Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Patří české veřejné vysoké školy do Evropy?

Databáze Web of Science jako ukazatel kvality výzkumu je na českých vysokých školách zakořeněna, přičemž minimálně od roku 2011 se používá k hodnocení databáze Scopus ze skupiny Elsevier.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Krásná ukázka...

https://zpravy.aktualne.cz/domaci/soud-uzavrel-valku-pedagogu-na-vse-vyhozeni-rebelujiciho-pro/r~b502ac2ea91c11e7a7000025900fea04/

"Jedním z těch, kdo dostali výpověď, byl i profesor Josef Šíma, kterému vedení školy vytklo 11 prohřešků." Vedením školy se rozumí NHF VŠE, kde pan profesor učil na jaký úvazek? A zároveň "... je již osmým rokem rektorem Cevro Institutu, kde také učí hospodářskou politiku". Tudíž " koncem listopadu 2013 nepřišel na výuku a místo sebe na ni poslal svého doktoranda."

Jak typické....

0 0
možnosti
Jakou Evropu má vlastně na mysli titulek?

Ve Francii jsou dva

typy vysokých škol - univerzity a grandes écoles, jako je třeba Sciences Po.

Univerzity jsou velmi chudé a studenti nedělají přijímací zkoušky, takže se na

ně dostane úplně každý. Kvůli tomu máme příliš mnoho studentů a příliš mnoho

těch, kteří nejsou připravení na takové studium. A my profesoři tím trpíme,

protože je všechny musíme učit i přesto, že mnoho z nich na to nemá. Kvalita

klesá, jsme přehlcení, nemáme peníze a už roky čekáme na reformu. Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/olivier-beaud-rozhovor-francie-vyjimecny-stav-macron-terorismus-p9o-/zahranicni.aspx?c=A170915_150939_zahranicni_kha

Francie to tedy zjevně nebude, v Anglii se na všech VŠ platí školné, což české VVŠ odmítají, takže to také ta správná Evropa nebude... Je to těžké se pořád někam dobývat a s někým srovnávat, když je cílem obvykle jen najít důvody, jak co nejvíce podojit stát, aniž bychom mu na oplátku poskytovali odpovídající službu. 40 % Bc. studentů neukončí úspěšně studium a nikoho to nezajímá, učitelé z X.LF se

0 0
možnosti

20. 9. 2017 18:17
Re: Jakou Evropu má vlastně na mysli titulek?

České VVŠ se nejvíce podobají těm francouzským. Což je dáno velikostí CNRS a dalších státních výzkumných institucí, které jsou politicky ještě silnější než naše Akademie věd a jsou silné i v resortním výzkumu. Ti lidé prostě na univerzitách scházejí. I na Max Planckově společnosti nám říkali, že se teď snaží stavět ústavy uvnitř univerzitních kampusů, aby byla zachována komunikace. Prostě správný model je profesor s tenure a s občasnými administrativními povinnostmi uvnitř univerzity, kterou vede sbor profesorů. Bylo to tak po staletí.

Vedle toho mohou existovat instituce praktického terciárního vzdělávání.

0 0
možnosti

Petr Svoboda

16. 9. 2017 15:56
tvrda prace v Rijadu

https://pbs.twimg.com/media/DJxhvARXoAAuLDk.jpg:large

... kupceni s afiliacemi v podani Univerzity krale Sauda v Rijadu. Nekdo touzi po bodech do kafemlejnku, nekdo chce asi stoupat univerzitnim zebrickem.

0 0
možnosti

16. 9. 2017 17:34
Re: tvrda prace v Rijadu

Předloni jsem dostal pozvánku na zasedání AAAS, kde jsem byl členem jako odběratel Science. Polovina prezentujících měla druhou afiliaci KAST - King Abdullah University of Science and Technology. Jenže když se nevzpamatujeme na naší straně, to jest když se všichni nerozhodneme dělat věcně co nejsprávnější vědu a věcně nejsprávněji učit, tak tohle bude standard. Ostatně spíše už je.

Pojďme do toho, ať už to bude univerzita Akademie věd nebo spojení ČVUT, VŠCHT, VŠE a VŠZ, možná též spojení brněnských vysokých škol a ústavů do jedné CEITEC university. Je na to potřeba zákon, jinak se to neudělá. Všechny ostatní alternativy vidím jako ztracené.

Chce to mít na to politickou stranu. Piráti?

0 0
možnosti

Z. Meisner

13. 9. 2017 16:57
Souhlas s I Newtonem.

Reaguji souhlasně na I.Nwetona- nedavné bububu,že Praha nebude mít územní plán bylo dost pokrytecké, skutečným nevyřčeným cílem IPR je schválení pražského ÚPn skuteščně oddálit na maximum, aktuálně se v kalných vodách permanentních změn ÚPn (mimochodem šéf výboru rozvoje v ZHMP je Slezák, v r.89 mlátička z Národní) loví výborně. Problém je, že většina týmu "Metropolitního plánu" - prof ČVUT Koucký zvládající profesorování i permanentně sklouzávající Metropolitní a jeho fraucimor sličných dívek sotva školnímu mléku odrostlých, svému guru oddaných, je produktem ČVUT architektury- urbanismu pp Jehlíka, Plose, Hniličky...pologramotné doktorandy tamtéž, celý ten šedý tým ČVUT stojící za IPR dostává obávám se, již poněkud totalitní charakter.

Máme zde tedy kýžené propojení vysoké školy a praxe, výsledkem rozvoj města připomínající Chicago dob Al Capone.Vraždit se zatím nemusí, insiderů není tolik aby si vjížděli do vlasů.

0 0
možnosti

Z. Meisner

13. 9. 2017 16:26
košatost rozkošatěná

Studoval jsem na Erasmus, byla světově léta v druhé padesátce (v jakém ratingu nevím, bylo mi to jedno) která měla všeho všudy 2 (dvě !) fakulty: .ekonomii a medicínu. Nevím, ale není Vámi zmíněná rozkošatěnost včetně fakult poněkud skurilních důvodem relativně slušného umístění KU vedené předlistopadovým kovaným svazákem Zimou který když mluví, je pozoruhodnou studnicí frází a floskulí ?

0 0
možnosti

13. 9. 2017 12:44
Akademické prostředí

No, nevím, jak v Bruneji, na Malajské technické univerzitě v Perlis byl rektor zároveň brigádní generál malajské armády, Nevím, jestli toto je to správné akademické prostředí ke srovnávání.

U nás by úplně stačilo, kdyby se ČVUT zase pěkně sloučilo s VŠCHT, VŠE a VŠZ, hned bychom měli vysokou školu v první 200. Kdyby se k tomu ještě připojily všechny technické ústavy (deklarativně zakladněvýzkumové) AV, možná by byli i výše. Kdyby se pak na každý "tradiční" obor vybíral státní profesor mezinárodním výběrem a z těchto profesorů se vybíral rektor, možná by se dostali i do první stovky. Jen studentů by byla třetina, ostatní by mohli studovat různé regionální a soukromé školy.

Dalekosáhlé články srovnávající naší situaci se školami zemí s neomezeným rozpočtem a s absencí studu při prosazování byrokratických parametrů nemá smysl ani číst. Srovnávejte s ETH a co se dozvíte např. 50% profesorů se obsazuje headhuntingem, profesoři mají definitivu atd.

0 0
možnosti

Petr Svoboda

13. 9. 2017 18:56
Re: Akademické prostředí

... poznamka na okraj ... ten headhunting v pripade O. Voinneta vedl k necemu, co vypada jako bizarni ochrana investic, kde po prusvihu s falsovanim vysledku, ktery explicitne popsala i relativne pratelsky naklonena eticka komise, ETH prohlasilo, ze podle jejich etickych standardu to zas takovy problem neni ... coz ale nijak neohrozuje pozici ETH na cele evropskeho peletonu.

https://forbetterscience.com/tag/olivier-voinnet/

0 0
možnosti
Tesat do kamene

Obrovský rozdíl je i v kvalitě řízení profesionálním

managementem firem a „samosprávně zvolenými“ funkcionáři fakult a

univerzit, kteří si peníze nemusejí vydělat – dostanou je od státu,

který jako sponzor už nemá příliš co mluvit do „samosprávného“ fungování

těchto škol.

Tzv. samosprávnost "veřejných " vysokých škol je fakticky další specifickou privatizací po česku. "Kluci, co spolu mluví" obsadili místa v "pseudomanagementu" a rozhodují o tom, kdo na škole bude a nebude a ZEJMÉNA o tom, kdo si kolik lízne z peněz, které stát MUSÍ těmto školám posílat. A stát (vláda) posílá a posílá, protože zbuntovat pár desítek studentů k mediálně vděčné akci typu "házení melounů" je velmi snadné.

Však také J.M. nynější rektor UK řval jak tur, když se asi před deseti lety objevila nesmělá myšlenka vrátit se k funkčním místům profesorů a zejména upravit způsob jmenování rektorů a jejich odpovědnosti.

Na konferenci o aplikaci novely VŠ zákona byla minulý týden prezentována velmi dovedná konstruk

0 0
možnosti

13. 9. 2017 11:47
Souhlas s názorem

že doživotní jmenování docenty a profesory je jednou z příčin upadající kvality českého vysokého školství. O tom, že kvalita universit i jejich absolventů upadá, čest vyjímkám z řad studentů, se není nutno přít, neb o tom svědčí mnoho důkazů.

Nechápu proč není funkce profesora vázaná na funkční místo v hierarchii university a profesoři se musí dočkat svého milostivého jmenování gosudarem prezidentem , místo aby je jmenoval rektor při nástupu do funkce.

0 0
možnosti

13. 9. 2017 15:34
Re: Souhlas s názorem

Nevím přesně, ale myslím, že to bylo i navrhováno. Bohužel to narazilo na tvrdý odpor zejména ze strany vysokých škol a univerzit. Argumentem bylo, pokud se nemýlím, že to tu nemá tradici

0 0
možnosti

P. Ripka

13. 9. 2017 11:10

Vykon ceskych univerzit je treba posuzovat s uvazenim jejich rozpoctu. Cesky stat plati univerzitam za studenty bidne, ne kazdy obor ma prilezitost ziskat prostredky zakazkami pro prumysl. Na FEL CVUT jsme na tom dobre, ale i tak jen obtizne lakame zahranicni ucitele. Habilitacni prace zverejnujeme, cleny vedecke rady a akademicke funkcionare vybirame z profesoru evropske urovne. Nelibi se mi neadresne hazeni spiny na ceske vysoke skoly. Take se mi ledacos nelibi, ale v kritice jsem konkretni.

A ke pomluvam WoS: muze autor uvest nejaky nekvalitni casopis, ktery by byl indexovany WoS a nebyl indexovany Scopusem? Ve svem oboru takovy neznam.

0 0
možnosti
To je lež jako věž

"Cesky stat plati univerzitam za studenty bidne"

Jestliže budu srovnávat tzv. příspěvek na studenta na VVŠ se školným vybíraným soukromými VŠ, tak jde o srovnatelné částky. Z nich SVŠ zajišťují výuku, investují do objektů/prostor, tvoří zisk a v jisté míře financují vědu. Na investice do budov atd., stejně jako vědu dostávají VVŠ peníze ze státního rozpočtu zvlášť (stejně jako SVŠ získávají nějaké prostředky na vědu za body z RIV)..

A abych předešel další zbytečné diskusi na téma kvalita vzdělávání - jestliže množiny akademicých pracovníků VVŠ a SVŠ se z nějakých 80 % prolínají (ve všech kategoriích, přičemž u profesorů je to téměř 100 %), pak tvrzení, že výuka na SVŠ je "nekvalitní" musí být lež nebo ukázka morálních kvalit příslušných učitelů...

0 0
možnosti

Petr Svoboda

12. 9. 2017 17:22
WoS

Nerozumim te propagaci Scopusu a pohrbivani WoSu. Myslim, ze obliba WoSu v CR je historicka a technicka, protoze WoS se pouziva dele a nedava identicke vysledky jako Scopus (ktery mimochodem nachazi vic citaci, tj. dava i vyssi h-index),. Takze kdyz uz se s WoSem nekde zaclo, pokracuje se s nim kvuli porovnatelnosti vysledku. Vyhoda WoSu je propojeni s Researcher ID a JCR, coz usnadnuje stahnout bibliometrii pro byrokraty, zvlast pokud ma clovek hodne jmenovcu. Scopus sice aktivnejsi, co se tyce invoaci a marketingu a ma vetsi databazi, ale jinak je to jedno, ze Scopusu clovek nevycte o nic moc vic bibliometrie nez z WoSu.

0 0
možnosti

13. 9. 2017 7:26
Re: WoS

V technických oborech je Scopus zajímavější. Ale rozumný člověk stejně všechno, co považuje za zajímavé, dá na Arxiv. A tam se najdou i články, kde autoři třeba v průběhu recenzního procesu rezignovali na dohadování, skončil jim postdok a teď dělají něco jiného apod.

Diskuse WoS vs Scopus vs cokoliv, co kdy přijde, je jen hra byrokratů.

0 0
možnosti