Příběh limitů těžby: A teď počítejme...

Představme si, že jsme těžaři, že jsme prolomili těžební limity, zbourali dvě obce, zainvestovali do technologie a najeli na ekonomickou těžbu ve výši šesti milionů tun za rok... Nad opět rozvířenou debatou o limitech těžby se zamýšlí Tomáš Vlček.

V otázce prolomení limitů je nejvyhrocenější situace na Lomu ČSA, kde cesta za limity vede přes dvě obce: Černice a Horní Jiřetín. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V otázce prolomení limitů je nejvyhrocenější situace na Lomu ČSA, kde cesta za limity vede přes dvě obce: Černice a Horní Jiřetín. | foto: Martin Adamec, MAFRA
V otázce prolomení limitů je nejvyhrocenější situace na Lomu ČSA, kde cesta za...

Otázky kolem limitů těžby uhlí rozpoutaly počátkem roku opět vášnivé debaty všech zainteresovaných stran. Není divu – limity v sobě skrývají řadu aspektů a prolíná se jimi široká škála zájmů.

Odpověď na otázku, zda limity zachovat, či prolomit není černobílá. Média již řadu let prezentují jednotlivá stanoviska zájmových skupin. Viděli jsme emočně vypjaté reportáže o bourání obcí, kde mají lidé své kořeny, o ekologických aktivistech, kteří se zdviženým prstem varují před nevratnými dopady na krajinu severních Čech. Slyšeli jsme hlasitě demonstrující odboráře, že bez prolomení limitů vzroste razantně nezaměstnanost, a také zástupce tepláren, kteří nebudou umět zajistit teplo pro řadu domácností.

Názorů a argumentů je tolik, že řešení se léta pouze oddaluje. Tento stav ale není možné tolerovat do nekonečna. Pojďme se oprostit od jednotlivých názorových proudů a poskládejme si sami příběh limitů dle dostupných faktů a čísel.

Úvahy o cenotvorbě

Cena hnědého uhlí jako domácí suroviny se však tvoří pouze jednáním mezi těžaři, obchodníky a domácími odběrateli

Hnědé uhlí je surovina, jejíž užití je lokálně omezeno. Kvalitativní parametry, zejména výhřevnost a obsah popela, ekonomicky limitují možnost jeho dovozu na větší vzdálenosti. Hnědé uhlí je tak spalováno z převážné většiny v blízkosti lokalit těžby.

Na rozdíl od hnědého je černé uhlí celosvětově exportovatelné. To vede k tomu, že černé uhlí je obchodováno na burzách, a existuje tak platforma pro vytvoření referenční ceny, obdobně jako u plynu, ropy či elektrické energie. Cena hnědého uhlí jako domácí suroviny se však tvoří pouze jednáním mezi těžaři, obchodníky a domácími odběrateli.

Tento fakt je velice důležitý, protože úvahy o cenotvorbě paliva, které se nachází za současnými limity těžby, jsou určující pro konečné rozhodnutí.

Kde se těží?

Vraťme se na „hřiště“, kde se příběh odehrává. Hnědé uhlí je v současnosti v České republice dobýváno na těchto těžebních lokalitách:

  • Lokalita Jiří a Družba – Sokolovská uhelná, a. s.
  • Důl nástup Tušimice a Důl Bílina – Severočeské doly, a. s.
  • Lokalita Vršany – Vršanská uhelná, a. s.
  • Lokalita lomu Československé armády – Severní energetická, a. s.

Celková roční produkce všech těchto těžebních lokalit se v letech 2000 až 2007 pohybovala téměř vyrovnaně na úrovni zhruba 49 milionů tun. V roce 2009 došlo k poklesu na 45 milionů tun a bilance roku 2013 už dosáhla jen 40,6 milionu tun. Toto množství je smluvně zajištěno s odběrateli a v současné době odpovídá jejich potřebám.

Kapitola ČSA

Těžební limity, kterých se diskuse týká, ovlivňují další těžbu pouze na lokalitách Dolu Bílina a Československé armády (dále ČSA). Nejvyhrocenější je přirozeně situace na ČSA, protože cesta za limity vede přes dvě obce, Černice a Horní Jiřetín.

Těžba hnědého uhlí je svým charakterem dlouhodobá činnost, která vyžaduje realizaci plánovacích procesů v řádech let. Již v polovině roku 2007 deklarovali těžaři na lokalitě ČSA skutečnost, že odlehčovací řezy skrývky dosáhly hranice územně technických limitů, respektive ochranného pásma 500 metrů od obce Černice. Od tohoto okamžiku započala běžet lhůta, kdy těžba skrývky nemohla pokračovat v tempu, které by bylo třeba pro zachování ekonomicky rentabilní těžby za limity, tedy ve výši šesti milionů tun uhlí ročně.

A co na to odběratelé, teplárny a podnikové energetiky? Vždyť během tří let se dodávky z lomu ČSA snížily o téměř dva miliony tun za rok...

K termínu 1. ledna 2011 byla na lokalitě lomu ČSA evidována vytěžitelná zásoba uhlí do hranice limitů ve výši 32,7 milionu tun. V předchozích letech 2000 až 2010 se hrubá těžba na ČSA pohybovala na úrovni zhruba pěti milionů tun uhlí. Těžaři tak v roce 2011 stáli před volbou, jakým tempem zbývající zásoby získat. Je zřejmé, že množství těžby, kterým se bude pokračovat, je v přímé vazbě na životnost lokality. V roce 2011 a 2012 klesla hrubá těžba na 4,1 milionu tun. V roce 2013 pak spadla o další asi milion tun. Vezmeme-li do ruky kalkulačku, vyjde nám, že do roku 2014 vstupovali těžaři se zásobou zhruba 21 milionů tun.

A co na to odběratelé, teplárny a podnikové energetiky? Vždyť během tří let se dodávky z lomu ČSA snížily o téměř dva miliony tun za rok. Nestalo se nic. Teplárny nekrachují a dodávky tepla pro obyvatelstvo jsou nadále zajišťovány.

Jak dál?

Píše se rok 2015 a rozhodnutí o limitech je stále odsouváno. Těžaři nemají vykoupené veškeré pozemky, nemají vyřešené střety zájmů s lidosprávou a ani nemají uzavřené výše zmíněné smlouvy s odběrateli. Čas kvapí, a pokud chtějí udržet alespoň minimální kontinuitu, pak musejí v příštích letech sáhnout k dalšímu snížení těžby. Při produkci pouhých 2,5 milionu tun by tak uhlí v limitech vydrželo zhruba do roku 2023. To je skutečnost, se kterou musejí všichni současní odběratelé počítat a mít ji zakalkulovanou ve svých plánech.

Nebudeme-li podléhat emocím, pak se nejspíše shodneme, že každé takové rozhodnutí musí dávat ekonomický smysl...

V našem příběhu tak stojíme před rozhodnutím, jak dál. Nebudeme-li podléhat emocím, pak se nejspíše shodneme, že každé takové rozhodnutí musí dávat ekonomický smysl. Ale nepředbíhejme.

Současně se snižující se těžbou uhlí se průběžně snižuje i odkliz nadložních zemin. V roce 2015/2016 bude těžba skrývky ukončena, a z provozu tak bude odstaven poslední skrývkový technologický celek. Má-li být zachována kontinuita douhlování zásob v limitech a nová těžba za jejich hranicemi, pak veškerá sporná jednání a projektové práce musejí vyústit nejpozději v roce 2016. Tímto aktem je získání povolení k těžbě vydané příslušným báňským úřadem, tedy schválení plánu otvírky a přípravy dobývání ve smyslu platného horního zákona.

Tak, a je prolomeno...

Představme si, že se tak skutečně stane. Co bude s největší pravděpodobností dál? V provozu by prozatímně zůstala po opravách a revizi stávající těžební technologie, a to jak na skrývce, tak uhelném lomu. Ani okamžité zvyšování objemu skrývky po roce 2016 však nevyvolá z technologického důvodu zvýšení těžby uhlí.

Řadu let tak bude lokalita ČSA i přes prolomení limitů schopna na trh dodávat jen množství 2,5 milionu tun za rok...

Předpokládejme, že kolem roku 2019 by mohla být do provozu nasazena kompletní nová těžební technologie, která by zajistila těžbu skrývky na úrovni 30 až 35 milionů m3/rok. Reálně tak lze počítat s postupným nárůstem roční těžby uhlí z 2,5 na ekonomicky rentabilních šest milionů tun v letech 2026 až 2028.

Řadu let tak bude lokalita ČSA i přes prolomení limitů schopna na trh dodávat jen množství 2,5 milionu tun za rok. Vztáhneme-li toto číslo k současné celkové produkci hnědého uhlí v Česku (40,6 milionu tun/rok), jedná se o podíl na celkových dodávkách ve výši šesti procent!

Konec „levného“ uhlí

Řada zastánců prolomení limitů argumentuje zachováním levného hnědého uhlí pro naše teplárny, nebo tím, že výroba elektřiny z uhlí je ekonomicky nejvýhodnější. Dodávky uhlí za limity však musejí překlenout investiční náklady spojené s vypořádáním střetu zájmů, přesídlením obcí, a především investicemi do nové těžební technologie. Výše těchto investic je reálně odhadována na úrovni zhruba 25 až 30 miliard korun!

Naši odběratelé se ale léta přizpůsobovali našim klesajícím schopnostem dodávek...

Představme si, že jsme těžaři, že jsme prolomili limity, zbourali dvě obce, zainvestovali do technologie a najeli na ekonomickou těžbu ve výši šesti milionů tun za rok. Naši odběratelé se ale léta přizpůsobovali našim klesajícím schopnostem dodávek – po dlouhé roky museli upravovat své potřeby na dodávky až do výše 2,5 milionu tun. A my teď přicházíme s tím, aby začali odebírat více paliva za cenu, která již zdaleka není cenou „levného“ uhlí. Nese totiž v sobě výše zmíněnou investici, která bude zcela přirozeně umořována z výnosů budoucí těžby.

Jaká tato cena bude? Mají současní odběratelé reálnou šanci zvýšit svoji výrobu při této ceně vstupů? Čekali všichni až do této doby, nebo již nahradili tyto dodávky odběrem od jiných producentů?

Chtělo by to nový zdroj!

Pokračujme dál. Cesta zpátky už není, limity jsou prolomeny, uhlí je k dispozici, ale reálná poptávka nedosahuje potřeb efektivní těžby. Kyvadlo se překlonilo na druhou stranu. Riziko této situace je vysoké a řešení jediné: výstavba nového uhelného zdroje, který bude schopen dlouhodobě spalovat toto palivo. Je však tento zdroj vůbec v současných podmínkách třeba stavět? Vždyť v Ledvicích se nachází nový 660MW blok, Elektrárna Tušimice prošla komplexní obnovou a v Počeradech je vybudován zcela nový paroplynový zdroj, který je v současnosti umrtvenou rezervou o výkonu 840 MW.

Současné argumenty pro i proti limitům řeší problémy, které jednotlivé zájmové skupiny tlačí aktuálně dnes

Tlak těžařů na výstavbu nového zdroje ale bude v té chvíli enormní. Bez něj je jejich investice do těžby za limity zmařena. Již v minulosti zvažovala skupina Czech Coal výstavbu nového zdroje, ale právě s ohledem na výše uvedené aspekty ji nerealizovala. Jde o přirozené rozhodnutí – vždyť se jedná o obrovskou investici s dlouhodobou návratností. Bez jasně definované a stabilní energetické koncepce jde navíc o projekt i značně rizikový.

Vraťme se na začátek. Současné argumenty pro i proti limitům řeší problémy, které jednotlivé zájmové skupiny tlačí aktuálně dnes. Bez dlouhodobého pohledu a jasné energetické koncepce České republiky se ale můžeme v relativně blízké době ocitnout před problémy, které mohou být ještě palčivější.

Tématu těžebních limitů se věnujeme rovněž v článcích:

Počet příspěvků: 3, poslední 21.2.2015 12:04 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.