sice vůbec nevědí, jak bude vše ve finále vypadat, ale že tvůrčí proces je zcela jiný než u In Rainbows.
Na to, že Radiohead jsou přeborníci v mlžení, už si člověk za ta léta zvykne. Příznačný je už mystický booklet a pojmenování nového alba podle tisíciletého dubu z domovského Savernake Forest. A po hudební stránce tomu také není jinak.
Nešťastné mlžení
Celá deska je zahalena zvláštní aurou očekávání a abstraktnosti, což je v důsledku asi to hlavní, proč je tak kontroverzní. Nenávistné kritiky posílají dílo někam ke konci páteře, lepí na kapelu nálepku prominentních šašků a tvrdí, že King Of Limbs zní jako sólovka Thoma Yorka. Otázka je, jestli lze vymezit nějaké mantinely, co vlastně Radiohead jsou a co už ne. Každá z osmi desek přece zní úplně jinak a kapela už nějakou dobu experimentuje s krautrockem, jazzem i elektrem. Vytýkat jim kreativní nestálost je proto úplně mimo mísu. Může snad někdo tvrdit, že Kid A byl průšvih?
Ukázku můžete zhlédnout na YouTube.
Celková stopáž elpíčka je třicet sedm minut, což také vyvolalo vlnu spekulací, že se jedná pouze o první část dvojalba. Tuto informaci ale zatím nikdo nepotvrdil (že by potvrzení přišlo zase týden před vydáním?).
Hlavně žádné kytary!
Největší škodu podle mého názoru způsobila absence kytar, kterou lze nahmatat v určité síle snad jen v Give Up The Ghost a Separator. Poslat za synťáky Johnnyho Greenwooda, jednoho z nejgeniálnějších kytaristů současnosti, to si nesmí dovolit žádná kapela, protože takovým talentem se prostě a jednoduše neplýtvá. Namítat, že Greenwood není ve formě, je holý nesmysl, protože takový člověk zřejmě neslyšel soundtrack, který složil pro filmovou adaptaci Murakamiho Norského dřeva.
Radiohead ztratili křehkou rovnováhu mezi ambientními kulisami, hypnotickým bicími a kytarovým uměním. Pokud trojnožce uříznete jednu nohu, už nepostojí. Kapela sice nějak zázračně levituje nad propastí, ale všem je asi jasné, že OK Computer se už nikdy znovu neobjeví.
Resumé:
Rozsoudit King Of Limbs je těžká věc. Z pohledu nepolíbeného posluchače je deska zbytečně unylá a postrádá moment překvapení, což je svatá pravda pouze v porovnání s předchozí tvorbou. Pokud však odhrneme pěnu, nalezneme vlny, na nichž Radiohead plují zase jinam. Někomu se to líbit bude, někomu ne. Asi to nebude deska, prostřednictvím které by se člověk s Radiohead seznamoval a nikdo (s výjimkou pseudointelektuálních mimoňů) ji nebude považovat za jejich nejzdařilejší počin. To však neznamená, že by se jí mělo odpírat kouzlo, které její zvukové plochy dokáží vyčarovat.
Radiohead – King Of Limbs
Ke stažení na adrese: www.thekingoflimbs.com
Žánr: alternative rock, electro, IDM
Label: vlastní vydání
Celková stopáž: 37:29
