Finanční krize, která nejvíce zasáhla členské státy Evropské unie, slaví šesté narozeniny. Mnoho zemí je stále v recesi, politici a ekonomové nejsou schopní najít správný způsob léčby. Nejvíce a z mnoha ran krvácí zejména jižní část Evropy – Portugalsko, Španělsko, Itálie, Řecko, s velkými problémy bojuje i Francie.
Zprávy z těchto států informují téměř výhradně o demonstracích nespokojených lidí a o rostoucí podpoře nových politických stran a hnutí, tu na levici, jinde na pravici. Takzvaná záchranná opatření nenáviděné trojky – Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu – v těchto zemích nezabrala.
Řecko
Podívejme se například na Řecko, kde kvůli požadavkům Bruselu lidé opět vyšli do ulic, protože nová půjčka zhruba dvou miliard eur je podmíněna dalším zvýšením daní a zaváděním reformy důchodového systému. Když prozkoumáme bilanci od roku 2010, kdy Řecko ohlásilo bankrot, vidíme, že naordinované záchranné balíčky strašně bolí, navíc jsou spíše smrtící než uzdravující.
Po čtyřech letech utahování opasků, masivní privatizaci, významném odpuštění dluhu a po přijetí nových půjček ve výši 245 miliard eur jsou na tom Řekové hůře než předtím |
Po čtyřech letech utahování opasků, masivní privatizaci, významném odpuštění dluhu a po přijetí nových půjček ve výši 245 miliard eur jsou na tom Řekové hůře než předtím. Politici se sice snaží letošní zhruba půlprocentní růst HDP prodat jako obrovský úspěch, jenže reformy – zvýšení daní, propouštění, snížení sociálních výdajů a mezd – mají za následek 26procentní nezaměstnanost (u mladých lidí až 50 procent) a státní dluh na úrovni 177 procent HDP, který země nesplatí nikdy.
Je to ohromné fiasko a kritici této situace tvrdí, že bambiliony eur na záchranu Řecka ve skutečnosti okamžitě putovaly do západoevropských bank, které do svých bilancí před finanční krizí nakupovaly vysoce úročené řecké státní dluhopisy a po vypuknutí krachu nechtěly odepsat obrovské ztráty.
Recept nikde
Pochyby o schopnosti bruselských politiků řešit problémy jednotlivých zemí eurozóny rostou i jinde. Portugalsko si kvůli odvrácení bankrotu půjčilo 78 miliard eur, 37 procent mladých lidí nemá práci a státní dluh se vyšplhal z 93 na 129 procent HDP.
Španělsko obdrželo 40 miliard eur úvěru, které zachránily banky potácející se na pokraji krachu kvůli nemovitostní bublině. Tuto cenu i zde zaplatilo obyvatelstvo, nezaměstnanost je na 25 procentech a dluh státu vzrostl o 40 procent a míří ke stovce. Ke stejnému číslu se řítí i Francie.
Od předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, finančního mága z kauzy LuxLeaks, správný recept opravdu nelze čekat |
Itálie od vstupu do eurozóny nikdy nesnížila dluh pod 100 procent. A v říjnu evidovala státní dluh ve výši 2,6 bilionu eur (asi 137 procent vůči HDP). Evropská komise nedávno pokárala levicového premiéra kvůli jednoprocentnímu překročení povoleného rozpočtového deficitu. Matteo Renzi neváhal, facku vrátil tím, že dopis, který Brusel označil za tajný, pověsil na internet, ať si národ počte. Pohrdavý a poučující tón dokumentu Italy pořádně pobouřil.
Zmíněné státy nyní navíc musejí poslouchat varování německé kancléřky Angely Merkelové, že takhle to dál jít nemůže. Jenže jak dál, ptají se dotčení, když i poté, co splníme všechno, co se po nás chce, jsme na tom ještě hůře? Na privatizaci Ukrajiny přece EU zase tolik nevydělá a správný recept od finančního mága z kauzy LuxLeaks Jeana-Clauda Junckera opravdu nemůžeme čekat.