Lidovky.cz

Omezování čínských firem má bezpečnostní i ekonomické důvody

Aplikace TikTok. foto: Reuters

Americký prezident Donald Trump dal ByteDance, která stojí za aplikací TikTok, ultimátum, dokdy musí prodat své americké operace. Dokud nedostanou rovné podmínky naše firmy v Číně, není důvod, aby měly rovné podmínky čínské firmy u nás.
  18:51

Nedávná největší geopolitická přestřelka se nerozhořela ani kvůli ostrovům v jihovýchodní Asii, ani kvůli jaderným testům, ani kvůli strategickým surovinám či technologiím, ale kvůli 15vteřinovým videím, na kterých obvykle někdo špatně tančí, poskakují zvířátka, případně obojí. Ano, napětí mezi supervelmocemi eskalovalo kvůli mobilní aplikaci, v níž si většinou teenageři sdílejí zpravidla naprosté pitomosti. Laskavý čtenář s alespoň čtvrtstoletím na křížku teď pravděpodobně kroutí hlavou – a nelze se mu divit.

Na druhou stranu, původně čínská aplikace TikTok má dnes osm set milionů uživatelů a stáhla si ji už více než 1,5 miliardy lidí. To znamená každý mladistvý na planetě, a ještě čtvrt miliardy rodičů navrch. Za vším stojí chytrý algoritmus, který vybírá videa – a opravdu se umí trefit do vkusu uživatele. Proto nepřekvapí, že když se americký prezident Donald Trump rozhodl svým krokem proti Číně zakázat americkým firmám obchodovat se společností ByteDance, která za TikTokem stojí, jde o událost globálního významu číslo jedna.

Katastrofická chyba

Nemá smysl spekulovat, jestli má pár pohyblivých obrázků na displeji telefonu větší, nebo menší hodnotu než pár útesů v Jihočínském moři či ropné pole v jakési poušti. V 21. století pravděpodobně ano. Zajímavé na celém případu je, že Čína z amerických rukou okusila vlastní medicínu. Podnikat v říši středu rozhodně není jen tak a především technologické firmy narážejí na podmínky a omezení čínské vlády a strany. Teď ale snad poprvé čínská firma na Západě ochutnala vlastní, přímo asijskou medicínu.

Počátkem tisíciletí udělal Západ katastrofickou chybu, když si myslel, že vpuštěním Číny do Světové obchodní organizace se tamní režim ekonomicky reformuje. Naopak si ochránil a vypěstoval své šampiony a s pomocí otevřeného trhu nám je posílá s obrovskou konkurenční výhodou.

Nejmocnější muž světa dal ByteDance jasné 90denní ultimátum, dokdy musí prodat své americké operace, a hned se jako zájemce přihlásil Microsoft. Oblíbeným americkým žargonem dostali Číňané „nabídku, která se neodmítá“. Povinný lokální partner – nebo třeba odprodej alespoň poloviny úspěšného podniku – je přitom ze strany čínských úřadů běžnou podmínkou startu či pokračování podnikání u nich doma. Někdejší největší firma světa, proslavená operačním systémem Windows, je přitom jednou z mála, jež v Číně našly způsob fungování.

Slavný je případ odchodu Googlu, který se odmítl podřídit spolupráci s tamními cenzorními úřady a donášet jim na své uživatele. Obdobně se můžeme ptát, proč na čínském trhu nepůsobí ani jedna velká česká antivirová nebo kyberbezpečnostní společnost, tedy to, s čím jsme prorazili do světa IT. Dlouho se mluví o tom, že čínští komunisté požadují zadní vrátka především do nástrojů pro chráněné připojení k internetu, takzvaná VPN, na což Češi, pamatující si 40 let totality, nekývli.

Ano, v Číně je sice úspěšná Škodovka, jde ale o tamní továrnu koncernové značky Volkswagen, takže opět něco, co svědčí tamnímu trhu a byznysu. Není přitom důvod, abychom si na Západě také nezačali klást podmínky pro vstup čínských firem na naše trhy. Počátkem tisíciletí udělal Západ katastrofickou chybu, když si myslel, že vpuštěním Číny do Světové obchodní organizace se tamní režim ekonomicky reformuje. Naopak si ochránil a vypěstoval své šampiony a s pomocí otevřeného trhu nám je posílá s obrovskou konkurenční výhodou.

Jasné podezření

Trumpův zákaz nepřišel jako blesk z čistého nebe. K podobnému kroku sáhla miliardová Indie již před měsícem – a právě tam začaly spekulace o napětí na hranicích, které se odrážejí v populární aplikaci. V indickém pojetí jde většinou o taneční videa bollywoodského stylu či zpravidla zcela nefunkční videonávody na cokoliv – domácí práce nebo opravu pračky. V obou případech se uvádí jako důvod obavy o bezpečnost a špiclování uživatelů.

V případě TikToku navíc několik velkých společností, třeba gigant Amazon, zakázalo svým zaměstnancům používat aplikaci na stejném mobilu jako firemní e-mail. Následně sice zákaz zmírnily, ale jasné podezření existuje.

Debata probíhá podobně jako v případě Huawei: pokud nemáte velmi vysokou bezpečnostní prověrku, nemáte šanci dostat se k důkazům. A tak Číňané na Západě hlasitě žádají jejich zveřejnění. Kolik důkazů se zveřejňuje v Číně? V případě TikToku ale navíc několik velkých společností, třeba gigant Amazon, zakázalo svým zaměstnancům používat aplikaci na stejném mobilu jako firemní e-mail. Následně sice zákaz zmírnily, ale jasné podezření existuje.

I kdyby se neprokázala bezpečnostní rizika, ekonomické důvody jsou jasné a nezpochybnitelné – dokud nedostanou rovné podmínky naše firmy v Číně, není důvod, aby měly rovné podmínky čínské firmy u nás. To samé platí o tamním gigantu Tencent, který chce Trump také zakázat, i s jeho aplikací WeChat, obsahující kromě jiného mobilní platby. A do světového finančního systému se už dlouho snaží Číňané vlámat především. Každé debatě o povolení či zákazu čínských technologií na evropském nebo českém trhu by tedy měla předcházet otázka: Kdy budou moci české firmy podnikat bez podmínek a omezení v Číně?

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.