Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

O byrokratické Grantové agentuře ČR

  12:15

Kolaps on-line systému jen zvýraznil opakovaná manažerská selhání, která má současné vedení na svědomí, komentuje profesor Václav Hořejší.

foto: © Česká poziceČeská pozice

Minulý týden došlo k velmi vážnému selhání Grantové agentury ČR (GA ČR) – v nejméně vhodné době zkolaboval on-line systém pro podávání grantových přihlášek, a to včetně záloh, takže byla ztracena veškerá vložená data. To asi není žádná katastrofa, spíše jen velká nepříjemnost, protože každý má zřejmě příslušné texty uložené a po obnovení funkčnosti systému je bude možné během několika hodin znovu vložit.

Tato nehoda ale jen zvýraznila opakovaná manažerská selhání, která má současné vedení Grantové agentury ČR (především její předseda Petr Matějů) na svědomí.

O kolapsu systému ČESKÁ POZICE informovala v článcích:

Typická Hlava XXII
  1. Není mi jasné, proč se GA ČR přestěhovala z budovy Akademie věd ČR v centru Prahy na hůře přístupnou, hůře vybavenou, ale zato dražší (nájemným) lokalitu na Evropské třídě.
  2. Ono nynější selhání IT je zřejmě důsledkem špatného výběru dodavatelské firmy; troufám si říci, že pokud by GA ČR jako kdysi využívala IT služeb v budově Akademie věd, k takovému průšvihu by nedošlo.
  3. To, co mně však (ale i mnoha mým kolegům) vadí mnohem a mnohem více, je, že vedení Grantové agentury ČR se v posledních několika letech chovalo k badatelům velice nevstřícně – v mnoha případech byly z malicherných formálních důvodů zamítány grantové přihlášky, jejichž přípravou navrhovatelé strávili desítky hodin namáhavé práce. Ty důvody byly někdy skutečně NEUVĚŘITELNĚ malicherné – například rozsah některého oddílu přihlášky nepatrně překročen (třeba i jen z důvodu konverze on-line systémem do pdf), nebo v některém identifikačním údaji byl triviální překlep. Dokonce byly návrhy zamítnuty i jen proto, že navrhovatelem byla navíc připojena nějaká příloha uvádějící podrobnosti o řešitelském týmu – přitom připojení příloh nebylo nikde zakázáno, a pokud by jakkoli vadily, mohly být prostě ignorovány.
  4. Byrokratické utahování šroubů bylo rok od roku horší – neustále se zpřísňovaly podmínky pro podávání grantových přihlášek a každoroční vyhodnocování jejich plnění; zcela absurdním přečinem například bylo, když vedoucí projektu nečerpal mzdové grantové prostředky (protože byl dostatečně placen z institucionálních zdrojů). V podmínkách pro letošní, prozatím pozastavenou, soutěž byl požadavek konkrétního jmenování pracovníků, kteří se za rok budou na projektu podílet. Přičemž ovšem přijetí nového pracovníka je často zcela logicky podmíněno právě získáním grantu – typická Hlava XXII...
  5. Za velmi problematické považuji i vyhodnocování úspěšnosti plnění grantových projektů. Je samozřejmě potřeba dbát na to, aby ze tříletého projektu vzešel nějaký konkrétní výsledek ve formě alespoň jedné solidní publikace. Ale velmi formalistní přístup k tomuto požadavku vede k tomu, že za úspěšně řešené se považují projekty, jejichž plodem bylo co nejvíce publikací třeba i v podřadných časopisech s nízkým impaktovým faktorem. A už vyloženě škodlivé může být, když se pětiletý projekt po třech letech zastaví proto, že z něj dosud nevznikla žádná publikace. To vede k tomu, že lidé raději publikují „nedopečené“ věci v podřadných žurnálech, místo aby projekt dotáhli k něčemu skutečně cennému, publikovatelnému ve špičkovém časopise (takový recentní konkrétní případ znám zblízka...).
Topolánkovská „reforma“ plíživě pokračuje

Jsem přesvědčen, že v některých sporných případech by dokonce soudní přezkoumání případných stížností dalo za pravdu stěžovatelům

V předsednictvu Grantové agentury ČR přitom sedí vědci (přinejmenším bývalí), kteří by měli mít porozumění pro své kolegy-žadatele. Tito lidé však jsou zřejmě již příliš odtrženi od skutečných problémů vědy, protože jsou již příliš dlouho funkcionáři. Posvátné jsou pro ně úřední formality a sporné případy vykládají alibisticky zásadně v neprospěch badatelů. Jsem přesvědčen, že v některých z těch sporných případů by dokonce soudní přezkoumání případných stížností dalo za pravdu stěžovatelům – například když k vyloučení došlo kvůli připojení nějaké nepovinné, ale nezakázané přílohy.

Řekl bych, že není náhodou, že předseda Grantové agentury ČR a někteří další členové předsednictva byli a jsou také zastánci pověstného „kafemlejnkového“ systému hodnocení produktivity výzkumných institucí a aktivně podporovali zhoubný plán Mirka Topolánka a Miroslavy Kopicové na „reformu“ českého výzkumu (a dokonce se významným způsobem podíleli na jeho vypracování). Mimochodem – je pro mě zcela nepochopitelné, že Kopicová je stále na mimořádně významné pozici první místopředsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace (respektive ono to asi je docela pochopitelné, protože Nečasova vláda je snad ještě horší verzí té Topolánkovy a ona topolánkovská „reforma“ plíživým způsobem pokračuje).

Očekával bych nebyrokratickou vstřícnost

Je ovšem potřeba poctivě říci, že alespoň podle mých zkušeností člena jedné z odborných komisí Grantové agentury ČR funguje jinak tato instituce na základní úrovni docela dobře a férově (alespoň v těch oborech, kterým rozumím) a že zásadním problémem je její zoufalé podfinancování (v komisi 302, ve které působím, by si zasloužilo financování možná dvakrát víc projektů, ale prostě na to není dost peněz). A je také pravdou, že personál Grantové agentury ČR, to jest pracovníci, respektive hlavně pracovnice vyřizující veškerou administrativu kolem grantů a poskytující servis odborným komisím, jsou velice kvalitní a vstřícné. A pravdou je i to, že jiné grantové agentury (například ministerstva zdravotnictví, o ministerstvu průmyslu a obchodu ani nemluvě) jsou, pokud jde o tu byrokracii, ale i odbornou úroveň, mnohem horší než Grantová agentura ČR.

Tím spíše bych očekával, že by se vedení GA ČR mělo maximálně snažit o nebyrokratickou vstřícnost. Jistě by šlo například snadno zařídit, aby předkladatelé grantových žádostí obsahujících malicherné formální nedostatky byli vyzváni k jejich odstranění a aby ve sporných případech byla preferována alternativa příznivá žadateli.

Nejsem si ovšem jist, zda se něčeho takového dočkáme, pokud se nezmění současné vedení agentury, především její předseda.