Ve středu 22. července LN na poslední straně v rubrice Retro otiskly více než 110 let starou fotografii, kde Henry Ford předvádí nový model automobilu Ford A. Skutečnou revoluci ve výrobě aut však odstartoval v roce 1908, kdy uvedl na trh model T.
Zhruba z této doby pochází anekdota, jak si majitel továrny při otevření nové výrobní linky přišel popovídat s dělníky. Vzal si za rameno šéfa odborů a se škodolibým úsměvem ukázal na stroje: „No, jim zkuste organizovat stávku!“ Duchapřítomný odborář mu odpověděl stejnou mincí: „A vy jim zkuste ty auta prodat!“
Dobrý prorok
Tato historka krásně ilustruje vztah mezi kapitálem a prací, který je aktuální i dnes. Před 20 lety vyšla kniha amerického ekonoma a prognostika Jeremyho Rifkina s názvem The End of Work. Dílo, které pojednává o dopadu technoevolučních revolucí v západním světě na pracovní trh, vyvolalo velké diskuse.
Zdá se, že americký ekonom Jeremy Rifkin, na rozdíl od svých kritiků, byl dobrým prorokem, když tvrdil, že rychlý rozvoj technologií a automatizace vyvolá obrovské a dlouhotrvající napětí ve společnosti |
Zdá se, že Rifkin, na rozdíl od svých kritiků, byl dobrým prorokem, když tvrdil, že rychlý rozvoj technologií a automatizace vyvolá obrovské a dlouhotrvající napětí ve společnosti. Americkému ekonomovi dává za pravdu i nedávno zveřejněná studie Světové banky (nepsali ji komunisté), která odhaduje, že kvůli takzvané druhé revoluci strojů může být ve světě za několik desítek let až 600 milionů nezaměstnaných.
Podíváme-li se na Evropskou unii, bez práce je v průměru asi deset procent lidí, jsou však země, zejména v jižních provinciích impéria, kde jsou ukazatele dvakrát horší. Nejvíce alarmující je situace u mladých lidí, kde unijní průměr přesahuje 20 procent, v Itálii a Chorvatsku přes 40 procent, v Řecku a Španělsku je bez práce dokonce více než polovina této generace.
Když se podíváme na grafy znázorňující vývoj příjmů z práce v rámci HDP v západním světě za uplynulých 50 let, vidíme klesající tendenci. Ve vyspělých státech, jako je Velká Británie či Německo, je trend mírnější, v Japonsku a v USA výraznější.
Inspirace New Dealem
Tento jev zkoumá například i mladý francouzský ekonom Thomas Piketty (44) ve svém globálním bestselleru Kapitál v 21. století. Když výnosy kapitálu dlouhodobě výrazně převyšují růst příjmů, kapitalismus automaticky vytváří neudržitelné nerovnosti, které podkopávají základní hodnoty demokratických společností, hlásá Piketty. Jaké je východisko z takové situace?
Francouzský ekonom Thomas Piketty navrhuje zavést progresivní zdanění kapitálu, a to v globálním měřítku, ale zároveň má obavu, zda se něco takového může podařit. Jako inspirace by mohl sloužit New Deal. |
Piketty navrhuje zavést progresivní zdanění kapitálu, a to v globálním měřítku, ale zároveň má obavu, zda se něco takového může podařit. Jako inspirace by mohl sloužit New Deal, soubor opatření a ekonomických a sociálních reforem zavedených v průběhu let 1933 až 1937 během vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta v USA s cílem ozdravit ekonomiku po hospodářské krizi. Jeden z kroků této reformy bylo i zvýšení mezd a zároveň extrémní zdanění kapitálových výnosů.
Zatím se nezdá, že by si většina světových politiků uvědomila hrozby, které dnešní situace a především vyhlídky v sobě skrývají. Navíc mezinárodní kapitál ještě nikdy nebyl stejně silný jako v současnosti. Globální New Deal nás tedy v blízké budoucnosti nečeká, zřejmě budeme muset projít další velkou ekonomickou krizí. Povzbuzující však je, že názory lidí, jako je Piketty, si navzdory tomu najdou cestu k čím dál vyššímu počtu lidí.