KOMENTÁŘ Zdeňka Ondráčka / V posledních dnech se v médiích objevují skandály, které jdou za současným vedením protikorupční policie. Dozvěděli jsme se, že si vedení nedělalo problémy se zadáním veřejné zakázky, kterou bez výběrového řízení přidělilo jedné konkrétní firmě, a porušilo tak zákon o veřejných zakázkách. Tuto kauzu se snaží zahladit tím, že jiné uchazeče oslovili, ale zřejmě tak nějak jinak, než zákon říká.
A také jsme se dozvěděli o praktikách bossingu, které měly být uplatněny na bývalého vyšetřovatele protikorupční policie Petra Bacovského v souvislosti s jeho odmítnutím vydat vedení útvaru jeden z důkazů, který získal v kauze vytunelovaných CS Fondů, ve které je znovu obviněn miliardář Pavel Tykač. Když tedy neuposlechl, byl převelen z Prahy na 100 km vzdálenou expozituru v Plzni a poté měl být i vyhozen (což ale ředitel ÚOKFK Tomáš Martinec v tiskovém prohlášení popřel). U policie se tomu říká, že „bylo vyhověno jeho žádosti o přeřazení“.
- Oba případy komentoval také Jan Schneider v článku Pokouší se někdo ztížit činnost policie?
Sám jsem takovou žádost psal poté, kdy jsem před tehdejším vedením útvaru otevřeně kritizoval metody a postupy při vyšetřování kauzy Opencard. Po více než 17 letech ve vyšetřování jsem chtěl uplatnit své znalosti, a proto jsem žádal o převelení na odbor mezinárodní spolupráce a metodiky. Tam jsem ještě dodělal to, co jsem měl rozdělané (kauzu bývalého prezidenta NKÚ, za kterou byl František Dohnal později pravomocně odsouzen a nyní amnestován), a pak po devíti měsících jsem u Policie ČR po více než 23 letech skončil.
Ryba smrdí od hlavy
Ne, nechci žehrat ani smutnit po uniformě (obrazně řečeno), ale poukázat, jaké praktiky u policie stále přetrvávají. Věřte, že obdobných případů najdete u policie, ale i v jiných bezpečnostních sborech a možná i v armádě mnoho, ale jen malé procento se jich dostane mimo resorty a na veřejnost. Myslím, že by bylo velmi zajímavé oslovit policisty, kteří odsloužili u policie kolem 20 let a od „elitních“ útvarů policie v posledních dvou až třech letech odešli. Formou řízeného rozhovoru by se dalo zjistit, co bylo důvodem toho, že uniformu pověsili na hřebík a udělali tlustou čáru za svojí policejní kariérou.
Nejsmutnější na tom celém je, že v drtivé většině „jsou odcházeni“ zkušení pracovníci policieDruhým okruhem otázek by mohlo být zjištěno, jak své znalosti a zkušenosti po odchodu do civilu využili. Pokud policista neodchází za lepším, někam, kde si jeho znalostí bude někdo vážit a bude je umět využít, tak nejsmutnější na tom celém je, že v drtivé většině „jsou odcházeni“ zkušení pracovníci policie. Ti, kdo nedokáží vyšetřit téměř nic, ale svým nadřízeným jsou ochotni sloužit (třeba jim donést nějakou tu informaci z pracovního kolektivu nebo nějakou tu krabici), však zůstávají a v žebříčku stoupají až na posty vrcholného řízení. Tam pak dělají taková zvěrstva, že o tom už nejde ani psát.
To, že policie jako celek jen velmi těžko objasňuje majetkovou a hospodářskou trestnou činnost (nemyslím jen úvěrové podvody, kde dostanou po poskytovatelů úvěrů a půjček vše naservírované a jen mění jména lidí, kteří se dostali do finanční pasti), se už bohužel ví a pachatelé toho využívají. Příkladem jsou například nárůsty pojistných podvodů. Ty odhalené nejsou odhalovány policií, ale bývalými zkušenými policisty, kteří pracují pro pojišťovny. Bývalí policisté nacházejí své uplatnění ve firmách, které už pochopily, že policie zde je proto, aby jim vystavila potvrzení o kriminálním deliktu, ale ne proto, aby zjistila jeho pachatele.
Nejhorší to je v případech té společensky nejzávažnější kriminality, tedy kriminality násilné a mravnostní. Od zkušených kriminalistů stále častěji slyším žehrání nad lajdáckou prací policistů ze základních útvarů, kteří přijíždějí na místo činu mezi prvními a kvůli neznalosti základních kriminalisticko-taktických postupů dělají takové věci, že zůstává rozum stát. Některé věci se prostě napravit nedají.
Ale zpět k odchodům. Říká se, že ryba smrdí od hlavy. V případě policistů z protikorupční policie to možná platí dvojnásob. Možná se za toto vyjádření dočkám nějakého dalšího prohlášení ke své osobě, ale co, na to jsem si zvykl, že na protikorupční policii se zákony moc neřeší. Mě už vyhodit nemůžou a raději odejít s pachutí než odejít tak, jak byl odejit policejní prezident Petr Lessy. To byl pro všechny, kdo nechtějí pochopit, kdo tomu tady velí a kdo má moc, jasný signál: Neodejdeš na vlastní žádost? Budeš odejit.
