Lidovky.cz

Pozor na srpny! Žádná okurková sezóna se nekoná.

  12:58

Z nedávné i dávné historie vyplývá, že srpen je ročním obdobím s abnormálním výskytem významných událostí, jež však jsou spíš negativní.

Srpen vymyslel Gaius Julius Caesar z původně latinského měsíce sextilis – šestý měsíc tehdejšího kalendáře. Během tohoto měsíce se pak v dějinách odehrálo mnoho převratných událostí. foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Léto se vleče. V televizi je ještě větší nic než běžně, navíc reprízovaně. O tuzemské politice se lidé nebaví. Vědí totiž, že to za prvé nemá smysl; za druhé žádná neexistuje, neboť ji dělají politici, kteří u nás neexistují; a za třetí všechno je jinak a my nic neovlivníme. Platit mohou všechny tři možnosti, vyloučit nelze ani jednu.

Měsíc srpen bývá označován za okurkovou sezonu. Přednost mají celebrity a bizarní jevy. Vše je však jinak. Z životních zkušeností, zážitků a šoků a nedávné i dávné historie totiž vyplývá, že srpen je ročním obdobím s abnormálním výskytem významných, spíše však negativních událostí (průserů) a jejich příprav.

Srpen vymyslel Gaius Julius Caesar z původně latinského měsíce sextilis – šestý měsíc tehdejšího kalendáře. A zavedl nový juliánský kalendář.

Jaltské období

Česká historie by si se srpnovými katastrofami bohatě vystačila rokem 1968. Srpen 1968 zcela uhasil jiskry naděje skutečných občanů, nikoli pracujícího lidu, že se v Československu bude možné vrátit k civilizovanému životu západní civilizace.

Sovětskému svazu pak přinesl až následné a pozdní poznání, že si po Berlínu a Budapešti pod sebou definitivně podřízl větev. Ostatní tehdejší velmoci byly v klidu a těšily se z potvrzení toho, že dobře sjednané Jalty mají smysl.

Srpen hraje v jaltském období ve střední Evropě významnou roli. V srpnu 1955 Sověti opustili část Rakouska, kterou měli obsazenou od roku 1945. Opuštění Maďarska a Československa jako „Kuhhandel“ však se Sověty nikdo nedohodl. A před 50 lety, 13. srpna, se začala stavět berlínská zeď. Zlomové věci pro Čechy se však v srpnu děly i předtím.

Habsburský dům

První zásadní kolaps mocenských evropských ambicí českého státu se odehrál 26. srpna 1278 na Moravském poli u Suchých Krut. V bitvě, v níž podlehl král železný a zlatý Přemysl Otakar II. králi římskému Rudolfu I. Habsburskému. Slibný nástup možné přemyslovské evropské epochy zastavil Habsburk, který byl skromnější, cílevědomější, konzistentnější a vytrvalejší. Téměř neznámý říšský aristokrat byl později nominován i na český trůn a vzešla z něho i dominance Habsburského domu v podstatě po většinu 2. tisíciletí.

První zásadní kolaps mocenských evropských ambicí českého státu se odehrál 26. srpna 1278 na Moravském poli

Lucemburk Václav IV., král český, zemřel náhle 16. srpna 1419 po obdržení zprávy o „první pražské defenestraci“ na svém Novém hradě u Kunratic, který si nechal vybudovat jako „chalupu“. Na něj se uchyloval do vnitřní emigrace před hlukem davu a moci v pražském centru. Poté vypukla v Čechách občanská, takzvaná husitská válka, jež podlomila kulturu, civilizaci a mocenské postavení českého království. Tato událost stejně jako po srpnu 1278 umožnila později přesun českého království k Habsburkům – v roce 1438 to byl Albrecht I. Chalupaření jako technologii obrany Češi znovu objevili ve druhé polovině 20. století. A tuto emigrační kapacitu si prozíravě udrželi i v 21. století.

Dne 29. srpna 1526 zahynul v bitvě u Moháče s tureckou přesilou král český a uherský Ludvík Jagellonský. Po diplomatických tazích Habsburského domu utvrzených na Vídeňském kongresu v roce 1515 nastupují Habsburkové na oba uprázdněné trůny. 

V srpnu se však odehrály události, které pohnuly nejen Českem, ale i světem – stejně jako v ostatních měsících.

Světové války

V srpnu 1914 v Evropě i na Blízkém a Dálném východě vyhlásili válku takřka všichni všem. Ta smetla zbytky světového řádu. Na jejím konci, v srpnu 1918, vypukla v Evropě pandemie takzvané španělské chřipky a demobilizující se vojáci ji během následujících šesti měsíců roznesli po světě. Usmrtila 30 milionů lidí. Téměř dvakrát víc, než byl počet padlých v první světové válce.

V srpnu 1918 vypukla v Evropě pandemie takzvané španělské chřipky, kterou demobilizující se vojáci roznesli po světě a jež usmrtila 30 milionů lidí

Dne 23. srpna 1939 byl podepsán tajný pakt Molotov-Ribbentrop, který umožnil Němcům 1. září spustit druhou světovou válku. Tu ukončila opět v srpnu, tentokrát roku 1945, Postupimská dohoda a dvě atomové bomby.

Světové války a jejich urovnávání jsou ostatně specialitou srpna. Vestfálský mír, ukončující 30letou válku, byl dojednán v srpnu 1648 a uspořádání Evropy, jež z něj vzešlo, mělo vydržet navěky. Kromě běžných válek jej narušila až Francouzská revoluce v roce 1789 a jejím produktem byla 28. srpna Deklarace práv člověka a občana. Následující evropské krveprolití ukončil v roce 1815 další Vídeňský kongres.

Od malé doby ledové k letní olympiádě

V srpnu 1850 skončila tehdejší malá doba ledová, jež má údajně letos v srpnu zase začít. V srpnu 1900 mezinárodní armáda vedená Brity potřela čínské „boxerské“ povstání a dobyla Peking, aby „osvobodila evropská rukojmí“. Jak se svět mění.

V srpnu 1960 se v hamburském klubu skupina hudebníků přejmenovala na The Beatles. V srpnu 1965 vydává v USA Bob Dylan přelomové album Highway 61 Revisited. V srpnu 1969 fotí fotograf Iain Macmillan čtyři členy skupiny Beatles na přechodu pro chodce v londýnském Abbey Road. V srpnu 1970 začal ve Velké Británii na East Afton Farm na ostrově Wight největší rockový festival všech dob, který navštívilo šest set tisíc lidí.

Dne 14. srpna 1980 vede Lech Walesa první stávku v loděnici v Gdaňsku. O dva týdny později, 31. srpna, Walesa se svou nově založenou a první svobodnou odborovou organizací Solidarita v prostoru po Jaltě vítězí. V srpnu 1990 začala první válka v Perském zálivu obsazení Kuvajtu Irákem. V srpnu 1995 firma Microsoft dává na trh Windows 95. V srpnu 1997 se Steve Jobs vrací do společnosti Apple Computers a firmy Boeing a McDonnell Douglas dokončují fúzi, čímž končí „Dakoty“.

Pro střední Evropu charakteristický srpen přináší v roce 2002 tisícileté záplavy. Řekové v srpnu 2004 bombasticky prezentují světu nákladné letní olympijské hry. Kde na ně vzali peníze? Na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze v srpnu 2006 byl dosavadní planetě Pluto odebrán titul „planeta“ a až do odvolání přiřazen titul „trpasličí planeta“.

Finanční krize

Mít ty starosti a prachy investiční banka Lehman Brothers. Ta se v srpnu 2008 společně s americkými úřady, aniž by varovaly veřejnost, připravovala na svůj zářijový „překvapivý“ bankrot. Začala další světová hospodářská krize. V srpnu 2009 Světová zdravotnická organizace vyhlašuje konec pandemického ohrožení Země virem „prasečí“ chřipky H1N1. Nikdo nikdy nesejme z farmaceutických firem a „světových“ a státních úřadů podezření z manipulace.

V pátek 5. srpna 2011, zatím nikoli černý, světové finanční trhy dramaticky klesaly, přičemž ztratily všechny zisky za letošní rok

Srpen 2011 se nese ve znamení pokračující krize světové ekonomiky. Ve dnech 1. a 2. srpna americký Kongres odhlasoval zvýšení limitu pro zadluženost USA. Částka však má pouze velmocensko-politický význam. Dolar určitě přežije, ale bude jako obvykle kontinuálně ztrácet na kupní síle. Dne 3. srpna 2011 měl v Římě emocionální projev o státním dluhu italský premiér Silvio Berlusconi – „není pravda, že je pravda“. Příliš však trhy nepřesvědčil. Gaius Julius Caesar se svým kalendářem na stejném místě dosáhl trvalejšího, více než dvoutisíciletého úspěchu.

V pátek 5. srpna 2011, zatím nikoli černý, světové finanční trhy dramaticky klesaly, přičemž ztratily všechny zisky za letošní rok. V roce 2008 se za podobné situaci mluvilo půl roku pouze o potížích „podkladových“ aktiv „áčkových“ finančních derivátů. A on to byl globální podfuk.

V roce 2011 z půlročních debat vyplývá, že problémem je „podkladová“ měna evropských finančních instrumentů euro a ekonomika Evropské unie. Ten zodpovědný politik, který první přizná fatální omyl konstrukce a prahnutí z různých důvodů – národních, mocenských a zištných – po této superměně, půjde za trest do unijního důchodu.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.