KOMENTÁŘ Zdeňka Ondráčka / Ministr vnitra Jan Kubice ve středu dopoledne uzavřel svoje dlouhotrvající spory s policejním prezidentem Petrem Lessym a ukončil jeho služební poměr u Policie ČR. Využil k tomu rozhodnutí Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která zahájila trestní stíhání a Lessyho obvinila ze dvou trestných činů. Jednak jde o přečin zneužití pravomoci úřední osoby, a jednak o přečin pomluvy.
První z nich souvisí s únikem informací ohledně zlínských policejních funkcionářů – šéfa policie Zlínského kraje Bedřicha Koutného a jeho náměstka Jaroslava Vaňka. Tuto věc inspektoři GIBS důkladně prověřovali a před časem bylo konstatováno, že Lessy v tomto případě zákon neporušil. Nyní však byl případ znovu otevřen a policejní prezident obviněn. Pomluva je pak zřejmě spatřována ve vyjádření Lessyho pro deník Právo, že tlak ministra vnitra na jeho odstoupení lze považovat za útisk, nebo dokonce vydírání.
Zpráva o středečním odvolání prezidenta Policie ČR Petra Lessyho.
Přestože jde o bezprecedentní rozhodnutí, ponechme stranou, za co a jakým způsobem byl Petr Lessy propuštěn ze služebního poměru. To bude věcí dlouhých politických diskusí a právní bitvy. Věřím, že Lessy – alespoň v tomto případně, kdy se jedná přímo o něho samého – neustoupí a bude bojovat. Prostor k tomu určitě má.
Uvolnění zažitých praktik
Kdysi jsem na stránkách ČESKÉ POZICE uvedl, že Petr Lessy nebyl dobrým policejním prezidentem a neměl se jím ani stát. Z mého pohledu nedisponoval dostatečnou podporou v řadách policistů, neboť každý z nich zaznamenal, jak hodně se mu za tu dobu zhoršily podmínky pro každodenní výkon jeho služby. Vytýkat mu lze ledacos:
- od toho, že se stal jakousi politickou loutkou korupčními případy zmítající se strany Věci veřejné, s níž je neustále spojován;
- přes nedostatečné hájení ekonomických potřeb policie, kterou nechal krácením rozpočtu devastovat, čímž ji dovedl až na samou hranici akceschopnosti plnění úkolů vyplývajících ze zákona,
- až po neschopnost mediálně vystupovat a dokázat obhájit některá svá nepopulární rozhodnutí.
Na druhé straně je třeba přiznat, že pod jeho vedením nastalo určité uvolnění zažitých praktik, které víceméně neumožňovaly policejní rozpracování některých případů, spojených zejména s vlivovými skupinami a jednotlivci. Což se samozřejmě těmto skupinám a jednotlivcům vůbec nelíbilo a tlak na jeho odvolání sílil.
Lessy však ze své funkce dobrovolně odejít nechtěl a vzhledem k tomu, že zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů jaksi neumožňuje jeho odvolání, musela se najít jiná cesta. Stalo se jí zahájení trestního stíhání a sdělení obvinění.
I po zproštění obvinění přetrvává pachuť něčeho prohnilého a nelze se s ní naučit žítJde o nejsnazší cestu, jak se u policie zbavit nepohodlného policisty. Znám několik případů, kdy inspekce někoho obvinila, aby po několika měsících bylo trestní stíhání zastaveno, nebo aby soud rozhodl o zproštění obžaloby. Mezitím však uteče dlouhá doba, během níž je policista postaven mimo službu (v lepším případě), je mu odebrána bezpečnostní prověrka Národního bezpečnostního úřadu, a návrat zpět již pak vlastně ani není možný. Kdo by se chtěl vrátit někam, kde jednotlivec nic neznamená a zákon se ohýbá podle potřeby i zájmů některých vlivných skupin.
I po zproštění obvinění přetrvává pachuť něčeho prohnilého a nelze se s ní naučit žít. Nepřeji to nikomu, ale Petr Lessy si teď zažije to co jiní, přičemž někteří se sami ani nijak neprovinili, ale jen měli nebo mají tu smůlu, že jsou příbuzní s někým, na koho policie nemá dostatečné páky a je třeba mu ukázat svoji sílu. Nejsem paranoidní, ale i já (vzhledem k některým svým postojům a názorům) očekávám, že se nějaké to pohlavní zneužití či starší znásilnění může časem objevit.
Návrat k ustáleným poměrům
Ministr vnitra Kubice na uvolněné místo policejního prezidenta okamžitě ustanovil dosavadního náměstka Martina Červíčka. V čele GIBS zase stojí bývalý policejní náměstek Ivan Bílek. Oba jsou Langrovými muži a vědí, co se sluší a patří. Lze proto předpokládat, že policie se z rozbouřených vod pomalu vrátí k ustáleným poměrům – na jedné straně budeme mít skupinu vyvolených a téměř beztrestných a na straně druhé ten zbytek.
Možná, že dalších pár stovek policistů znechuceně řady policie opustí, čímž se ušetří mzdové náklady. Tyto zásluhy by se měly ocenit a myslím, že na podzim je jedna z posledních šancí, kdy mohou být prezidentem republiky jmenováni do vysněných generálských hodností.
Až se i GIBS vymkne kontrole...
Je třeba se také zabývat otázkou, zda zahájení trestního stíhání a sdělení obvinění nebylo v případě Lessyho provedeno na něčí zakázku. Pohledem v širších souvislostech se můžeme domnívat, že ano. V pozadí by mohly být vlivové skupiny některých vládních stran, jež logicky nemají žádný zájem na tom, aby se policie věnovala starším problematickým kauzám, ani na tom, aby byla prováděna důsledná kontrola při odčerpávání peněz z veřejných zakázek, které – jak známo – slouží pro financování některých politických stran a jednotlivců. A škůdcem je logicky ten, kdo „umožnil“ tuto činnost policii vykonávat a kdo otevřeně vyzývá k jejímu pokračování.
Kdo je u moci, chce vládnout, a ne čekat v ústraní na zprošťující verdikt souduTyto vlivové skupiny si za uplynulých 20 let vytvořily určitou strukturu, která zaručuje jejich nepostižitelnost. Když to bylo možné, věc se zametla pod koberec hned v samém počátku, tedy přímo na policii. Později, když policie pozbyla procesuální rozhodovací pravomoc, přešla tato úloha na vybrané státní zástupce. A pro jistotu, kdyby se něco „zvrtlo“, bylo potřeba i pojistky u toho, kdo rozhoduje s konečnou platností, tedy u soudů.
Policie v jejich očích prokazatelně selhala a do některých kauz, jež měly zůstat navždy uzavřeny, se znovu pustila. Spoléhat na státní zástupce nelze, neboť i oni prošli významnou personální obměnou, a čekat se vším až na soudy je zdlouhavé. Kdo je u moci, chce vládnout, a ne v ústraní vyhlížet zprošťující verdikt.
Bylo proto potřeba zaujmout obranu a věci vrátit do starých kolejí. Ministr spravedlnosti, který „ztratil“ kontrolu nad státními zástupci, byl již nahrazen, ministr vnitra je loajální, ale dodnes si nějak neuměl poradit se šéfem policie. Ještě že máme tu GIBS obsazenu „svými“ lidmi. A ti opravdu zapracovali.
Osobně bych se však měl na pozoru. Neboť kdo nám zaručí, že se hlídači policie (inspektoři GIBS) nevymknou kontrole, která od policie „odstraní“ kdykoli a kohokoli nepohodlného?
K odvolání policejního prezidenta jsme vydali také komentář Jana Schneidera.
