Lidovky.cz

Odkaz Karla IV.: Jak přežít 21. století

Blízký východ

  18:40
Je třeba se obklopovat chytřejšími lidmi, než jsme my sami, a s dostatečnou osobnostní a morální integritou a postupovat vpřed místo vzad, jak dělal císař Karel IV. Takoví lidé existují, jen se netlačí do popředí. Každý by je měl podpořit podle svých možností.

Busta krále Karel IV. foto: MAFRA

V těchto dnech si připomínáme 700 let od narození Karla IV., velké osobnosti našich i evropských a světových dějin. Vzpomínáme na něho nostalgicky zejména proto, že v současnosti není vidět podobná osobnost na podobném exekutivním postu. Přitom současná situace v Evropě i v celém globalizovaném světě není jednodušší než za Karla IV.

Řada „státníků“ hovoří o válce jadernými zbraněmi a považuje to zřejmě za „efektivní“ řešení problémů společnosti v 21. století. Současné technologie však umožňují eliminaci takových provokatérů a jejich stoupenců. A jejich použití by přineslo pořádek a klid do globální vesnice. Existuje pět důvodů, proč tomu tak není.

Peníze

Tyto technologie jsou dražší než „člověk“. Lidský život vyjádřený v penězích je levnější než špičková technologie – jak prohlásil náš exprezident: „Peníze jsou vždy až na prvním místě.“

Lobby

Lobbisté výrobců konvenčních zbraní tlačí na exekutivy států, aby vytvářely – i s pomocí náboženských ideologií – konflikty ústící ve války konvenčními zbraněmi a uplatňovaly v tomto smyslu i válečné doktríny, což ve 21. století je jako myšlení psychicky nemocného pacienta, kterého je třeba co nejdříve dát do léčebny.

Lidé v exekutivních postech

Jsou vesměs málo iniciativní, nerozhodní a manipulovatelní, nemají potřebný tah na branku, mnohdy úplatní a namísto prospěchu státu, či jiné oblasti, kterou řídí, se starají zejména o vlastní prospěch. S tím souvisí nepotismus – hlavní kritérium při obsazování postů.

Věda a technika. Řízení vědeckotechnického pokroku.

Vynálezy jsou sice do značné míry spontánním procesem, ale tým vynálezců spolupracujících na projektu vyžaduje řízení vedoucím manažerem. Nedávno jsem se zúčastnil mezinárodní konference o vědeckotechnickém pokroku, podle mne však mnoho objevů a vynálezů není třeba, ani nejsou důležité pro přežití v 21. století.

Například propojení živých a neživých materiálů při výstavbě domů není nijak přínosné. Netoužím každý den zalévat severní stěnu svého obývacího pokoje a sledovat, jak „utěšeně“ roste. Můj dotaz, co uděláme, až bude takový „smart dům“ chytřejší než my, nikdo neodpověděl.

Proto by se měla mnohem pečlivěji sledovat efektivita vynakládání lidských i finančních prostředků na výzkum a jeho uplatňování – přinejmenším tak, aby nevedl k sebedestrukci, ale ku prospěchu lidstva. Použití nových technologií na Sahaře a Blízkém východě k úpravě životního prostředí na snesitelné pro tamní obyvatele by určitě přispělo k odstranění jejich migrace do Evropy i k efektivnímu politickému establishmentu.

Duchovno. Filozofie, teologie a další neexaktní vědy.

V této oblasti je také třeba, ač se to na první pohled nezdá, mnoho vykonat. Svědčí o tom relativismus donedávna nedotknutelných hodnot.

Je třeba se obklopovat chytřejšími lidmi, než jsme my sami, a s dostatečnou osobnostní a morální integritou a postupovat vpřed místo vzad, jak dělal císař Karel IV. Takoví lidé existují, jen se netlačí do popředí. Každý by je měl podpořit podle svých možností.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.