Ceska Pozice

Perzekuce křesťanů v islámských zemích aneb „Těšte se na opravdový holokaust!“

Na světě je ohroženo až sto milionů křesťanů. Najde se někdo s neokoralou duší, kdo by věděl, jak pomoci zachránit několik tisíc sirotků?

Protest egyptských křesťanů (ilustrační fotografie). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Protest egyptských křesťanů (ilustrační fotografie). | foto: ČTKČeská pozice
Protest egyptských křesťanů (ilustrační fotografie).

„Těšte se na opravdový holokaust!“ je již hezkou řádku let populární heslo islámských demonstrací v západních velkoměstech. A vedle podobných důmyslností, jako je „Svobodo, jdi do pekla!“, „Islám ovládne svět!“, „Usekávejte hlavy těm, kdo islám urážejí!“ nebo „Zabíjejte židy pro mír!“

Dlouho se nad nimi svět shovívavě usmíval jako na fantazii rozzlobených puberťáků, z níž jednoho dne vyrostou a stanou se normálními západními demokraty jako všechny předchozí generace imigrantů. Málokoho napadlo, že to tyto děti budou myslet ještě vážněji v dospělosti nebo že tento opravdový holokaust (ten předchozí se nepovedl) by se mohl nevztahovat na Židy (nenávist k nim je přece pochopitelná tradice chudých a utlačovaných), nýbrž tentokrát (nebo po několika stoletích opět) na křesťany.

Jejich perzekuce v islámských zemích dosahuje šíře a intenzity hrozící odstartovat největší humanitární katastrofu naší doby. Děje se to stejně jako u tolika předchozích genocid a pogromů za téměř totálního mediálního zatmění a mlčení politických a církevních institucí – s výjimkou několika specializovaných humanitárních organizací a jejich internetových stránek.

Těmi nejaktivnějšími jsou dvě, obě nezávislé a financované ze soukromých příspěvků:

Sýrie

Pro ředitele The Barnabas Fund Patricka Sookhdea je nejnaléhavější tragédií uplynulých několika měsíců Sýrie, kam za minulé dva roky uprchl téměř milion (dvě třetiny) křesťanů z Iráku před masivní islámskou perzekucí odehrávající se přímo před bezradně přihlížejícími západními vojáky. Na tyto křesťany a na jejich syrské souvěrce, jichž jsou další dva miliony, se teď valí postupující povstání proti Asadovi, jehož režim křesťany chránil. Alespoň v tom smyslu, že se choval tyransky ke všem „rovnoprávně“, bez ohledu na náboženskou příslušnost.

Nejen džihádisté, ale i část západních médií označují syrské křesťany za kolaboranty s Asadovým režimem, a proto pro ně bude vítězství povstalců rozsudkem smrti

Povstalecké jednotky, které ovládli džihádisté a příslušníci al-Káidy, vyhánějí křesťany po tisících, město po městě a vesnici po vesnici, jak je obsazují. The Barnabas Fund má nejen informace přímo z míst, kde se tragédie dějí, ale i síť kontaktů, jimiž postiženým na místě pomáhá. Díky zatím vstřícné politice Asadovy armády, pod jejíž ochranu křesťané prchají.

Syrští (a uprchlí iráčtí) křesťané uvázli ve šlamastyce politické absurdity. Křesťanský západ fandí jejich pronásledovatelům proti jejich ochráncům, které zase podporuje bizarní kombinace Íránu, Ruska a Číny. A protože nejen džihádisté, nýbrž i část západních médií označují křesťany za kolaboranty s Asadovým režimem, vítězství povstalců pro ně bude rozsudkem smrti. Ten podle hojně uváděného povstaleckého islámského klerika má vypadat: „Roztrhat, rozsekat a hodit sežrat psům!“

Egypt

Dalších deset milionů křesťanů viněných i z kolaborace s bývalým prezidentem Husním Mubarakem, sekularisty a levicí vázne v Egyptě, kde vítězství Muslimského bratrstva v parlamentních i prezidentských volbách povzbudilo muslimy k otevřené perzekuci, přepadání a vypalování kostelů, zabíjení kněží, únosům křesťanských dětí a násilné konverzi a kde se každou chvíli čeká nastolení zákonů šaríi proměňujících křesťany v druhořadé občany platící muslimům extra daň a trestané za urážku islámu nebo pokus konvertovat muslima na křesťanství. To si podle posledních sondáží přeje víc než 60 procent Egypťanů.

Nový egyptský prezident Muhammad Mursí si sice do kamer potřásl rukou s křesťanskými duchovními, ale obavy křesťanů tím nerozptýlil. Trvalým politickým programem jeho Muslimského bratrstva je: „Alláh je náš cíl, Korán náš zákon, Prorok náš vůdce, džihád naše cesta a smrt v boji za Alláha naše nejvyšší touha.“ V soudnictví se už objevilo několik cíleně protikřesťanských rozsudků. Po křesťansko-muslimských šarvátkách způsobených dopravní zácpou bylo dvanáct křesťanů odsouzeno na doživotí, zatímco všichni zúčastnění muslimové byli žaloby zproštěni, třebaže poškodili víc než 50 křesťanských obydlí, kanceláří a obchodů.

Nový egyptský prezident Muhammad Mursí si sice do kamer potřásl rukou s křesťanskými duchovními, ale obavy křesťanů tím nerozptýlil

Mezi odsouzenými je i křesťanský právník a kandidát do parlamentu, před jehož domem se šarvátka odehrála – v jeho nepřítomnosti a bez jeho vědomí. Jeden křesťanský teenager byl odsouzen bez předložení důkazů ke třem letům vězení za údajnou urážku islámu na svém facebookovém profilu, třebaže jeho obhájci dokazovali, že neumí zacházet s počítačem, a tudíž nemohl Facebook používat. Za další urážku islámu v diskusi s muslimským kolegou byl odsouzen křesťanský učitel na šest let v soudním přelíčení, jemuž skandoval 2,5tisícový dav.

Další muslimské země

Za tři měsíce od konce března z Egypta uprchlo přes sto tisíc křesťanů a exodus pokračuje. Od března zostřená perzekuce byla vyprovokovaná – nebo posvěcená – prohlášením saúdského vrchního muftího, že „je nutné zničit všechny kostely v oblasti“. A zprávou, podle níž se nový egyptský prezident Mursí prořekl, že „provede druhé islámské dobytí Egypta a donutí křesťany konvertovat na islám, platit daň nebo emigrovat“. Křesťanští duchovní volající o pomoc říkají: „Před sebou máme moře, za zády džihádisty.“

Jak širokou „oblast“ měl vrchní muftí na mysli, si vysvětlují muslimové v různých zemích po svém. Severní Nigérii samopaly a kulomety ozbrojené muslimské jednotky Boko Haram prakticky vyčistily od všeho křesťanského, přičemž tamním křesťanům daly na vybranou buď zmizet do tří dnů, nebo smrt. Poslední zbytky křesťanů jsou likvidovány v Mali a v severním Súdánu.

Bruselská džihádistická organizace Sharia4Belgium už Belgičanům radí, že když se jim islám nelíbí, ať se z Belgie vystěhují

Předseda americké Komise pro náboženskou svobodu je přesvědčen, že „křesťanství hrozí úplný zánik v Iráku, Afghánistánu a v Egyptě“. Další na řadě jsou podle komise Maledivy, Mauretánie, Írán, Somálsko, Jemen, Uzbekistán, Pákistán a Turecko, v nichž muslimské populační většiny nabírají na agresivitě. Ta sílí i v tradičně umírněnějších zemích, jako je Indonésie a Malajsie. Útoky na křesťany se množí i od muslimských menšin v Keni, Thajsku a na Filipínách. Celkem je ohroženo až sto milionů křesťanů. Co může ten propastně neinformovaný svět dělat?

Celosvětový problém

Podle Patricka Sookhdea jsou nejakutnější – a nám kulturně nejbližší – Sýrie a Egypt. Tam navíc zatím jeho organizace The Barnabas Fund působí a může na místě pomáhat. Jenže jak ještě dlouho a kam je evakuovat, než Asadův režim padne a vládu převezmou džihádisté? Jde o tři miliony lidí, a z toho desetitisíce sirotků.

The Barnabas Fund jedná s několika zeměmi, jednou z nich je prý Rumunsko, které má stovky opuštěných vesnic. O kolik takových sirotků by se dokázali postarat Češi? Tuto otázku jsem položil české pobočce mezinárodní organizace, která má dobročinnost za svoje raison d’etre a jejímž jsem byl donedávna členem. Dopadl jsem takto:

„Češi mají okoralé duše,“ řekla ČESKÉ POZICI bývalá náměstkyně ministra pro místní rozvoj a statečná a noblesní dáma Věra Jourová, která tu okoralost zažila na vlastní kůži. Omlouvá je možná jen to, že ona ta okoralost je celosvětová – od zatmělých médií přes netečné vlády a církve až po Baracka Husseina Obamu, který spěchal novému egyptskému islamistickému prezidentovi popřát k vítězství.

ČESKÁ POZICE vedla s Věrou Jourovou rozhovor: Věra Jourová: S unijními datacemi se veřejně kšeftuje

Kdo zachrání jeden život, zachraňuje celý svět

My z toho všeho možná pochopíme, jak mohl nastat ten „nedokonalý“ holokaust a jak možná nedokážeme zabránit tomu „opravdovému“. Většině lidí byl lhostejný, netýkal se jich, rušil je z pohody a nestrannosti. Až nakonec dorazil i na jejich práh a týkal se všech. Mnozí z těch, jimž lhostejný nebyl, si spočítali ty miliony a pokrčili rameny, že tolik se tak jako tak zachránit nedá.

A pak tu bylo několik tisíc těch, kteří věřili, že stojí za to zachraňovat, co se dá. Podle starého přísloví, že kdo zachrání jeden život, zachraňuje celý svět. Připomeňme si je:

Všichni to dělali jako „svízelné a neprůchozí kvůli legislativě“. Mnohým z nich podle této legislativy hrozil trest smrti.

Džihád dobývá svět

Před lety jsem se setkal s jednou Holanďankou, která zachránila několik desítek židovských dětí. Zeptal jsem se jí, proč riskovala život: „Protože ve světě bez Židů nestojí za to žít.“ Co kdyby totéž platilo o světě bez křesťanů? Najde se ještě někdo s neokoralou duší, kdo by věděl, jak pomoci zachránit několik tisíc sirotků?

Nemylme se, ono by nás to opět mohlo všechny jednou dostihnout. Bruselská džihádistická organizace Sharia4Belgium už Belgičanům radí, že když se jim islám nelíbí, ať se z Belgie vystěhují. A Belgie je už zatraceně blízko. Ostatně, hodlá-li džihád dobýt celý svět, brzy nebude kam.

Benjamin Kuras
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.