Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

O peckách Václava Klause a Miloše Zemana a úžasu Tondy Blaníka

  14:18
Bývalý a současný prezident vyvolali rozruch. Klaus navštívil Londýn, kde se potkal se stíhaným podnikatelem Františkem Savovem. Zeman se zase rozhodl věnovat 100 tisíc korun ze svých úspor tomu, kdo objeví článek Hitler je gentleman, který dle něho napsal Ferdinand Peroutka. Zdá se však, že měnit někomu cizímu historii je u obou ošemetné.

Miloš Zeman a Václav Klaus, setkání nastupujícího a odstupujícího prezidenta foto: Lidové noviny

Dvě největší bizarnosti letošního léta nám nachystali politici. Jak jinak, že? Přitom nešlo o takové ty zprávy, kdy zoufalý editor při nedostatku událostí v centrální politice v začínající okurkové sezoně sáhne po vtipné či šokující zprávě ze zapadlých částí republiky.

O rozruch se postarali naši giganti, Václav Klaus a Miloš Zeman. Šlo o pecky, nad kterými žasne i důvtipem nadměrně obdařený Tonda Blaník. Proto je na místě oba počiny okomentovat v jeho stylu.

Morální podpora

Klaus, toho času předseda institutu nesoucího jeho jméno a financovaného nejbohatším Čechem Petrem Kellnerem, navštívil Londýn, kde se potkal se stíhaným podnikatelem Františkem Savovem. Toho české úřady viní z daňových úniků v řádu stovek milionů korun a také kvůli praní špinavých peněz, jenže vyslechnout ho nemohou, protože finančník a mediální magnát utekl do jednoho z center demokracie.

Tam ho už brzy čeká soud, který ho do Česka vydat sice může, ale také nemusí, pokud důkazy a svědci prokážou, že tento ctihodný muž je nespravedlivě stíhán z politických důvodů, prý zejména na popud Andreje Babiše. Klaus setkání se Savovem nekomentoval, u soudu svědčit nebude, ale existuje podezření, že podnikateli jel vyjádřit minimálně silnou morální podporu. O hloubce vztahu obou pánů se příliš neví, o sympatiích exprezidenta však mohou svědčit třeba jeho časté účasti na konferencích, které pořádají noviny vlastněné uprchlým podnikatelem.

Klaus setkání se Savovem nekomentoval, u soudu svědčit nebude, ale existuje podezření, že podnikateli jel vyjádřit minimálně silnou morální podporu

Tonda Blaník by ale šel dál a natočil by další díl o tom, jak Klaus do Londýna veze dokument, který jednou provždy vyřeší Savovovy potíže. Je to antedatovaná milost podepsaná prezidentem Klausem zastavující trestní stíhání a pro jistotu ještě kontrasignovaná tehdejším premiérem Petrem Nečasem. Ten totiž stíhaného byznysmena v Londýně také navštívil.

S milostí je to samozřejmě nesmysl, stíhání Savova začalo až loni v květnu. Ale jak může přesvědčit dva bývalé superpolitiky – navíc ještě nedávno velké rivaly –, aby se takto zachovali? Že by finančníkovi něco dlužili? Nebo těm návštěvám se říká jen „pro peníze“? I když při pohledu do nedávné minulosti nejpravděpodobnější je, že do Londýna oba hnala jakási solidarita.

Plést se je lidské

Mluvčí Jiří Ovčáček nenašel článek Hitler je gentleman, který podle Miloše Zemana napsal Ferdinand Peroutka. Prezident se proto rozhodl, že věnuje 100 tisíc korun ze svých úspor tomu, kdo jej objeví. To není vtip. K tomu jen pár poznámek.

Asociace českých psychiatrů také vypsala odměnu 100 tisíc svému členovi, který Zemanovi vysvětlí, že plést se je lidské. Jenže tento úkol všichni odmítli.

Zeman vsadil sto tisíc na svou čest. Pro někoho je to málo, pro někoho moc. Na řešení situace tato částka nestačí, většina dobrých padělatelů teď má hodně zakázek z Ruska, což Zemanovo okolí musí dobře vědět. Divné je, že kancléř Vratislav Mynář, který svého šéfa tahá z průšvihu do průšvihu, dostává odměnu 1,6 milionu korun ročně, a někomu, kdo ho má z průšvihu naopak vytáhnout, prezident nabízí 16krát méně.

Asociace českých psychiatrů také vypsala odměnu 100 tisíc svému členovi, který Zemanovi vysvětlí, že plést se je lidské. Jenže tento úkol všichni odmítli, protože za tak málo není možné nadčlověka přesvědčit, že je jen člověkem. Měnit vlastní historii je běžné, většinou ji měníme k lepšímu. Klaus již jako dítě stavěl barikády, Zeman byl na Národní třídě. Prosím. Ale měnit historii někomu cizímu, a ještě k horšímu, je, jak vidíme, v obou případech velice ošemetné.

Autor: