Při ochraně klimatu nesmíme podléhat utopickým vizím

Česko podepsalo klimatickou dohodu z Paříže, podle které uhlíková neutralita bude až do roku 2100. Na změnu do roku 2050 nejsme připraveni – vyžaduje obrovské strukturální změny v ekonomice. Tato dohoda Evropské unie o uhlíkové neutralitě by poškodila český i evropský průmysl, proto jsme ji předběžně zablokovali. Píše Andrej Babiš.

Andrej Babiš 1.8.2019
Klimatické změny. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Klimatické změny. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Klimatické změny.

Tak jsem se o sobě dočetl zase nějakou tu fake news. Teď prý moje politika způsobí klimatický armagedon. A proč? No protože jsme s kolegy z Polska, Estonska a Maďarska předběžně zablokovali dohodu Evropské unie o uhlíkové neutralitě. Podle ní nemají evropské státy do roku 2050 vypouštět do atmosféry žádné skleníkové plyny. To zní skvěle, jasně. Jenže Česko už předtím podepsalo klimatickou dohodu z Paříže, která stanoví, že uhlíková neutralita bude až do roku 2100, tedy do konce tohoto století. Za touto dohodou stojíme a taky ji plníme.

No a teď najednou někdo přijde a chce to samé už v roce 2050! V podstatě bychom si tím sami zničili vlastní průmysl. Fakt to někdo chce? Česká republika je nejprůmyslovější stát v Evropě, takže není fér nás srovnávat s dalšími evropskými zeměmi, které jsou více orientované na služby. Proto jsme tu dohodu předběžně zablokovali. Česko sníží své emise uhlíku do roku 2030 o víc než 40 procent oproti roku 1990, některé evropské země ale budou mít problém i s tím.

Dodržování závazku

Navíc jsme v roce 2017 přijali strategický dokument Politika ochrany klimatu v ČR, který počítá i se snížením emisí uhlíku o 80 procent do roku 2050. To ale znamená obrovské změny ve všech oblastech našeho života, což už vám bojovníci za větší klimatické cíle raději neřeknou. Na jednání Evropské rady, kde jsme toto projednávali, jsem proto jasně řekl, že jestli chceme opravdu zachránit planetu, musí snížit emise státy, které ji nejvíc znečišťují. Tedy USA, Čína, Rusko nebo Indie. Proti nim je totiž Evropa naprosto čistá! Podívejte se na pár čísel.

Náš závazek v podílu obnovitelných zdrojů byl 13 procent do roku 2020 – a už teď jsme na 15 procentech. Podíl stále navyšujeme a během deseti let budeme někde mezi 20 až 25 procenty. I když to bude český průmysl hodně bolet, respektujeme svůj závazek na zásadní snížení těžby uhlí o dvě třetiny během 20 let.

V roce 2018 vypustilo lidstvo do atmosféry 37 miliard tun emisí. Z toho EU pouhé 3,5 miliardy čili devět procent. Současně snížila uhlíkovou stopu o 20 milionů tun CO2. A víte, jaký pokrok udělal zbytek světa? Úplně opačný! Ostatní státy vypustily o 1020 milionů tun CO2 víc! Máme proto dál snižovat konkurenceschopnost Evropy stále tvrdšími opatřeními, snížit tím globální znečištění o pár procent a sledovat přitom, jak ostatní ekonomicky posilují, zatímco na přírodu kašlou? Fakt chceme ekonomicky záviset na Číně, USA a dalších velmocích, které budou naši planetu dál plundrovat?

V Rusku a Číně dodnes staví uhelné elektrárny s účinností do 25 procent, zatímco ty evropské umí přes 43 procent. A my je v Evropě zavíráme. I přestože na jednotku vyrobené elektřiny vyloučí skoro dvakrát míň CO2. V září v New Yorku proběhne Climate Action Summit, který pořádá OSN. Tam se bude lámat chleba. Musíme proto soustředit veškerou energii tam a přesvědčit ostatní státy, aby s námi spolupracovaly na záchraně planety. A ne si pro sebe stanovovat abstraktní cíle, které nic neřeší, a jen připraví naše lidi o práci.

A mimochodem, s mým názorem na klima souhlasí i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, takže asi nebude tak kacířský, jak píšou na sociálních sítích takzvaní hejtři. Česko respektuje nutnost snižovat emise. Náš závazek v podílu obnovitelných zdrojů byl 13 procent do roku 2020 – a už teď jsme na 15 procentech. Podíl stále navyšujeme a během deseti let budeme někde mezi 20 až 25 procenty. I když to bude český průmysl hodně bolet, respektujeme svůj závazek na zásadní snížení těžby uhlí o dvě třetiny během 20 let.

Pragmatismus a racionalita

Za emisní povolenky náš průmysl zaplatil už 37 miliard korun a další výhled je až 230 miliard v příštích deseti letech. Pravda je, že žádná vláda nedávala do podpory nových technologií tolik jako náš kabinet. A příchodem nového ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka začala doslova inovační tsunami. Ve stejný den, kdy jsem jednal v Bruselu, podepsal v Bratislavě česko-slovenský přeshraniční energetický projekt v hodnotě pěti miliard korun, který stojí na digitalizaci a modernizaci distribuční soustavy. Tím se řadíme mezi lídry EU.

Jestliže na ochranu klimatu vydáváme miliardy z kapes daňových poplatníků, musíme se také postarat, abychom je vynakládali na věci, které k prevenci klimatických změn efektivně pomohou a nebudou Evropu poškozovat v její dlouhodobé globální konkurenceschopnosti. Nesmíme proto být ideologičtí. Naopak musíme být pragmatičtí a racionální.

A připravujeme další opatření na zvýšení energetické účinnosti a snižování fosilních paliv. Sem budeme směrovat rekordní podporu ze strukturálních fondů po roce 2020. Už dnes ale plníme v předstihu klimatické závazky, které si Evropa dala sama, i ty, jež vyplývají z globální Pařížské dohody. Na rozdíl od předešlých vlád, které klimatickou změnu vůbec neřešily, investujeme desítky miliard korun do boje se suchem. Díky podpoře naší vlády se v ČR vybudovaly stovky nových rybníků, tůní, mokřadů, vracíme vodu do krajiny i do měst. Stovkám tisíc lidí jsme zajistili nové zdroje pitné vody.

Jestliže na ochranu klimatu vydáváme miliardy z kapes daňových poplatníků, musíme se také postarat, abychom je vynakládali na věci, které k prevenci klimatických změn efektivně pomohou a nebudou Evropu poškozovat v její dlouhodobé globální konkurenceschopnosti. Nesmíme proto být ideologičtí. Naopak musíme být pragmatičtí a racionální a vždy pamatovat na poměr mezi náklady a přínosy. Nesmíme se taky spoléhat na technologie, které buď neexistují, nebo jsou zásadně neekonomické.

Třeba v Německu by k zálohování obnovitelné energie po dobu sto hodin (zhruba čtyři dny bezvětří) bateriemi dnes potřebovali investici přes bilion eur. Musíme hledat nové technologie a mít vysoké ambice. Ani při ochraně klimatu ale nesmíme podléhat utopickým vizím. Ty totiž lidstvu v historii vždy nadělaly víc škody než užitku. Všichni si musejí uvědomit, že když se Evropa, relativně nejčistší z hlediska, kolik náš průmysl vypouští skleníkových plynů, uskrovní a omezí výrobu, na druhém konci světa toho někdo využije a výrobu obnoví a bude poškozovat planetu mnohem víc než my v Evropě.

Důsledky

Skleníkové plyny nemají hranice, takže když něco přestaneme dělat my a někdo v jiné zemi otevře tu samou fabriku, bez evropské legislativy a kontroly budou tyto továrny daleko více znečišťovat životní prostředí a budou negativnější k přírodě. Víte, co by pro nás uhlíková neutralita v roce 2050 znamenala? Především bychom museli přestat topit uhlím a fosilními palivy, a to jak v elektrárnách a teplárnách, tak v domácnostech. Zhruba 300 tisíc domácností dnes topí uhlím. Znamenalo by to úplnou elektrifikaci železnic a veřejné dopravy.

Co by pro nás uhlíková neutralita v roce 2050 znamenala? Především bychom museli přestat topit uhlím a fosilními palivy. Žádné auto na silnicích by nesmělo jezdit na konvenční pohon. Zřejmě bychom museli dovážet elektřinu a biomasu. Museli bychom snížit spotřebu masa, změnit spotřebitelské vzorce – omezit dovoz potravin, létání a teplotu v místnostech. Bylo by nutné omezit odvětví s vysokým příspěvkem k emisím skleníkových plynů.

Znamenalo by to, že žádné auto na silnicích by nesmělo jezdit na konvenční pohon. Zřejmě bychom museli dovážet elektřinu a biomasu. Museli bychom snížit spotřebu masa, změnit spotřebitelské vzorce – omezit dovoz potravin, létání a teplotu v místnostech. Základem jsou pak především úspory energie ve všech sektorech. Bylo by nutné omezit odvětví s vysokým příspěvkem k emisím skleníkových plynů – například hutnictví a ocelářství. Podíl průmyslu (včetně energetiky) v ČR činí přibližně 30 procent hrubé přidané hodnoty, a ČR tak patří mezi nejprůmyslovější členské státy EU.

Velký podíl v Česku připadá na těžký průmysl, jako je hutnictví nebo strojírenství. Tento fakt umocňuje poloha země v Evropě, která činí z ČR tranzitní zemi. Takže jak už jsem řekl, je asi každému jasné, že na tuto změnu nejsme připraveni, že vyžaduje obrovské strukturální změny v ekonomice, a proto jsme dohodu o uhlíkové neutralitě předběžně zablokovali.Chceme vést odbornou debatu o reálnějším řešení, které neohrozí naši ekonomiku, zaměstnanost našich lidí a stabilitu naší země.

Počet příspěvků: 3, poslední 3.8.2019 09:13 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.