Musíme pochválit Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ) se sídlem ve Washingtonu za lucemburské úniky. Po více než půlročním pátrání zveřejnilo 28 tisíc stránek dokumentů, jak 340 nadnárodních společností v letech 2002 až 2010 minimalizovalo daně po tajné dohodě s lucemburskými úřady.
Firmy, kterých se kauza LuxLeaks týká, zdanily v Lucemburku několik set miliard dolarů, čímž ušetřily mnoho miliard na daních v zemích, kde ve skutečnosti podnikají. Mezi společnostmi, které v síti novinářů uvízly, najdeme nejen obry, jako je Pepsi, AIG, Apple, AXA, Deutsche Bank, Amazon nebo IKEA, ale i firmu z nizozemské finanční skupiny PPF.
Propracované struktury
Propracovanost některých struktur vyráží dech dokonce i daňovým specialistům. Jeden příklad za všechny: dokument, který unikl z dílny nadnárodní auditorské společnosti PricewaterhouseCoopers, obsahuje schéma připomínající integrovaný obvod, ve skutečnosti však jde o cesty, kudy tekly peníze v rámci globální skupiny Shire.
Propracovanost některých struktur vyráží dech dokonce i daňovým specialistům |
Tento podnik z farmaceutického odvětví se sídlem na ostrově Jersey do procesu daňové optimalizace zapojil až 30 svých společností ze sedmi zemí. Jen lucemburskou jednotkou protekly téměř dvě miliardy dolarů, které firma nezdanila vůbec.
Novináři z ICIJ z trestného činu nikoho neobviňují, všechny operace jsou prý legální. Pojistku u veřejnosti vyhodilo zjištění, že zatímco většina členských zemí Evropské unie za uplynulých pět let byla nucena přijmout bolestivá rozpočtová opatření, velké společnosti zvyšují zisky, přičemž státům, kde podnikají, skoro neplatí daně. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble dokonce prohlásil, že přece není možné, aby pár jedinců zbohatlo na úkor mas.
Nejen Lucembursko
Skandál LuxLeaks asi donutí politiky, aby iniciovali vyšetřování. Do nejtrapnější situace se dostal nový šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, který v letech 1995 až 2013 byl lucemburským premiérem a předtím ministrem financí. Je vůbec možné, aby se tento politik stal nyní lídrem unijního boje proti systému, který byl až k dokonalosti vycizelován právě v době jeho vládnutí?
Bylo by nespravedlivé vinit pouze Lucemburk, na podobné praktiky narážíme i v jiných zemích. Je však asi pravda, že velkovévodství je nejdůležitějším offshorovým státem světa. |
Podniky, které tento systém využívají, nepranýřujme, protože v opačném případě by se dostaly do nevýhody vůči svým konkurentům. Bylo by také nespravedlivé vinit pouze Lucemburk, na podobné praktiky narážíme i v jiných zemích. I když je asi pravda, že toto velkovévodství je nejdůležitějším offshorovým státem světa, kde částku, která přes něj ročně proteče, lze zřejmě počítat jen v řádu tisíců miliard dolarů.
Původ problému podle některých, nejen levicových, ekonomů a filozofů máme hledat v upadající morálce západního světa, která dovolila vznik gigantických, globálních a demokraticky nekontrolovatelných finančních konglomerátů a jejich úzké propojení s vládnoucími elitami. A vláda pak podle jejich přání vytváří zákony a regulační systémy.
Hledání odpovědi na ne bezvýznamnou otázku, co se vlastně děje v Lucemburku a v podobných daňových rájích, jde proti mimořádně masivním a dlouhodobým historickým zájmům těchto spojených struktur. Proto přejme novinářům ICIJ hodně odvahy do další práce!
