Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Prezident Zeman se o čínských investicích v Německu mýlí. Zatím

Český prezident Miloš Zeman a čínský prezident Si Ťin-pching. foto:  Dan Materna, MAFRA

Prezident Miloš Zeman ve vánočním poselství prohlásil, že „Čína je největším zahraničním investorem v sousedním Německu“. Podle Jiřího Chýly toto tvrzení souvisí se skutečností jen vzdáleně.
  18:54

Ve svém vánočním poselství se prezident Miloš Zeman dotkl i návštěvy svého čínského protějšku: „Velmi významnou událostí v této souvislosti byla návštěva čínského prezidenta v naší republice, během které bylo podepsáno 30 významných hospodářských dohod. Jistě víte, že náš nejúspěšnější podnik Škoda Auto vyváží nejvíce svých automobilů právě do Číny, ale je méně známé, že Čína je největším zahraničním investorem v sousedním Německu, a bylo by hloupé, abychom i my nevyužívali obdobných příležitostí.“

Prezident Zeman má pravdu, že „je méně známé, že Čína je největším zahraničním investorem v sousedním Německu“,dokonce si troufám říci, že by to kromě něho nikdo neřekl, protože jeho tvrzení se skutečností souvisí jen velmi, velmi vzdáleně.

Čínští investoři v Evropě

Server idnes.cz zveřejnil 29. prosince článek Jana Wirnitzera Zeman nemluvil pravdu o „cenzuře“, Číně a průzkumech, ekonomiku trefil, v němž kritizuje Zemanovy výroky a komentuje druhou část jeho výroku o Číně:

Skutečná situace okolo čínských investorů v Evropě obecně a Německu konkrétně je zajímavá a varovná především v kontextu diskusí o těchto investicích u nás

„Ohledně největšího investora v Německu prezident pravdu nemluvil – 56 procent investic v Německu pochází ze zemí EU, 21 procent ze Severní Ameriky a jen deset procent z celé Asie (dále viz zde). Čína tedy není největším přímým investorem v Německu, přestože Německo je největším příjemcem čínských investic. Berlín zároveň řeší, jak se čínským investicím (či přesněji akvizicím) bránit.“

S Wirnitzerem v zásadě souhlasím, ale jeho argument je povrchní a prezident Zeman by se proti němu ohradil. Nejde mi o to uvádět na pravou míru Zemanovo tvrzení ani doplňovat Wirnitzerův argument, ale skutečná situace okolo čínských investorů v Evropě obecně a Německu konkrétně je zajímavá a varovná především v kontextu diskusí o těchto investicích u nás. Proto je třeba si připomenout fakta.

Moje čísla jsou převážně z agentury německé federální vlády Germany Trade & Invest (GTAI), jako je náš CzechInvest, jež na své webové stránce uvádí studii FDI REPORT 2015 věnovanou přímým zahraničním investicím v Německu, ze které čerpal a nepřesně citoval i Wirnitzer, a z berlínské nadace Mercator Institute for China Studies (MERICS), jež se věnuje Číně a analyzuje pro německé politiky, média i veřejnost analýzy aspekt její zahraniční politiky.

Dvě nedávné analýzy – Chinese FDI in Europe and Germany. Preparing for a New Era of Chinese Capital a A New Record Year for Chinese Outbound Investment in Europe –, se detailně zaměřují na čínské investice v Evropě a na jejich dopady na Německo.

Nárůst až v roce 2011

Měl-li by mít Zemanův výrok smysl, musel by uvést, co považuje za míru velikosti zahraničních investic států v Německu či jiné zemi. To není triviální, ale existují v zásadě dvě standardní kvantifikace – buď velikost přímých zahraničních investic (Foreign Direct Investments, FDI) jedné země v druhé za jednotku času, obvykle za rok, nebo, zhruba řečeno, celkový objem přímých zahraničních investic jedné země v druhé v daném časovém okamžiku (Foreign Direct Investment Stock). Druhá je stabilnější, přičemž FDI sice má značné fluktuace v čase, ale lépe vystihuje vývojový trend, což je v případě Číny důležité.

Při posuzování přímých čínských investic v Německu je třeba si uvědomit, že prakticky až do roku 2010 byly v podstatě zanedbatelné a výrazně narostly až v roce 2011, což platí i pro celou Evropskou unii, a v letech 2011 až 2015 činily ročně průměrně 1,4 miliardy eur.

Při posuzování přímých čínských investic v Německu je třeba si uvědomit, že prakticky až do roku 2010 byly v podstatě zanedbatelné a výrazně narostly až v roce 2011, což platí i pro celou Evropskou unii, a v letech 2011 až 2015 činily ročně průměrně 1,4 miliardy eur. V roce 2015 dokonce klesly na 1,2 miliardy eur, což je pouhé procento celkových přímých zahraničních investic Činy v poslední době.

Za celé období do roku 2015 činily FDI Číny do německé ekonomiky 7,9 miliardy eur, což je méně než čínské FDI do britské (15,2 miliardy), italské (11,2 miliardy) i francouzské (9,5 miliardy) ekonomiky. Srovnávat objem celkových přímých investic států, jako jsou USA, Velká Británie, Nizozemsko, Švýcarsko, Lucembursko, Francie a další, které do německé ekonomiky investují dlouhá léta, se 7,9 miliardami eur čínských investic nemá smysl a nic o jejich současné úrovni v Německu nevypovídá.

Hlavní standardní ukazatele

Čísla uváděná Wirnitzerem se týkají objemu celkových investic jiných zemí (FDI Stock) v Německu ke konci roku 2013 a zahrnují tedy jen tři ze šesti let 2011 až 2016, kdy Čína v Německu výrazně investovala. Navíc tato čísla hovoří o EU, Severní Americe a Asii jako o celcích a lze z nich pouze usoudit, že celkové americké investice v Německu jsou vyšší než čínské. O investicích členských zemí EU a Číny v Německu, jak o nich hovoří prezident Zeman, z nich nic nevyplývá.

Hlavní standardní ukazatele zahraničních přímých investic Číny v Německu tedy neopodstatňují Zemanovo tvrzení, že „Čína je největším zahraničním investorem v sousedním Německu“

Údaje OECD a Eurostatu ukazují, že i s omezením na leta 2011 až 2015 jsou přímé inestice zmíněných zemí vyšší než sedm miliard, jež do německé ekonomiky investovala Čína. Hlavní standardní ukazatele zahraničních přímých investic Číny v Německu tedy neopodstatňují Zemanovo tvrzení, že „Čína je největším zahraničním investorem v sousedním Německu“.

Neplatí však ani Wirnitzerovo tvrzení, že „Čína není největším přímým investorem v Německu, přestože Německo je největším příjemcem čínských investic“. Z analýzy agentury MERICS vyplývá, že Německo je, pokud jde o celkový objem FDI od roku 2000, v Evropě až na čtvrtém místě za Velkou Británií, Itálií a Francií. Tvrzení na webové stránce GTAI, z níž čerpal, se týká počtu nových investic na zelené louce.

Nákup podílů firem

Většina čínských přímých investic v Německu je do nákupu podílu firem – stejně jako u nás, kde si čínská skupina CEFC vedle fotbalové Slavie pořídila podíl například v leteckém dopravci Travel Service, pivovarech Lobkowicz nebo ve strojírně ŽĎAS. Pokud jde o objem investic, jen zhruba osmina, asi 150 milionů eur ročně v letech 2011 až 2015, připadlo na projekty na zelené louce (greenfield projects). V tomto segmentu se Čína dostala v roce 2015 skutečně na první místo s 260, těsně před USA s 252 a Švýcarskem s 203 projekty.

Jen v první polovině roku 2016 totiž čínští investoři nakoupili přes 40 německých podniků za více než jedenáct miliard eur – zhruba osmkrát více než za celý rok 2015

Zatímco nové zelené projekty USA a Švýcarska jsou zhruba konstantní, počet čínských se od roku 2008 více než zdesetinásobil. To je jediný segment, v němž je Čína největším zahraničním investorem v Německu. Tento, objemově v podstatě zanedbatelný ukazatel FDI, se sleduje proto, že na rozdíl od akvizic v existujících formách obykle generuje nová pracovní místa, což zajímá každou vládu. Uvedená čísla jsou z konce roku 2015.

Podle článku Čína a Německo: líbanky skončily v německém zahraničně-politickém časopisu The Diplomat zaměřeném na Asii a Pacifik o nedávné návštěvě vicekancléře Sigmara Gabriela v Číně se může situace v roce 2016 změnit. Jen v první polovině roku 2016 totiž čínští investoři nakoupili přes 40 německých podniků za více než jedenáct miliard eur – zhruba osmkrát více než za celý rok 2015.

Číňané nakupují podíly především v high-tech firmách, aby se dostali k technologiím, které zatím nejsou schopní sami vyvinout. To s sebou nese značné bezpečnostní riziko. Teprve pokud tento trend potrvá několik let, bude mít prezident Miloš Zeman pravdu. Zatím ji nemá.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!