Prosím polopaticky:

Kdo bude TTIP přijímat. Vrcholní představitelé států v Evropské radě, nebo ministři obchodu v Radě EU? A

přijetí musí být jednomyslné, nebo kvalifikovanou většinou?

Stejně zůstává podezření, že profesionální úředníci v Bruselu a lobbisté připravují návrhy, jež pak předsta-

vitelé jednotlivých států těžko odmítají pro svou nedostatečnou odbornost nebo zaneprázdnění domácími

politickými problémy.

Za každou slušnou odpověd´ děkuji předem. To by v tom byl čert, abych to fungování EU jednou nepochopil :-)

Re: Prosím polopaticky:

Domnivam se, ze odpoved na vasi otazku je: nevime. Nevi nikdo. Je to proto, ze oblast obchodnich a obchodne investicnich smluv neni v Lisabonske smlouve konkretizovana a o odpovednosti za jejich prijimani se rozhoduje ad hoc, dohoda od dohody. (Z meho pohledu je to tak dobre.) Obchodni dohoda ujednana Evropskou unii s Jizni Koreou, byla klasifikovana jako smisena dohoda / dohoda ve sdilene odpovednost Evropske unie a clenskych zemi, ktera vyzaduje nejen ratifikaci Evropskym parlamentem, tak narodnimi parlamenty.  Ale u posledni dojednane dohody, mezi EU a Kanadou, se zatim Evropska komise tvari, jakoby mela podstoupit jen ratifikaci Evropskym parlamentem. Jeste ovsem neprosla ani projednanim Evropskou radou a forma ratifikace jeste jiste neni konecna. Berme to jako proces boje mezi Evropskou komisi a clenskymi staty. Pochopitelne ratifikace narodnimi parlamenty je slozity proces a pravdepodobnost, ze dohoda v nektere zemi neprojde, je i u dojednaneho zneni CETA (dohoda s Kanadou) nenulov

tema?

A koho zajima nazor nejake kolonie???

Tak, tak

názor Běloruska na TIPP je zcela irelevantní. :-)

No ja bych se spis ptal...

...k cemu je vubec takova dohoda dobra... Chapu (pozitivni) vyznam odstarneni obchodnich "prekazek" mezi zememi (na srovnatelne urovni rozvoje), ktere spolu sousedi, ale mezi zonami oddelenymi 5000 km oceanu? Je snad nedostatek nejakych produktu na evropskem ci americkem trhu? Jsou caste problemy v zasobovani toaletnim papirem, banany ci cimkoli jinym? Neni treba vetsim problemem (jak Evropy tak USA) odchod vyroby do zemi tretiho sveta?

Zvlast zajimave je to pri pohledu na ekologickou politiku EU, kdy se meri kazdy gram CO2 a pak se necha vozit krmna soja z Brazilie.

Pokud se smloubva podpori agrumentem o 545 v prumeru pro kazdou rodinu (ktera je jinak velka v Rumunsku a jina v Lucembursku), je to signal ne pro to zadat vic informaci a otevrene jednani, ale spis pro smeteni ze stolu (byt teda tech 545 euro je myslim produktem 'nezavisle' studie zadane jednou ze smluvnich stran).

Za clanek dik...