Aktualizovaná Státní energetická koncepce měla být původně schválena do konce roku 2014. Jenže místo splnění tohoto slibu ministerstvo průmyslu a obchodu v lednu připravilo Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR (NAP). V tomto dokumentu je mnoho pravdivých tvrzení, a kdyby výsledkem nebylo, že rozhodnutí odložíme, líbil by se nám.
Problémem je, že odložením výstavby nového zdroje můžeme téměř s jistotou počítat s rozpadem dodavatelského průmyslu budovaného 50 let a se ztrátou znalostní báze a schopnosti řídit velkou stavbu. To pak těžce zaplatíme, ať již budováním nové, nebo nákupem ze zahraničí. S vysokou pravděpodobností to postihne i vysoké školství, protože studenti se nepohrnou do oboru, kde nenajdou po ukončení studia uplatnění.
Existuje dost i jiných důvodů, proč se rozhodnutí nemělo odložit:
- Energetická bezpečnost, tedy dostatečný vlastní instalovaný výkon pro základní zatížení po odstavení zastaralých uhelných elektráren. Musíme počítat i s výpadky.
- Vznik konkurenčních kapacit v regionu (Polsko) – začínat pak s obnovou infrastruktury bude velmi obtížné.
- Rizika pokračující politiky dekarbonizace – domácí uhlí pak najde uplatnění jen těžko a bude jen zálohou pro případ nouze a elektřina se bude dovážet.
Při dotacích na obnovitelné zdroje (zhruba 30 miliard korun ročně, v sumě řádově 400 miliard), které vyrobí jen směšné množství energie, a dovozní závislosti energetiky asi 250 miliard korun za rok (plyn a ropa s dočasně sníženou cenou) je nový jaderný zdroj jediný možný způsob zajištění dostatku elektřiny pro fungující ekonomiku a naplnění případné redukce CO2 požadované EU (v roce 2050 má být celá energetika, nejen výroba elektřiny, bez emisí skleníkových plynů).
Dukovany i Temelín
V NAP se správně konstatuje, že se mají vytvořit podmínky pro prodloužení životnosti elektrárny Dukovany na 50 až na 60 let. Výstavba nového zdroje v lokalitě Dukovany by měla být plánována s ohledem na dožívání současně provozovaných bloků, nikoli jako paralelní zdroj k nim. To kvůli nízkému průtoku v říčce Jihlava, kterou by bylo škoda vysušit.
Je škoda, že ČEZ neuveřejnil svůj záměr provozovat dukovanské bloky do roku 2035 až 2045 |
Je škoda, že ČEZ neuveřejnil svůj záměr provozovat dukovanské bloky do roku 2035 až 2045. Mohlo se předejít nervozitě místních politiků z obavy o ekonomické následky v regionu, pokud by byly současné bloky odstaveny už po roce 2025. A výstavba jednoho bloku v Dukovanech a jednoho v Temelíně by se velmi prodražila.
Každopádně v NAP chybí zmínka o tom, že budoucí dukovanské i temelínské bloky by měly být projektově stejné, aby byly stejné náhradní díly, inženýrská infrastruktura, služby a údržba. Ti, kteří budou rozhodovat, by se měli zeptat odborníků.
Na článku spolupracoval František Janouch.