Policejní prezident Petr Lessy uvádí, že jedním ze záměrů již několikáté reformy policie je zřízení nového samostatného útvaru, který se bude specializovat na boj s korupcí. Tento útvar s celorepublikovou působností by měl vzniknout od počátku roku 2013 a jeho vedení by mělo být přímo podřízeno právě policejnímu prezidentovi.
Odůvodněním pro vznik tohoto nového policejního útvaru je věcný záměr ministerstva spravedlnosti zřídit specializované státní zastupitelství, které se bude zabývat jen korupčními kauzami. Kladu si otázku, zda tento útvar potřebujeme a co jeho zřízením získáme. Protože jeden takový, který by se měl vyšetřováním korupce zabývat, už máme. Je jím Útvar odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).
Reorganizovat celý ÚOKFK
V rámci tohoto útvaru s celorepublikovou působností je v Praze celý odbor s názvem Odbor korupce a ochrany zájmů Evropské unie (dále jen odbor korupce), který tabulkově čítá zhruba 40 policistů, z toho čtyři vedoucí.
Vynechejme otázku, zda asi 40 policistů a z toho přibližně polovina z nich zabývající se samotným procesem vyšetřování je dostatečný počet na efektivní vyšetřování korupčních kauz v naší zemi. Vzhledem k možné zaujatosti vynechám i hodnocení, jak jsou korupční kauzy odhalovány a vyšetřovány a jak k tomu svou erudovaností přispívají vedoucí na tomto odboru. Toto jsem hodnotil na přelomu roku 2010 a 2011 před tehdejším vedením ÚOKFK a výsledkem byl můj odchod z odboru korupce na jinou pozici v rámci útvaru a následný odchod z aktivní služby.
Ne, necítím zahořklost a potřebu nějaké „odplaty“ a nechci špinit poctivé policisty ÚOKFK ani odboru korupce. Jde mi o to, aby se korupce v této zemi vyšetřovala bez ohledu na to, kdo ji spáchal, tedy způsobem „padni komu padni“. Moji představou o správně fungující protikorupční policii je také to, aby pouze nevyšetřovala, tedy nezabývala se kauzami, které se dozví z médií nebo ji to přikáže státní zástupce, ale aby plnila i úkoly odhalování, tedy aby sama aktivně vyhledávala možnou korupci a svými zákonnými prostředky ji dokumentovala.
Správně fungující protikorupční policie sama měla aktivně vyhledávat možnou korupci a svými zákonnými prostředky ji dokumentovat
Bohužel odbor korupce ÚOKFK toho za současného stavu schopen není, nebo pouze v omezeném rozsahu. Možná si je toho vědom i sám policejní prezident, a proto se zvažuje zřízení nového útvaru. Proč však zřizovat nový útvar, když by stačilo zreorganizovat současný odbor korupce? Problém je, že nestačilo, protože tomu brání zákon o služebním poměru a struktura ÚOKFK. V rámci případné reorganizace pouze odboru korupce nenastanou efektivní změny a nelze činnost jednoho odboru privilegovat nad činnostmi odborů zbývajících. Reorganizovat by se musel celý ÚOKFK.
V rámci útvaru by musely „zaniknout“ současné odbory (nebo alespoň nějaké) a nově by byly „zřízeny“ odbory nové, jinak pojmenované. Do vedoucích pozic by tak mohli být jmenováni noví vedoucí, kteří by odbor postavili znovu, s novým personálním obsazením. Ze stávajícího odboru korupce by měli být vybráni ti nejlepší (myšleno profesně, ne podle osobních vazeb a sympatií), kteří by vytvořili páteř nového odboru, a ti by byli doplněni o nové policisty z krajů a okresů.
To myslím bylo zamýšleno již v polovině minulého roku, kdy byl ve vedení útvaru i plukovník Jiří Veselý. Mělo se to uskutečnit k 1. září 2011 a pak k 1. lednu 2012. S odchodem plukovníka Veselého mimo aktivní službu záměr zřejmě padl a současné vedení ÚOKFK již reorganizovat nechce nebo možná z nějakých důvodů nemůže. Osobní vazby mezi vedoucími se vytvoří a je těžké se od nich oprostit. To dokážou jen opravdoví manažeři a těch je nedostatek všude, nejen u policie.
Politické souvislosti
Že je reorganizace třeba, protože výsledky ÚOKFK neodpovídají postavení útvaru v jeho policejní hierarchii a některé korupční kauzy jsou vyšetřovány na jiných policejních útvarech, zejména na Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), vědí i na policejním prezidiu. ÚOOZ má vlastní, jasně vymezenou problematiku – korupce mezi nimi však není – dostatečně pokrytou a nemá v ní problémy, případně má nevyužité kapacity policistů.
Jak jinak si lze odůvodnit to, že se ÚOOZ stále častěji zaměřuje na korupci. Vnímám, že běžnému občanovi je úplně jedno, který útvar police korupci odhalí a vyšetřuje, hlavně, když se tak děje. V očích informované veřejnosti však mohou tyto snahy vyvolávat oprávněný dojem, že ÚOKFK korupci vyšetřovat neumí a musí ho suplovat ÚOOZ. Tak tomu ale není. Na ÚOKFK jsou rezervy a místa pro zlepšení jeho činnosti, ale odbornou práci by měli dělat odborníci, a ty je třeba hledat na ÚOKFK.
Je zde nějaký střet nebo dokonce nedůvěra mezi policejním prezidentem Lessym a jeho náměstkem Červíčkem?
Proč toto neřeší náměstek, kterému jsou oba útvary podřízeny? Je zde nějaký střet nebo dokonce nedůvěra mezi policejním prezidentem Lessym a jeho náměstkem Martinem Červíčkem? Zřejmě ano, protože jak jinak si lze vysvětlit, že nově vznikající útvar by měl být přímo podřízen policejnímu prezidentovi, a nikoli náměstkovi pro kriminální policii.
Náměstek Červíček je spojován s ODS, do manažerských pozic se dostal za vedení resortu vnitra Ivanem Langerem a byl také neúspěšným kandidátem na policejního prezidenta. Policejní prezident Lessy je spojován s Věcmi veřejnými. ODS se snaží neztratit svůj vliv v resortu vnitra, a VV se naopak snaží svůj vliv zde zvýšit a díky odhaleným korupčním kauzám získat zpět své voliče, kterým slibovaly s korupcí v této zemi zatočit. To se jim zatím moc nedaří.
V současné době v boji o policii a ministerstvo vnitra vede na body ODS. Podařilo se jí například obsadit klíčovou pozici v Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Občanští demokraté drží ministerstvo spravedlnosti a „policejní policii GIBS“, která bude ostřížím okem dohlížet na činnost policie. VV naproti tomu mají svoji vicepremiérku pro boj s korupcí Karolínu Peake, která se v čele Vládního výboru pro boj s korupcí snaží dohlédnout na přípravu reforem policie a státního zastupitelství, a v otázkách boje proti korupci tak zastřešit ministerstvo vnitra i ministerstvo spravedlnosti.
Osobně si myslím, že tato pracovitá politička má dobrý a poctivý záměr, ale obávám se, že k tomuto úkolu má malou politickou podporu vládní koalice. Nezvládnutí této úlohy pak může být pomyslným posledním hřebíkem do politické rakve VV. Věcmi veřejnými prosazený policejní šéf Lessy se tedy snaží pod svůj vliv podřadit nově vznikající útvar pro boj s korupcí.
Jsem si vědom, že ministerstvo vnitra i policie má své odborníky, kteří sami dobře vědí, jak by měl nový útvar pro boj s korupcí vypadat, jakou by měl mít strukturu a čím by se měl zabývat. Přesto si dovoluji představit vlastní náhled na tuto problematiku.
Nový či reorganizovaný boj proti korupci
Je zřejmé, že protikorupční útvar, byť s celorepublikovou působností, se nemůže zabývat všemi trestnými činy s korupčním prvkem. Podle platného trestního zákoníku jde o osm různých trestných činů. První úkolem je tedy jasně vymezit okruh trestných činů a okruh osob, kterými se útvar bude zabývat. To je ostatně vymezeno již dnes, a to Závazným pokynem Policejního prezidenta č. 30 z roku 2009 v čl. 6 písm. b), kde jsou stanoveny úkoly ÚOKFK a jeho expozitur.
Problémem je, že současná protikorupční policie se zabývá téměř veškerou trestnou činností, která byla spáchána volenými nebo jmenovanými funkcionáři státní správy nebo samosprávy. V nadsázce řečeno: ministr nebo jeho náměstek ukradne čokoládu nebo zmlátí manželku a protikorupční policie to vyšetří. Druhým problémem je, že pro zvýšení počtu vykázaných korupčních trestných činů se u útvaru vyšetřují i trestné činy, které by mohly, respektive měly být vyšetřovány v krajích nebo územních odborech.
Úkolem nové nebo reorganizované protikorupční policie by mělo být:
- Odhalování, šetření, prověřování a vyšetřování trestných činů přijetí úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství (§§ 331-333 trestního zákoníku),
- sjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256 tr. zákoníku),
- zneužití pravomoci úřední osoby a maření úkolů úřední osoby z nedbalosti (§§ 329-330 tr. zákoníku) u volených nebo jmenovaných funkcionářů státní správy nebo samosprávy, soudců, státních zástupců, notářů, exekutorů a soudních znalců.
Ostatní korupční trestné činy by byly vyšetřovány v krajích a územních odborech, které by však měly povinnost hlášení ÚOKFK k posouzení.
Kdyby mohl být agentem kdokoli, kdo plní úkoly uložené mu řídícím policejním orgánem, mohla by policie využívat odborníky z řad zaměstnanců úřadů a firem
Velký problém vidím v odhalování této trestné činnosti. Současná protikorupční policie sama téměř neodhaluje. To za ni dělají nejčastěji novináři. Jen v zanedbatelném počtu případů je protikorupční policie přítomna podplácení a přijetí úplatku. Ex post se tato trestná činnost jen těžkou dokazuje, neboť ani jedna ze stran nemá zájem spolupracovat na odhalení. Oprávnění použít agenta se v těchto případech téměř nevyužívá, což je možná zapříčiněno i tím, že agentem musí být příslušník Policie ČR.
Je třeba si uvědomit, že okruh osob, které tuto sofistikovanou trestnou činnost páchají, má široké právní i ekonomické znalosti, osobní vazby do policie, státních zastupitelství i soudů, a proto je pro policii průnik do této struktury velmi složitý a i za využití všech forem krytí z časového hlediska zdlouhavý. Kdyby mohl být agentem kdokoli, kdo plní úkoly uložené mu řídícím policejním orgánem, mohla by policie využívat odborníky z řad zaměstnanců úřadů a firem. To by však znamenalo změnu legislativy. Přínos by to však byl.
Ať už tedy vznikne nový útvar protikorupční policie, nebo bude provedena reforma současného odboru korupce na ÚOKFK, bude záležet na tom, kdo bude v čele tohoto útvaru stát, jaké lidi si vybere do svého týmu, jak se vymezí jeho činnost a kdo se stane jeho nejbližším partnerem na státním zastupitelství. Osobně bych sázel na nové lidi.
