Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Podaří se reformovat Evropskou unii?

Evropa

  18:19
Zdá se, že evropské politice budou v roce 2016 dominovat tři témata – britské referendum o setrvání Británie v EU, reforma volebního systému do Evropského parlamentu a ochrana schengenského prostoru. Jak se s nimi unie vyrovná?

Evropská unie. Ilustrační foto. foto: Reuters

Jedním z témat, která budou v roce 2016 určitě dominovat evropské politice, je britské referendum o setrvání Velké Británie v Evropské unii neboli brexit. Britský premiér David Cameron slíbil vypsat referendum nejpozději do konce roku 2017, ale spekuluje se, že preferuje spíše výrazně dřívější termín – již okolo poloviny roku 2016.

Cameron by tím připravil kritiky členství Británie v EU o čas na kampaň a zároveň by se vyhnul možným komplikacím v souvislosti s německými a francouzskými volbami v roce 2017. Při prosazování návrhů na reformy základních smluv, které evropským lídrům předložil na konci loňského listopadu, ho však čeká těžký boj.

Nejednoznačná podopora

Infografika britského think tanku Centre for European Reform ukazuje, že žádný Cameronův návrh nemá jednoznačnou podporu všech členských zemí EU – například omezení sociálních benefitů odmítají všechny státy kromě Irska a Finska.

Žádný návrh britského premiéra Davida Camerona nemá jednoznačnou podporu všech členských zemí EU

Času na vyjednání dohody však mnoho nezbývá. Vše totiž nasvědčuje tomu, že klíčové bude únorové jednání Evropské rady, kde by podle jejího předsedy Donalda Tuska mělo být dosaženo dohody. Stejné přání vyjádřil i David Cameron.

Britský premiér i ostatní lídři členských států EU proto nyní stojí před velmi náročným úkolem – vyjednat během následujících měsíců takovou podobu reforem, kterou by podpořily všechny členské státy a jež by zároveň přesvědčila britské voliče o setrvání jejich země v unii. Nálada je však zatím podle průzkumů veřejného mínění opačná.

Sjednocení pravidel

Poslední volby do Evropského parlamentu (EP) v roce 2014 měly nejhorší volební účast v celé své historii. Proto v EP vznikla iniciativa s jediným úkolem – zatraktivnit tyto volby do EP a udělat je „evropštější“. Tato navrhovaná reforma cílí vysoko a obsahuje mnoho změn.

Podle Evropského parlamentu značné rozdíly mezi národními pravidly pro volby do něj u Evropanů oslabují pocit evropského občanství, a proto navrhuje tato pravidla sjednotit

Evropský parlament tvrdí, že značnérozdíly mezi národními pravidly pro volby do něj u Evropanů oslabují pocit evropského občanství, a proto navrhuje tato pravidla sjednotit. Měl by být zaveden přeshraniční celounijní volební obvod, v jehož rámci by byly kandidátní listiny jednotlivých evropských politických stran. V jejich čele by pak stáli kandidáti na post předsedy Evropské komise (EK).

Na tomto kritickém návrhu se však musejí shodnout národní politické strany a vlády. Právě proto se podle jednoho z autorů reformy, německého europoslance za sociálnědemokratickou SPD Jo Leinena, s touto změnou nepočítá pro volby v roce 2019. Součástí návrhu je také například snížení věku pro hlasování na 16 let nebo zavedení hlasování poštou a prostřednictvím internetu.

Aby mohly tyto úpravy volebního systému reagující na demokratický deficit, za který je EU kritizována, být platné pro nejbližší volby, je třeba je co nejdříve projednat. Zatímco debata v rámci EU bude pravděpodobně klidná, velmi zajímavé bude její směřování v jednotlivých členských státech unie v době, kdy se Evropou šíří euroskepticismus.

Hraniční kontroly

V roce 2015 se EU a jejím členským státům vymstil lehkovážný přístup ke kontrole a ochraně jejích vnějších hranic. Přes Středozemní moře pronikly do EU během několika měsíců bez jakékoliv kontroly či usměrňování stovky tisíc migrantů z Afriky a Blízkého východu. Itálie a zejména Řecko nebyly schopné dostát své zodpovědnosti v kontrole vnější hranice schengenského prostoru. Zbytek Evropské unie pak selhal v poskytnutí včasné a dostatečné pomoci.

S nárůstem obav o bezpečnost států zesílily hlasy volající po plošných hraničních kontrolách a uzavření národních hranic

Pohyb vysokého počtu neregistrovaných migrantů celou Evropou je bezpečnostním rizikem, které donutilo některé členské státy EU obnovit hraniční kontroly uvnitř schengenského prostoru. Listopadové teroristické útoky francouzských islamistů v Paříži pak zasadily Schengenu další ránu.

Ukázalo se totiž, že ačkoliv je tajné služby evidovaly jako teroristy, neměli při svém vycestování do Sýrie ani při návratu žádný problém s překročením hranic EU – pravděpodobně se zbraněmi, kterými útoky spáchali. A s nárůstem obav o bezpečnost států zesílily hlasy volající po plošných hraničních kontrolách a uzavření národních hranic.

Radikální opatření

Evropská unie čelí kvůli migrační krizi a teroristické hrozbě vyplývající z možného návratu dalších zahraničních bojovníků Islámského státu do Evropy vážnému problému – pokud má schengenský prostor vydržet a nezhroutit se důvěra Evropanů v evropskou integraci, musejí být lídři EU ochotní řešit bezpečnostní krizi ambiciózními a radikálními opatřeními.

Je třeba provádět systematické kontroly všech osob překračujících hranice EU a evidenci cestujících, mají-li však tato opatření fungovat a schengenský prostor uhájen v současné podobě, musí být obnovena kontrola vnějších hranic.

Pokud má schengenský prostor vydržet a nezhroutit se důvěra Evropanů v evropskou integraci, musejí být lídři EU ochotní řešit bezpečnostní krizi ambiciózními a radikálními opatřeními

Evropská komise v prosinci představila svůj plán, který je ambiciózní i radikální – vznik Evropské agentury pohraniční a pobřežní stráže. Ta má po agentuře Frontex převzít nejen koordinaci ostrahy hranic členskými státy EU, ale vedle dalších pravomocí i nově disponovat více než 1,5 tisícem terénních pracovníků, které by měla být schopná i s vybavením nasadit do tří dnů na jakýkoliv ohrožený úsek hranice, kde by státní moc nedokázala jeho ostrahu zajistit sama.

K takovému nasazení by nebyl třeba souhlas vlády dané země, což ihned po představení návrhu odmítlo několika členských států EU, přičemž poukazovaly na omezování státní suverenity. Všichni však uznávají, že efektivní ostrahy hranic je vážný problém, který bude v příštích šesti měsících, kdy má být nalezena shoda, hrát významnou roli.