Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Polemika: Kritika kroků předsednictva Grantové agentury je oprávněná

  8:25

Způsob rozdělování prostředků GAČR by měl být zcela průhledný a pravidla, jimiž se řídí, musejí být dobře rozmyšlena, upozorňuje Jiří Chýla.

Na horkém křesle. Petr Matějů, předseda Grantové Agentury ČR, která v posledních dnech čelí tvrdé kritice. foto: © montáž ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Předminulý týden začalo být rušno kolem Grantové agentury ČR (GAČR). A to hned ze dvou důvodů:

  • Lidové noviny nejprve upozornily na problematické vyřazení dvou center excelence z grantové soutěže v oblasti společenských věd. Byť dostala desítky kladných posudků, pětičlenné předsednictvo rozhodlo, že byla předražená, a na jejich místo posunula níže umístěné projekty.
    (Podrobnosti se dozvíte v článku ČESKÉ POZICE
    Skandál ve vědě: Postup Grantové agentury bude řešit vláda.)
  • Akademie věd spolu s Univerzitou Karlovou chtějí zase vyjádření k plánu agentury nepouštět do grantové soutěže navrhovatele, kteří byli v předchozím roce špatně hodnoceni.

Aktuální dění pro ČESKOU POZICI komentoval nejprve profesor Michal Hocek z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, který se vedení agentury de facto zastal. Profesor Václav Hořejší vzápětí přišel s polemikou, v níž naopak argumentuje, proč by mělo být její vedení vyměněno. Na nedávnou změnu v pravidlech pro podávání žádostí o granty nyní reaguje profesor Jiří Chýla.

KOMENTÁŘ Jiřího Chýly / Grantová agentura České republiky je jedinou grantovou agenturou, která podporuje základní výzkum v České republice. Letos na něj rozděluje 3,5 miliardy korun a v příštím roce, jehož se kritizované kroky GAČR týkají, má v návrhu Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrženo dokonce 4,023 miliardy, tedy o další více než půl miliardy navíc.

Ještě horší je skutečnost, že vedení agentury si není ochotno selhání přiznat a své kroky obhajuje absurdními tvrzenímiPřipomínám, že na rok 2015 tatáž rada navrhla Akademii věd 4,46 miliardy korun, tedy jen o 10 procent více, a pro všechny vysoké školy zhruba 5,5 miliardy korun. Je tedy jasné, že způsob rozdělování prostředků GAČR by měl být nejen naprosto průhledný, ale pravidla, jimiž se řídí, musejí být dobře rozmyšlena a jejich změny posouzeny v co nejširším okruhu lidí a institucí, jichž se týkají.

Z tohoto elementárního hlediska GAČR, přesněji řečeno jeho vedení v nedávné době opět selhalo. Ještě horší je ovšem skutečnost, že vedení agentury si není ochotno, a zdá se ani schopno, toto selhání přiznat a své kroky obhajuje absurdními tvrzeními, nad nimiž zůstává rozum stát.

„Překrucování“?

Nebudu se zabývat otázkou oprávněnosti zásahu předsednictva GAČR do návrhu odborných komisí na přidělení grantů, jíž se týká text Martina Rychlíka Grantová agentura pod palbou kritiky rektorů (vyšel v Lidových novinách 13. března), ale soustředím se na jednu nedávnou změnu v pravidlech pro podávání žádostí o granty, jejímž zjevným cílem je omezit počet žadatelů o granty, a tak „vylepšit“ bilanci úspěšnosti v grantové soutěži.

Podle nového pravidla nebude moci určitá část neúspěšných žadatelů v příštím roce podat jako navrhovatel žádost o grant téhož typu. Protože vedení GAČR obviňuje své kritiky z překrucování jeho opatření, uvádím ho zde v plném znění (z 26. února 2014):

GA ČR klade důraz na kvalitní přípravu návrhů projektů
Objem disponibilních finančních prostředků přidělovaných GA ČR a dosavadní zkušenosti z průběhu hodnoticího procesu návrhů projektů vedou předsednictvo GA ČR k dále uvedenému opatření.
GA ČR může financovat pouze grantové projekty, které dosahují po všech stránkách vysokých kvalit. Ty jsou posuzovány především z hlediska odborné úrovně řešitelského kolektivu, vymezení cílů projektu, předpokládaných výstupů a také přiměřenosti a opodstatněnosti navržených uznaných nákladů. Vysoké nároky splňuje pouze část návrhů projektů. Každoročně jsou do posuzovacího řízení předkládány návrhy nesoucí stopy nedostatečné přípravy, návrhy podprůměrné vědecké kvality či nezdůvodněných finančních požadavků. Takové návrhy v soutěži nemohou uspět. Přitom jsou nezřídka beze změn či s nepatrnými úpravami podávány do soutěží, často opakovaně, v následujících letech. Tato skutečnost potom představuje mj. neúměrnou zátěž pro práci hodnoticích panelů a oborových komisí.
S využitím zahraničních zkušeností a po rozsáhlých diskusích v odborné komunitě se v zájmu vytvoření podmínek pro kvalitní práci expertních orgánů předsednictvo GA ČR rozhodlo přistoupit k tomuto opatření:
Navrhovatel nebo spolunavrhovatel, jehož návrh projektu bude v letošním roce v jakékoli soutěži GA ČR vyhodnocen jako projekt nedoporučený k financování v první fázi posuzovacího řízení, nebude moci v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele v příštím roce předložit návrh projektu do žádné z veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v rámci téže skupiny projektů (standardních, juniorských, mezinárodních).
Toto opatření je vedeno snahou vytvořit navrhovateli a spolunavrhovateli dostatečný časový prostor pro přípravu a vytvoření kvalitního návrhu.

Podtržením jsem zdůraznil klíčové části opatření GAČR. Aby bylo jasné, co znamená výrok, že „návrh projektu bude v letošním roce v jakékoli soutěži GA ČR vyhodnocen jako projekt nedoporučený k financování v první fázi posuzovacího řízení“, je třeba se podívat do pravidel pro posuzování projektů GAČR, jejichž úplný text je zde. Část definující „projekt nedoporučený k financování v první fázi“ obsahuje tyto dvě klíčové zásady:

1. Každý ze zpravodajů a posuzovatelů nezávisle zařadí prostřednictvím elektronické aplikace všechny jemu přidělené návrhy projektů podle kvality do tří kategorií s pracovním označením A, B, C, a to v poměru:

30 % A
40 % B
30 % C

Kategorie označují:

A – vysoce kvalitní návrh projektu, zpravodaj nebo posuzovatel doporučuje k postupu do druhé fáze
B – kvalitní návrh projektu, zpravodaj nebo posuzovatel doporučuje k postupu do druhé fáze
C – průměrný návrh projektu, zpravodaj nebo posuzovatel nedoporučuje k postupu do druhé fáze

2. Na zasedání panelu je v panelové diskusi vytvořen seznam méně kvalitních návrhů projektů, které nejsou doporučeny do druhé fáze, a tudíž se nebudou zasílat k posouzení zahraničním oponentům. Celkový počet projektů zařazených do kategorie C činí nejméně 30 % ze všech návrhů projektů posuzovaných v panelu.

Co je normální, a co absurdní

I ve skupině velmi slabých návrhů tak budou „Áčka“ a i mezi „Céčky“ mohou být velmi dobré návrhyTo, že jsou definovány tři kategorie kvality projektů, je normální, nenormální a absurdní je ovšem skutečnost, že je direktivně stanoveno procentní zastoupení uvedených tří kategorií. Kategorie kvality A, B, C jsou tím pádem definovány výhradně relativně v rámci návrhů podaných do daného panelu, bez vztahu k mezinárodním standardům či nějaké míře absolutní kvality. I ve skupině velmi slabých návrhů tak budou „Áčka“ a i mezi „Céčky“ mohou být velmi dobré návrhy. Pro toto direktivní členění neexistuje žádný věcný odborný argument a tato zásada má jediný zjevný cíl: snížit počet návrhů zasílaných zahraničním posuzovatelům, které GAČR obtížně shání.

Ale i pro toto pravidlo bych měl ještě pochopení, protože vím, že členové panelů se snaží dělat svou práci dobře, a protože dobře stanovené relativní pořadí projektů v daném panelu má z hlediska snížení počtu návrhů zasílaných zahraničním posuzovatelům určitý smysl. Co je ovšem zcela nepřijatelné a co je třeba zásadně odmítnout, je ono nově zavedené pravidlo, podle nějž návrh projektu, který bude v letošním roce v jakékoli soutěži Grantové agentury vyhodnocen jako projekt nedoporučený k financování v první fázi posuzovacího řízení, nebude moci v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele v příštím roce předložit návrh projektu do žádné z veřejných soutěží vyhlašovaných GAČR.

Inspirace granty ERC a vyslovená lež

V Komentáři ke sdělení „GA ČR klade důraz na kvalitní přípravu návrhů projektů“ z 26. 2. 2014 se praví, že „o zavedení tohoto opatření, které je obdobou principu již řadu let uplatňovaného v Evropské výzkumné radě (ERC), byla předem informována vědecká i kontrolní rada GA ČR“.

Pokud jde o proceduru posuzování návrhů v ERC, v její první fázi jsou posouzeny samotnými panely zkrácené verze všech návrhů, a ty jsou pak rozřazeny do tří kategorií jako v GAČR s následujícími slovně podobnými charakteristikami:

A. Návrh je dostatečně kvalitní pro postup do 2. kola hodnocení.
B. Návrh je velmi kvalitní, ale nepostačující pro postup do 2. kola hodnocení.
C. Návrh není dostatečně kvalitní pro postup do 2. kola hodnocení.

Na rozdíl od GAČR ovšem nejsou stanoveny žádné procentní podíly těchto tří kategorií projektů, což je zdánlivě drobný, ale věcně klíčový a zásadní rozdíl. Pravidlo, že navrhovatel, jehož návrh byl posouzen jako C, nemůže následující rok podat návrh do kteréhokoliv typu grantů ERC, má pak rozumné opodstatnění, neboť postihne skutečně jen ty, jejichž návrhy neměly dostatečnou kvalitu, a to v absolutním měřítku kvality, nikoliv pouze relativně vůči konkurentům.

Arogance moci je jediná případná charakteristika tohoto jednání...Tvrzení, že byla předem informována Vědecká i Kontrolní rada GAČR, je pak vyslovená lež. Jak je zřejmé ze zveřejněných zápisů Kontrolní i Vědecké rady GAČR a jak potvrdil i předseda VR GAČR, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, žádný z těchto orgánů GAČR kritizované pravidlo neprojednával. Ještě horší a pro chování předsednictva GAČR příznačná je skutečnost, že o zavedení tohoto pravidla se předsednictvo GAČR nenamáhalo poradit se svými odbornými komisemi a subkomisemi, které rozřazovaní do tří kategorií v první fázi provádějí. Arogance moci je jediná případná charakteristika tohoto jednání.

Bezhlavý protiútok

Na výše citované oznámení GAČR reagovalo 11. března Prohlášení Akademické rady AV ČR a vedení Univerzity Karlovy k pravidlům vyhlášených veřejných soutěží GA ČR:

Akademická rada AV ČR a vedení Univerzity Karlovy v Praze (dále UK) vyslovují nesouhlas s opatřením, které zveřejnila Grantová agentura ČR dne 26. 2. 2014. Podle něj navrhovatel nebo spolunavrhovatel, jehož návrh projektu bude v letošním roce v jakékoli soutěži GA ČR vyhodnocen jako projekt nedoporučený k financování v první fázi posuzovacího řízení, nebude moci v roli navrhovatele nebo spolunavrhovatele v příštím roce předložit návrh projektu do žádné z veřejných soutěží vyhlašovaných GA ČR v rámci téže skupiny projektů (standardních, juniorských, mezinárodních). Toto pravidlo je v rozporu s podmínkami veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, kde soutěží návrhy konkrétních projektů, nikoli jejich navrhovatelé či spolunavrhovatelé.
Akademická rada AV ČR a vedení UK byly po zveřejnění tohoto opatření akademickými a vědeckými pracovníky pracovišť AV ČR i pracovišť UK informovány o řadě pravidel a omezení uplatňovaných v rámci posuzovacího řízení GA ČR, kdy je např. požadováno, aby členové poradních a expertních orgánů GA ČR vyřadili v první fázi posuzovacího řízení nejméně 30 % návrhů bez ohledu na jejich případnou kvalitu.

Akademická rada AV ČR a vedení UK proto v zájmu transparentnosti veřejné soutěže rozdělující veřejné prostředky požadují, aby předsednictvo GA ČR zveřejnilo úplný postup v procesu jejího posuzovacího řízení.
Akademická rada AV ČR a vedení UK rovněž vyzývají Vědeckou radu GA ČR a Kontrolní radu GA ČR, aby zaujaly a zveřejnily svá stanoviska k předmětnému opatření.

Místo, aby se předsednictvo GAČR nad svými kroky i jejich veřejným obhajováním v klidu na chvíli zamyslelo, neváhalo týž den vyrazit do bezhlavého protiútoku:

Reakce na prohlášení Akademické rady AV ČR a vedení Univerzity Karlovy k pravidlům vyhlášených veřejných soutěží:
Grantová agentura reaguje na prohlášení akademické rady AV ČR a vedení Univerzity Karlovy v Praze k pravidlům vyhlášených veřejných soutěží.
Prohlášení Akademické rady AV ČR a vedení Univerzity Karlovy k pravidlům vyhlášených veřejných soutěží Grantovou Agenturou České republiky (GA ČR) vychází ze zavádějící interpretace, že 30 % navrhovatelů projektů, kteří v grantové soutěži neuspějí, nebude moci v dalším roce předložit návrh projektu. Takové informace ve sdělení GA ČR obsaženy nejsou. Ve sdělení se mluví o návrzích podprůměrné vědecké kvality, které jsou nezřídka beze změn či s nepatrnými úpravami podávány do soutěží opakovaně. Kvalitu projektů posuzují odborné a poradní orgány GA ČR, které jsou schopny takovéto projekty specificky identifikovat.
Tvrzení, že je tzv. vyřazováno „nejméně 30 % návrhů bez ohledu na jejich případnou kvalitu“, je skandálním zpochybněním práce expertů, kteří jsou jmenováni do těchto orgánů, a kteří návrhy projektů hodnotí především podle jejich kvality. Podrobný popis modifikovaného procesu hodnocení již byl zaslán k vyjádření vědecké radě GA ČR. Předsednictvo GA ČR současně hodlá požádat Radu pro výzkum, vývoj a inovace o stanovisko. Podobný princip hodnocení tzv. eligibility navrhovatelů, který GA ČR navrhuje zavést, je již řadu let uplatňován v Evropské výzkumné radě (ERC), kde se GA ČR inspirovala i při zavedení současného panelového systému hodnocení projektů. Věříme, že toto vysvětlení zabrání šíření mylných a neopodstatněných interpretací vedoucích k zavádějícím závěrům.

Ve sdělení GAČR skutečně není věta, že „30 % navrhovatelů projektů, kteří v grantové soutěži neuspějí, nebude moci v dalším roce předložit návrh projektu“, ale obsah tohoto tvrzení je triviální kombinací věty „Navrhovatel nebo spolunavrhovatel, jehož návrh projektu bude v letošním roce v jakékoli soutěži GA ČR vyhodnocen jako projekt nedoporučený k financování v první fázi posuzovacího řízení“ (která ve výše citovaném sdělení GAČR je) a obsahu dokumentu GAČR Schéma a popis posuzovacího procesu, z něhož jsem výše doslova citoval dvě klíčové zásady, z nichž tu druhou pro jistotu opakuji:

Na zasedání panelu je v panelové diskusi vytvořen seznam méně kvalitních návrhů projektů, které nejsou doporučeny do druhé fáze, a tudíž se nebudou zasílat k posouzení zahraničním oponentům. Celkový počet projektů zařazených do kategorie C činí nejméně 30 % ze všech návrhů projektů posuzovaných v panelu.

Tvrzení v prohlášení Akademie věd a Univerzity Karlovy, že je takzvaně vyřazováno nejméně 30 procent návrhů bez ohledu na jejich případnou kvalitu, není „skandálním zpochybněním práce expertů“, protože ti za toto „skandální“ pravidlo GAČR nemohou, ale jsou jím nuceni, aby v první fázi nedoporučili i ty návrhy, které považují za kvalitní.

V druhé části reakce pak GAČR opakuje své tvrzení o „podobnosti“ nově zavedeného pravidla s principem „uplatňovaným již řadu let v ERC“, na jehož neopodstatněnost jsem poukázal již výše. Když dva dělají (zdánlivě) totéž, často to nebývá totéž. Jako v tomto případě.

Myslím, že je na čase, aby do předsednictva Grantové agentury přišli noví lidé, kteří budou žadatelům pomáhat, a ne jim život ztrpčovat.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!