Lidovky.cz

Předkrizová úroveň zadlužení státu se jen tak nevrátí

  9:09
V průběhu letošního roku a dvou rozpočtů se rozplynula kritická hranice – náš dluh na HDP byl loni 30,2 procenta a letos se pravděpodobně dostane na 40 procent. Brzda počítá s tím, že není třeba ji sešlápnout, je-li situace krizová, což je. Dokážeme se vrátit a znovu brzdu zavést?
Státní dluh (ilustrační obrázek).

Státní dluh (ilustrační obrázek). foto: Richard Cortés, Česká pozice

Česko by při současné rychlosti zadlužování mohlo za sedm let hledat brzdu proti zadlužování. Možná už za čtyři roky, pokud by přišla třetí, nebo i čtvrtá vlna pandemie. V průběhu letošního roku a dvou rozpočtů se rozplynula hranice považovaná za kritickou. Brzda počítá s tím, že není třeba ji sešlápnout, pokud je situace krizová, což v současnosti je. Zůstává ale otázkou, jestli bychom se dokázali vrátit a znovu brzdu zavést. Vypadá to nereálně. Nesmíme ani zapomínat, že není příliš obtížné změnit zákon.

Dluhová brzda je obsažena v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a říká, že když náš dluh k hrubému domácímu produktu naroste na 55 procent, musí být představen plán, jak dát brzy finance opět do pořádku, tedy jak vytvářet vyrovnané či ještě lépe přebytkové rozpočty. Zákonodárci mysleli i na to, že by nás dluhová brzda neměla svazovat ve zlých dobách, jako je ta současná. Pokud Český statistický úřad naměří propad ekonomiky mezi čtvrtletími o dvě procenta nebo meziroční o tři procenta, má vláda dva roky rozpočtové pré.

Příprava na špatný scénář

Kdyby nestačilo, že se letos ekonomika propadne výrazně více než o uvedená čísla, pak se brzda neuplatní i v případě nouzového stavu, který se letos stal více pravidlem než výjimkou. Zákon pamatuje i na války a živelné katastrofy, které se nám snad vyhnou.

Za dva roky od posledního nouzového stavu či posledního špatného čtvrtletí ale bude muset vláda přijít s plánem, jak dluh snížit. Pokud by se vše vyvíjelo dobře, bavíme se o začátku roku 2027, jak odhaduje Národní rozpočtová rada.
Dluh na HDP má tu nepříjemnou vlastnost, že čitatel obvykle roste v době, kdy se snižuje jmenovatel. Tedy když padá HDP, zadlužujeme se, jak je to nyní. 

Vzpomínáte si na dobu, kdy jsme přežili první vlnu, a rozpočet počítal s tím, že druhá nepřijde? Opravdu si po této zkušenosti myslíme, že jakmile otevřeme školy a obchody, obratem se nezavřou? Optimismus je sympatická vlastnost, ale neměl by bránit připravovat se na špatný scénář.

Když se nám ekonomicky dařilo, vláda snižovala dluh na HDP už jen tím, že se zadlužovala pomaleji, než jakou rychlostí rostla ekonomika. Rok 2020 nám zvýší dluh na HDP o třetinu. V procentech a procentních bodech je možné se snadno ztratit, takže jednoduše – náš dluh na HDP byl loni 30,2 procenta a letos se pravděpodobně dostane na 40 procent.

Z 30,2 na 40 je to sice „jen“ necelých deset procentních bodů, což však je téměř třetina z 30,2. Ukazatel dluhu na HDP se zvýší o třetinu během jednoho roku. Všichni jsme teď vycvičeni exponenciálním růstem, takže další třetina by za rok znamenala 53 procent. A to už je nebezpečně blízko naší dluhové brzdě. Jinými slovy, pokud bychom v roce 2021 zažili dvě vlny pandemie srovnatelné s letošními, budeme muset přemýšlet, co s dluhem udělat.

Ministerstvo financí i další instituce počítají s tím, že ekonomika příští rok poroste a dluh na HDP bude v bezpečné vzdálenosti od brzdy – státní rozpočet například počítá se 42,7 procenta. Vzpomínáte si na dobu, kdy jsme přežili první vlnu, a rozpočet počítal s tím, že druhá nepřijde? Opravdu si po této zkušenosti myslíme, že jakmile otevřeme školy a obchody, obratem se nezavřou? Optimismus je sympatická vlastnost, ale neměl by bránit připravovat se na špatný scénář.

Zřejmě nevyužitý relikt

Pokud jste se někdy rozhodli zhubnout, víte, že existuje těžká a snadná cesta, jak splnit cíl. Chcete deset kilogramů dolů? To je těžké, snazší je posunout si cíl na dvě kila dolů. Anebo udržet alespoň současnou váhu. Nebo nepřibrat víc než dvě kila. Číslo 55 procent dluhu k HDP lze novelou posunout o pár procentních bodů nahoru snadno. Ostatně, to bylo zjevné už při vzniku tohoto pravidla v roce 2017, ale bylo to chápáno spíše jako symbolické gesto, a snaha upozornit veřejnost, že dluhy nelze zvyšovat donekonečna.

Dluhová brzda zřejmě zůstane nevyužitým reliktem. Není třeba panikařit, pořád máme oproti třeba jihu Evropy dost času. Přiznejme si ale, že naše současné nástroje budoucí problém neřeší. Tato brzda brzdit nebude.

Je to pravděpodobná varianta i politicky. Pokud by příští rok nebyl dle optimistického scénáře a lépe bylo až v roce 2022, dluhová brzda by se zapnula v roce 2024, rok před plánovanými volbami do Poslanecké sněmovny. Vláda by musela začít šetřit. Po velkorysých rozpočtech s plánovanými schodky, které není schopná naplnit, by musela začít hledat příjmy, nebo snižovat výdaje. Kosmetické změny typu digitální daně příjmovou stranu nezachrání. Musely by se zvýšit daně z příjmu, DPH, spotřební daně nebo odvody.

Ty tvoří 87,3 procenta příjmů rozpočtu, zbytek moc nevybere. A snižování výdajů v rozpočtu, který tvoří ze třetiny důchody, je obtížně politicky průchodné. Jen pro představu, kdybychom snížili platy státních zaměstnanců na polovinu, snížíme dluh na HDP o trochu víc než procentní bod.

Na předkrizovou úroveň zadlužení se jen tak nedostaneme. Dluhová brzda zřejmě zůstane nevyužitým reliktem. Není třeba panikařit, pořád máme oproti třeba jihu Evropy dost času. Přiznejme si ale, že naše současné nástroje budoucí problém neřeší. Tato brzda brzdit nebude.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.