Žáci končící základní školu se dočkají povinné maturity z matematiky. Od toho si lze slibovat leccos, ale je neuvěřitelné, co všechno se považuje za nezbytné znalosti už v základním školství – od vzorce benzenu přes kroužkovce, členovce, pavoukovce až po minerály, bokorys a nárys a půdorys osmistěnu, vzorce kyselin a chemické rovnice a nespočet jiného podobného.
Za množstvím přírodních věd ve školních osnovách zřejmě jsou učitelé matematiky, biologie a chemie. Co by totiž dělali, kdyby se jejich předměty zredukovaly na polovinu nebo třetinu. Dopadli by jako soudružky učitelky ruštiny na počátku devadesátých let. Takových učitelů přírodních věd je mnoho a jejich zájmem je obsadit co největší prostor ve výuce. Jsou to tedy zájmy učitelů, nikoli žáků a rodičů, které formují obsah osnov.
Školství podle sovětského vzoru
Naprostá většina matematických znalostí nemá pro osobní ani sociální život žádný význam, matematik by mohl říct, že „se limitně blíží nule“, namítl by však, že matematika především rozvíjí logické myšlení. Zamlčeno však zůstává, že nikdy nikdo nedokázal, že tomu tak skutečně je. Pokud takový důkaz existuje, sem s ním!
Školství podle sovětského vzoru bylo založeno na přesvědčení, že kapitalismus bude nakonec nutné a možné porazit převahou v technice |
Ve skutečnosti každé učení posiluje a zvyšuje schopnosti a kvalitu mozku, navíc logické myšlení tvoří jen jednou složku myšlení a inteligence. Což si mimochodem neuvědomují autoři testů inteligence, které jsou v podstatě zaměřeny jen na ně. Zajímavé by bylo podrobit je testům inteligence, které by byly zaměřeny také na jiné složky jejich myšlení. Ostatně i Albert Einstein – v době, kdy se na společenskou kurtoazii u univerzitního profesora kladl velký důraz – přišel podle očitého svědka jednou přednášet bez kravaty, zatímco jindy měl dvě.
Celé je to nejspíše dědictvím komunistického školství podle sovětského vzoru. To bylo založeno na přesvědčení, že kapitalismus bude nakonec nutné a možné porazit převahou v technice, tedy v přírodních vědách a jejich výsledcích zhmotněných ve vojenské síle. Proto bylo třeba tříbit a pěstovat matematiku, fyziku, chemii, zkrátka přírodní vědy. Ostatní, humanitní, bylo pouhou nadstavbou – omalovánkami, které k vítězství komunismu na celém světě přispívaly jen formováním lidského materiálu k poslušnosti.
Britský příklad
Opačně vypadal studijní program britských soukromých škol – vyučovala se řečtina a latina a přírodními vědami se opovrhovalo. Jistý profesor a současně průkopník fotografie na Britských ostrovech byl například z takové školy propuštěn, protože chtěl do osnov začlenit chemii. Na rozdíl od našeho školství se však to britské dokázalo reformovat a přírodní a technické vědy se dávno vyučují, zatímco zde zůstává komunistická struktura výuky.
Na rozdíl od našeho školství se to britské dokázalo reformovat a přírodní a technické vědy se dávno vyučují |
Proč se nepoučit z britského příkladu také v tom, že student má možnost volby. Když už musí maturovat z matematiky, může si zvolit stupeň obtížnosti zkoušky. Pokud si však zvolí nízký stupeň, musí to vynahradit vysokým v jiných předmětech. Neboli má svobodu volby. U nás se o ni nestojí – všem zkrátka napaříme maturitu z matematiky.
Žáci a studenti by měli mnohem spíše, nebo alespoň také vědět, že stát sám žádné peníze nemá – kromě těch, které sebere občanům v podobě daní –, že spravedlivý daňový systém neexistuje anebo že rozhodování o proudech a směrech toku veřejných peněz z daní je právě tím, co do politiky přitahuje šmejdy, a proto jsou v ní v takovém množství.
Vhodné změny
Z toho by šlo usoudit, jak se jich v politice z větší části zbavit – přivřít toky veřejných peněz, tedy snížit daně a všechny ostatní zdroje, o kterých šmejdi rozhodují a rozhodovat chtějí. Proto tam přece přišli. Maturanti totiž také jednou budou voliči. Jinak by pak možná volil ten z nich, který ví, že v ekonomice stát selhává a z jakých důvodů, a jinak maturant-matematik, který přijde k volbám vyzbrojen znalostí kvadratických rovnic.
Po vhodných změnách v učebních osnovách bychom časem mohli být svobodnější a jednotlivě i všichni dohromady mnohem bohatší |
V prvním případě bychom možná měli v podstatně menším parlamentu nejen jiné strany, ale i vlády, než které si teď zasloužíme. Ve vzdělání se však nic nemění, ani nezmění, a proto se i naše děti a děti jejich dětí budou rozčilovat nad podvody okolo veřejných zakázek, korupčnictvím a vydáváním soukromých zájmů za veřejné, a sledovat další paralyzování společnosti skupinami organizovaného sobectví, jako jsou různé svazy, asociace a komory a všechny další, které teď působí stres a budou jej působit i jim.
Po vhodných změnách v učebních osnovách bychom časem mohli být svobodnější a jednotlivě i všichni dohromady mnohem bohatší – a někteří, ale to je jen domněnka, i šťastnější –, ale místo získávání znalostí, které by k tomu každému zvlášť a všem dohromady pomáhaly, budou naši potomci muset studovat binomickou větu a Mendělejevovu tabulku chemických vzorců. A maturovat z matematiky. V takovém případě dobře nám tak.
