Americká spisovatelka ruského původu Ayn Randová v roce 1957 vydala svůj gigaromán Atlas Shrugged, který je považován za její opus magnum, za nejvlivnější knihu 20. století v USA a za jakousi bibli tvůrčích lidí. A po 57 letech vyjde letos v říjnu i v češtině pod názvem Atlasova vzpoura. Dalo by se říct, že jde o historický okamžik a musíme za něj poděkovat vydavatelství Dokořán.
Kdo je John Galt? Touto otázkou začíná kniha, již mimo USA a západní Evropy lidé prakticky neznají. Byla přeložena takřka do všech evropských jazyků, a když jsem zjistil, že v roce 2012 vyšla už i v Albánii, považoval jsem za ostudu, že v češtině ji stále nelze koupit. Nerozčiloval jsem se, protože jsem si ji chtěl přečíst, neboť už jsem tak učinil dávno, ale protože toto dílo bylo u nás celá desetiletí mladým lidem odepřeno.
Aktuální děj
Román Atlasova vzpoura je negativní utopie, odehrává se v USA, a díváme-li se na dění ve světě, stává se velmi aktuální. V USA se jí ročně prodá 150 tisíc výtisků a Ayn Rand Institute daroval americkým školám 400 tisíc kusů. V roce 1991 podle jednoho průzkumu veřejného mínění se Atlasova vzpoura stala po bibli druhou knihou, která nejvíce ovlivňuje život Američanů.
Román Atlasova vzpoura se odehrává v USA, a díváme-li se na dění ve světě, stává se velmi aktuální |
Kniha nám sděluje, že právě autonomní a hrdinní podnikatelé a tvůrčí lidé jsou ti, kteří jako řecký titán Atlas nesou na ramenou svět, zatímco kolektivistický a parazitující stát vykořisťuje jejich nadání a lásku k práci. Atlasova vzpoura na rozdíl od mnoha románů neukazuje podnikatele jako zlou, chamtivou a vykořisťující skupinu, ale jako menšinu, která v kolektivistickém prostředí svádí heroický boj se státní mocí.
Děj se odehrává v USA, kde politici připravují zákon, který nařizuje vynálezcům a byznysmenům, aby plody své práce předali širokým masám. Jenže kreativní lidé začínají mizet, aby si společnost konečně uvědomila, kam se dostane bez těch, kdo ji nosí na rameni, kdo lidem dává práci. Příliš daleko tedy ne.
Konflikt současného světa
Nikoli náhodou měla být Atlasova vzpoura původně vydána pod názvem The Strike (Stávka). Jenže v knize Ayn Randové nestávkují dělníci či úředníci, ale majitelé továren, vědci, umělci a řada tvůrčích lidí. Následně se ukáže, že hroutící se společnost není schopná se vypořádat s jejich absencí.
Randová problém současného světa nevidí v konfliktu chudých a bohatých, ale člověka a státu, lidských práv a diktatury. Na konci knihy pochopíme, co ve skutečnosti motivuje nezávislého jedince, k čemu by měly sloužit peníze a souvislosti mezi socialismem a průměrností.
Randová problém současného světa nevidí v konfliktu chudých a bohatých, ale člověka a státu, lidských práv a diktatury |
Na motivy románu vznikly po ekonomické krizi dva filmy, první díl byl natočen v roce 2011, druhý o rok později a třetí bude mít premiéru letos. Snad ani nemusím říkat, že první dva díly se v českých kinech nehrály. Nepřivezl je do Karlových Varů ani prezident filmového festivalu Jiří Bartoška, přestože jsem ho před pár lety na první díl filmu a jeho význam upozorňoval.
Atlasova vzpoura v USA patří mezi bestsellery. V České republice ji tento osud nečeká. Ale možná se mýlím. Každopádně Lidové noviny budou příští týden přinášet každý den od pondělí do pátku úryvky z románu. A ženy, pozor! Je tam i velká a osudová láska!
