Ceska Pozice

Po moskevských ulicích se neprocházejí medvědi

„V každé kultuře a mentalitě lze najít něco, co vás příjemně překvapí a obohatí. Pokud to hledáte,“ říká ředitel pražského Centra ruské vědy a kultury Leonid Gamza. Věnuje se též prolínání kultur a odlišnostem obyvatel Asie a Evropy, vyvolávání strachu z Ruska, možnostem studia v zemi i českým cestovatelům.

Ondřej Mrázek 27.11.2014
Ředitel pražského Centra ruské vědy a kultury Leonid Gamza představuje na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ředitel pražského Centra ruské vědy a kultury Leonid Gamza představuje na... | foto: Archiv Centra ruské vědy a kultury
Ředitel pražského Centra ruské vědy a kultury Leonid Gamza představuje na...

Ředitel pražského Centra ruské vědy a kultury Leonid Gamza v rozhovoru mimo jiné říká: „Na různé lidi má propaganda různý účinek. Záleží na schopnosti kritického myšlení, které v první řadě ovlivňuje hloubka znalostí a vzdělání.“ A dodává: „Naším úkolem je aktivně přispívat ke sblížení Čechů a Rusů, k lepšímu vzájemnému poznání historie, kultury i mentality. Jsem přesvědčen, že mnohá nedorozumění způsobuje neznalost, ze které pak propaganda těží.“

ČESKÁ POZICE: Studijní a profesionální povinnosti vás zavedly na mnoho míst Evropy i Asie, studoval jste čínštinu v Singapuru, dlouhá léta působil v Japonsku a Číně. Čím se liší východní civilizace od západní, a kde je na této pomyslné ose Rusko?

GAMZA: V každé kultuře a mentalitě lze najít něco, co vás příjemně překvapí a obohatí. Pokud to hledáte. Já jsem například studoval na univerzitě v Moskvě a mojí specializací byla ekonomika Číny. Jak jí však člověk může porozumět, když nezná čínskou historii, mentalitu a kulturu?

Čínská civilizace je jednou z nejstarších kultur na Zemi a Rusko s ní má dlouhá staletí velice bohaté styky

Proto jsem musel číst knihy, které mi pomohly tento, pro mne nový svět poznat, včetně starověkých čínských filozofů, například Konfucia a Lao-c’. Čínská civilizace je jednou z nejstarších kultur na Zemi, natolik obrovská země vám otvírá stále nové obzory a Rusko s ní má dlouhá staletí velice bohaté styky. Je to náš bezprostřední soused, s nímž máme nejdelší hranice. V tomto směru je Rusko přirozeným mostem mezi Evropou a Asií.

ČESKÁ POZICE: Jak se dívají Číňané na ruskou kulturu a politiku?

GAMZA: Ani pro ně někdy není jednoduché poznat Rusko do hloubky, aby mu byli schopní rozumět. Ale snaží se o to, a jejich předsudky o Rusku nejsou stejně silné jako na Západě. Ve srovnání s ním si ostatně Číňané a Rusové rozumějí velice dobře. Je to přirozené, protože nikoli izolace, ale prolínání kultur může být lidstvu dlouhodobě prospěšné. Žijeme na jedné planetě, takže se musíme dohodnout.

ČESKÁ POZICE: To jako by neplatilo pro některé české politiky a novináře, kteří vyvolávají strach z toho, co nazývají ruskou imperiální rozpínavostí – děsí se opakování invaze z roku 1968. Jsou jejich obavy opodstatněné?

GAMZA: Vím o tom, protože česká média sleduji, a musím říct, že to je krajně primitivní a zároveň paranoidní vidění reality. Pokud někdo něco takového tvrdí ve 21. století a najdou se lidé, kteří mu věří, je to podivné. Nejspíše si neuvědomují, že studená válka dávno skončila a že je to dobře.

Pokud nejsou jiné příčiny strachu než neustále se opakující fráze a ideologická klišé, pak lze říct, že ten strach je neodůvodněný

Mluvit přímo o tom, že Rusko ohrožuje někoho, jako je Česká republika, je směšné. Aby se člověk něčeho bál, měl by k tomu mít přinejmenším důvod. A pokud nejsou jiné příčiny strachu než neustále se opakující fráze a ideologická klišé, pak lze říct, že ten strach je neodůvodněný.

ČESKÁ POZICE: Lze se takovým mediálním fobiím, které považují šíření nenávisti proti Rusku málem za vlastenecký čin, účinně bránit?
GAMZA: Záleží na každém, nechá-li se, nebo nenechá ohlupovat. Na různé lidi má propaganda různý účinek. Záleží na schopnosti kritického myšlení, které v první řadě ovlivňuje hloubka znalostí a vzdělání. Ví-li někdo, co je, řekněme, renesance, ruská opera nebo balet, pokud někdo citlivě vnímá vážnou hudbu a klasickou literaturu, pak má mnohem blíž k pochopení naší mentality, než ten, kdo je odkázán na televizní zprávy nebo populistická prohlášení politiků.

Pro člověka je přirozené bát se toho, co mu připadá cizí. Pokud to lépe pozná, strach a negativní emoce vystřídá radost z poznání nových obzorů a vzájemného obohacení. Tím spíše, že česká a ruská kultura mají mnoho společných hodnot a historických průsečíků. Naším úkolem proto je aktivně přispívat ke sblížení Čechů a Rusů, k lepšímu vzájemnému poznání historie, kultury i mentality.

Tvrdí-li někdo, že v Rusku je všechno zlé a na Západě jen všechno dobré, klame nevědomky sám sebe

Jsem přesvědčen, že mnohá nedorozumění způsobuje neznalost, ze které pak propaganda těží. Každá země má kulturu a dějinné okamžiky, na které může být hrdá. V tom se Rusko neliší od ostatních zemí. A pokud někdo tvrdí, že v Rusku je všechno zlé a na Západě jen všechno dobré, klame nevědomky sám sebe, protože to není pravda.

ČESKÁ POZICE: Co nabízí pražské Centrum ruské vědy a kultury Čechům, kteří navzdory propagandě neztratili o Rusko zájem?
GAMZA: Chceme jim ukázat lepší stránky Ruska, zejména kultury a vědy. Promítáme ruské filmy, organizujeme přednášky a koncerty, jazykové kurzy ruštiny, je tu bohatá knihovna, kde jsou knihy nejen v ruštině, ale i v českém překladu. Vstup na většinu akcí je zdarma, takže přijít může kdokoli s dobrou vůlí a je tu vítán. Kromě toho například nabízíme studentům, kteří chtějí studovat v Rusku, možnost získat státní stipendium, z něhož se hradí jak školné a ubytování, tak kapesné. Tato činnost je koordinována i s českým ministerstvem školství.
ČESKÁ POZICE: Mladá generace Čechů čím dál častěji cestuje do Ruska a poznává místní realitu. Poplašné zprávy v médiích od toho ale mnohé odrazují. Nakolik je nebezpečné vydat se na výlet nebo na studia do Ruska?
GAMZA: Všechny tyto obavy jsou uměle a energicky přiživovány v rámci ideologického boje, kde je Rusko odkázáno do role padoucha. Není však pravda, že se v Moskvě procházejí po ulicích medvědi a každého, koho uvidí, sežerou. Nechodí tam po chodnících lidé ve válenkách a v ušankách.

Nemyslím si, že by se míra kriminality a s tím související bezpečnost v Moskvě zásadně lišila od situace v Praze

Nemyslím si, že by se míra kriminality a s tím související bezpečnost v Moskvě zásadně lišila od situace v Praze. Nejlépe o tom svědčí reakce českých studentů nebo turistů, kteří tam byli. Po návratu mluví o Rusku úplně jinak než předtím.

Při našem centru je klub cestovatelů po Rusku, kde je většina Čechů, kteří pořádají promítání a přednášky ze svých cest. A musím říci, že jezdí do míst, kde většina Rusů v životě nebyla, ať už se to týká severu země, Sibiře nebo třeba Kamčatky. A věřte, nebo nevěřte, říkají, že se jim rozšířily obzory a vědí spoustu věcí jinak než předtím. Protože už vědí, jak to tam doopravdy je.

Leonid Anatolijevič Gamza

  • Narodil se v roce 1952 v Litevské SSR.
  • Po střední škole začal studovat na Ekonomické fakultě Moskevské státní univerzity (MSU) M. Lomonosova na katedře ekonomiky cizích zemí. Specializoval se na ekonomiku Číny. Stáž měl v Singapuru a poté i v Německu.
  • Po absolutoriu byl přijat ke studiu vědecké aspirantury.
  • Po obhajobě kandidátské disertace učil na MSU.
  • V letech 1985 až 1991 působil jako představitel Všeruské agentury pro autorská práva v Japonsku.
  • Po návratu z Japonska pracoval v Roszaruběžcentru (součást vlády, poté Ministerstva zahraničních věcí RF).
  • V letech 1999 až 2009 vystupoval jako představitel Roszaruběžcentra, poté Rossotrudničestva v Japonsku.
  • Po návratu do Moskvy působil v ústředí Rossotrudničestva jako vedoucí oddělení.
  • Poté jako zástupce a vedoucí Řízení vzdělávacích, mládežnických programů a podpory ruského jazyka.
  • Od srpna 2012 je vedoucím zastupitelství Rossotrudničestva v ČR a ředitelem Centra ruské vědy a kultury v Praze.

Ondřej Mrázek
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.