Kdo povede Českou filharmonii? Kdo nastoupí na místo světově uznávaného šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka, který nás před měsícem nečekaně, ale navždy opustil? Nezávidím dotčeným autoritám při rozhodování, protože ať novým lídrem nejvýznamnějšího hudebního tělesa v zemi bude kdokoliv, o správnosti výběru, nebo – nedej bože – o fatálním omylu se dozvíme až po uplynutí několika let.
A také se může stát, že Česká filharmonie bude – rok, dva – bez šéfdirigenta, což by také nebyla žádná tragédie, stává se to i jinde ve světě, je ale otázka, zda by takový stav byl přijatelný pro veřejnost. Nahradit Bělohlávka samozřejmě nelze. A poté, co Semjon Byčkov, Američan ruského původu, jemuž je 64 let a který byl v pozici hlavního hostujícího dirigenta, odmítl do křesla svého zesnulého kolegy usednout, vedení České filharmonie začalo hledat někoho jiného.
Role peněz
Problém je zejména v tom, že na takovou pozici se hledá vhodná osoba dlouho, někdy i několik let, protože téměř všichni, kteří by přicházeli v úvahu, jsou vázáni dlouhodobými smlouvami a různými závazky na mnoho let dopředu. Takže jestliže si někdo myslí, že o novém šéfdirigentovi bude v září rozhodnuto, hodně se mýlí.
Při výběru nového šéfdirigenta v neposlední řadě budou hrát významnou roli i peníze, protože rozpočet České filharmonie nelze s velkými západními tělesy vůbec srovnávat |
Při výběru je také třeba vzít v úvahu postoj členů orchestru. O šéfdirigentech se říká, že polovina orchestru je miluje, ale ta druhá je nemá vůbec v lásce, a ještě jsme nehovořili o nevyzpytatelných odborech. Proto hostující dirigent bývá mnohem milovanější. Při výběru nového šéfdirigenta v neposlední řadě budou hrát významnou roli i peníze, protože rozpočet České filharmonie nelze s velkými západními tělesy vůbec srovnávat. Například filharmonie v Los Angeles má ročně k dispozici zhruba 120 milionů dolarů, Česká filharmonie měla loni 317 milionů, jenže korun...
Vedení České filharmonie při hledání šéfdirigenta míří věkově někam na úroveň 60 plus a za hranice republiky. Zřejmě kvůli tradici a pravděpodobné záruce vysoké kvality. Možná že by nebylo až tolik riskantní vsadit na mladou generaci českých dirigentů. Zmíněná filharmonie v Los Angeles v roce 2009 angažovala na post hudebního ředitele tehdy jen 28letou hvězdu z Venezuely Gustava Dudamela. Našla ho v Caracasu vizionářská šéfmanažerka filharmonie Deborah Bordaová, která před měsícem po 17 letech z Los Angeles odešla řídit filharmoniky v New Yorku.
Žáci mistra Bělohlávka
Gustav Dudamel, jenž má v Los Angeles kontrakt až do roku 2022, je produktem venezuelského vládního programu pro vzdělávání talentovaných mladých muzikantů (Sistema de Orquestas Juveniles de Venezuela). Někteří členové představenstva filharmonie byli sice proti, ale Bordaová je o správnosti své volby dokázala přesvědčit. A čas ukázal, že lépe vybrat nemohla.
Vedení České filharmonie by nemělo přemýšlet podle hesla Máš na míň a angažovat někoho z žáků nedávno zesnulého mistra Bělohlávka |
Něco podobného by se dalo doporučit i vedení České filharmonie. Nepřemýšlejte podle hesla Máš na míň. Angažujte někoho z žáků mistra Bělohlávka!Například Tomáše Hanuse či Jakuba Hrůšu.
Posledně jmenovanému je 35 let, ale už jistě splňuje všechny předpoklady na post šéfdirigenta. Hrůša je od podzimu 2016 šéfdirigentem orchestru Bamberger Symphoniker, ale jako velice žádaný umělec vystupuje i na mnoha významných místech jinde ve světě. Jistě nebude lehké ho přesvědčit, možná že ho Češi nebudou schopní ani zaplatit, ale za pokus by to rozhodně stálo.
