Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Polská krize není jen politická, ale i hodnotová

  18:44
V parlamentní krizi v Polsku proti sobě stojí stoupenci evropských institucí a polští národovci. Pravolevé vidění ale neplatí a východisko z této krize lze jen obtížně předvídat.

Účastníci protidemonstrace na podporu vlády foto: AP/Czarek Sokolowski

Postkomunistické státy střední a východní Evropy čekají morální revoluce, jaká se odehrává v Polsku, přičemž události v něm evokují ledacos. Média dokonce připomínají vnitropolitické napětí, jež vyústilo ve vyhlášení výjimečného stavu a stanného práva na konci roku 1981 ministerským předsedou a později prezidentem generálem Wojciechem Jaruzelským.

Normalizace obvyklými prostředky již tehdy z hlediska vládnoucí komunistické totalitní moci nebyla možná, a proto Jaruzelski tvrdě zastavil občanskou aktivizaci disentu a odborového opozičního hnutí Solidarnośćv čele s Lechem Wałęsou, který ho roce 1990 v prezidentském postu vystřídal.

Pravda a legitimita

Polská společnost je rozštěpená na několik částí a protichůdných občanských sil i politických hnutí a loni se výrazně politicky, občansky a morálně aktivizovala. Společným jmenovatelem oponentů současné konzervativní vlády premiérky Beaty Szydłové z vládnoucí strany Právo a spravedlnost v čele s Jarosławem Kaczyńským i jejích zastánců je současná politická situace.

Veřejný prostor je ovlivňován z tolika stran, že není zřejmé, kdo má pravdu. Polská společnost je natolik rozdělná, že lze jen stěží posoudit míru legitimity.

Loni se odehrálo několik i více než sto či dvousettisícových demonstrací nejen ve Varšavě, možná největší od pádu komunistického totalitárního režimu. Tématem protestů byla vládní opatření a reformy, jež mají dopad na Ústavní soud a další instituce, pozice Polska v Evropské unii, veřejnoprávní média či nesouhlas s rozpočtem. Ušetřen nezůstal ani Sejm. A protestovaly i ženské aktivistky proti omezení práva na potrat.

Vládní a parlamentní krize v Polsku je nejen politická, ale především hodnotová, morální. Stojí proti sobě stoupenci evropských institucí a polští národovci – zastánci evropanství a obhájci národních zájmů odmítající razantně vstřícnou azylovou politiku. Pozice prezidenta Andrzeje Dudy není jednoduchá.

Veřejný prostor je ovlivňován z tolika stran, že není zřejmé, kdo má pravdu. Polská společnost je natolik rozdělná, že lze jen stěží posoudit míru legitimity, přičemž národní hrdost je velká. Možná polská společnost dosáhla dalšího vývojového stadia a jde o evoluční etapu politicko-občanského vývoje a přechodu od posttotality k demokracii.

Zesvětšťování církví

Podle některých Poláků je situace méně jednoznačná – spory eskalují média a současná konzervativní vláda uskutečnila řadu spíše levicových a předchozí vlády zase pravicových opatření. Vidění pravolevou optikou neplatí a východisko z této krize lze jen obtížně předvídat. Pokud jde více o hodnoty a fungující instituce než o pravičáctví či levičáctví, evropanství či nacionalismus, konzervatismus či liberalismus, pak může jít o další vývoj postmoderní evropské demokracie.

Pokud jde o hodnoty, v podstatě ohledně nich nevystoupil žádný představitel polské katolické ani jiné církve. Možná se jejich role zesvětšťuje a přebírá ji veřejnost.

Události sice stmeluje nacionalistická rétorika, navzdory tomu protesty, přestože jsou poněkud schizofrenní, představují hodnotovou orientaci polské společnosti. Jakékoli omezení veřejného prostoru totiž považuje většina Poláků za nežádoucí, a schizofrenie společnosti je proto spíše produktem politické nevyspělosti. Pokud jde o hodnoty, v podstatě ohledně nich nevystoupil žádný představitel polské katolické ani jiné církve. Možná se jejich role zesvětšťuje a přebírá ji veřejnost.