Podobně jako američtí vysokoškoláci přišli v roce 1970 s nápadem uspořádat 22. dubna Den Země (Earth Day) pořádá Organizace spojených národů každoročně 5. června Mezinárodní den životního prostředí (World Environment Day). První ročník se uskutečnil v roce 1974, i když nápad vznikl v roce 1972 na Konferenci OSN o životním prostředí ve Stockholmu. Hlavním tématem byla idea Pouze jedna Země. Realitě dnešního světa však více odpovídá název bondovky z roku 1999 Jeden svět nestačí.
Tehdy, před půl stoletím, nás byly na světě čtyři miliardy, dnes téměř osm miliard. Všichni máme nějaké nároky na zdroje Země, které můžeme dobře měřit na úrovni jednotlivců, obcí, států i světa takzvanou ekologickou stopou. Ta vyjadřuje spotřebu přírodních zdrojů formou „globálních hektarů na osobu“, která je srovnávací jednotkou spotřeby přírodních zdrojů a skutečné kapacity biologicky produktivních ploch na Zemi.
Tenká slupka života
Počátkem šedesátých let 20. století byla biologická kapacita dvojnásobná oproti ekologické stopě (tedy oproti lidským nárokům na zdroje). O deset let později stále biologická kapacita převyšovala ekologickou stopu o 50 procent. V roce 1987 se tyto dvě křivky protnuly a dnes už ekologická stopa převyšuje biologickou kapacitu o 60 procent. Do deseti let bude velmi pravděpodobně ekologická stopa převyšovat biologickou kapacitu Země o sto procent a naplní se heslo Jamese Bonda – jeden svět nestačí.
Málokdo si uvědomuje, jak křehká je naše oživená část planety (biosféra), která sahá přibližně devět kilometrů nad mořskou hladinu a jedenáct kilometrů pod hladinu oceánu. Těchto 20 kilometrů je jen velmi tenkou slupkou obsahující život, ve srovnání s průměrem Země 12 756 kilometrů. |
Hlavním posláním Mezinárodního dne životního prostředí je zvýšení povědomí o ochraně biosféry a života na Zemi. Po téměř 50 letech si musíme přiznat, že požadavek zvýšení ekologické gramotnosti zatím čeká na naplnění. Málokdo si uvědomuje, jak křehká je naše oživená část planety (biosféra), která sahá přibližně devět kilometrů nad mořskou hladinu a jedenáct kilometrů pod hladinu oceánu. Těchto 20 kilometrů je jen velmi tenkou slupkou obsahující život, ve srovnání s průměrem Země 12 756 kilometrů.
Biologickou kapacitu Země tedy překračujeme už téměř dvojnásobně a na úkor budoucnosti. Neznamená to, že všichni bídně zahyneme, ale žijeme na dluh, který budeme muset splácet i s úroky. Je to jako když se zadlužíte při stavbě domu, jen s tím rozdílem, že „hypotéku“ budou platit naše děti a děti našich dětí. V české společnosti naprosto správně probíhá osvěta, že bychom všichni měli být alespoň v základní míře finančně gramotní, jinak na to sami doplatíme.
Pokud si vezmu lákavý spotřebitelský úvěr s úrokem deset procent, ale nevšimnu si, ignoruji, nebo nechápu, že jde o měsíční, nikoliv roční úrok, nedopadnu asi dobře. Víme tedy, že hospodářství lidské společnosti (ekonomika) nebude dobře fungovat bez finančně (a obecněji ekonomicky) gramotných jedinců. Podobně hospodářství přírody (ekologie) nebude dlouhodobě fungovat, pokud se většina z osmi miliard obyvatel Země bude chovat ekologicky negramotně a neodpovědně.
Zhroucení
Pokud se zhroutí ekonomika (státu, regionu či světa), bude to pro občany i společnost velký průšvih, ale život na Zemi půjde dál, hospodářství přírody se nepřestane evolučně vyvíjet. Jestli se však zhroutí hospodářství přírody, můžeme si být naprosto jistí, že společně s ním zkolabuje i hospodářství lidské společnosti. Proto stejně jako v roce 1974 i dnes musí být zvyšování povědomí o ochraně životního prostředí prioritou.
Jestli se zhroutí hospodářství přírody, můžeme si být naprosto jistí, že společně s ním zkolabuje i hospodářství lidské společnosti. Proto stejně jako v roce 1974 i dnes musí být zvyšování povědomí o ochraně životního prostředí prioritou. |
Platí to pro deset milionů spoluobčanů v České republice, stejně jako pro osm miliard lidí na Zemi. Až na nás citelně udeří důsledky klimatické změny, ztráty biologické rozmanitosti a vyčerpaných zdrojů, uděláme spoustu chyb. Podobně jako jsme udělali mnoho chyb při boji s pandemií covidu-19, i když se většina snažila o to nejlepší, co bylo v našich silách.
Nicméně existuje způsob, jak se už dnes můžeme připravovat na příští globální výzvy (například život ve světě teplejším o tři stupně Celsia), abychom se vyvarovali fatálním chybám. Tím je vzdělání a environmentální výchova. Nebo chcete-li slovy OSN – zvyšování povědomí o ochraně životního prostředí. Protože nám musí stačit jen jedna Země, další k dispozici není. A nenadělá s tím nic ani James Bond.