Lidovky.cz

Nedělejme z řepky olejky symbol zla

Evropa

  16:27
Stav, kdy je řepky nejen v Česku, ale i po celé Evropě tolik, není ani tak dán dotacemi, ale skutečností, že díky svému technickému využití je velmi dobře prodejná a její cena oproti ostatním plodinám na trhu zhruba dvojnásobná. Zemědělcům se tedy pěstovat řepku vyplatí, píše Petr Havel.

Řepka olejka. foto: Lidové noviny

Jednostrannými soudy o tom, co je dobré a co špatné, je laická veřejnost v naší zemi dennodenně bombardována ze všech stran. Na první pohled vypadá takový způsob prezentace srozumitelněji a pro autory příslušných verdiktů jednodušeji – problém tkví v tom, že nic není ani pouze černé, ani pouze bílé. Jako například pěstování řepky olejné.

Řepka má spolu s kukuřicí zřejmě nejhorší image ze zemědělských komodit, které se pěstují v ČR, zejména kvůli své viditelnosti v době květu a skutečnosti, že se metylester řepkového oleje (MEŘO) používá jako komponent do nafty. Díky tomu je řepka na českých polích symbolem zla a předmětem celé řady emotivních komentářů obvykle doprovázených tezemi o zbytečné dotační podpoře této komodity, která je nepochybně výsledkem nějaké agrární lobby.

Zelená lobby z Bruselu

Ve skutečnosti je nárůst polí s řepkou pro technické účely – tedy jako paliva pro dopravní prostředky, výsledkem zelené lobby v rámci EU, které se v minulosti snažilo a stále ještě snaží o maximalizaci výroby energie (nebo paliv) z takzvaných obnovitelných zdrojů energie (OZE). Od biopaliv nakonec dali zastánci OZE ruce pryč, pozůstatkem původního jejich nekritického obdivu byla ale až do loňského roku povinnost členských zemí EU dosáhnout do roku 2020 podílu 10 procent biopaliv na trhu pohonných hmot.

I tato povinnost již padla, a mimo jiné i proto se letos osevní plochy v ČR po mnoha letech snížily. Je však třeba si uvědomit, že mnohaletý nárůst ploch této plodiny byl dán zejména direktivou z unie. Není přitom pravda, že řepka je nějak specificky dotována. Pěstitelé řepky inkasují stejně jako všichni pěstitelé hospodářských plodin podpory SAPS (jednotná platba na plochu). To, že je řepky nejen v ČR, ale i po celé Evropě tolik, není tak dáno dotacemi, ale skutečností, že díky svému technickému využití je řepka velmi dobře prodejná a její cena oproti ostatním plodinám na trhu zhruba dvojnásobná. Zemědělcům se tedy pěstovat řepku vyplatí.

Pěstování řepky se ale nevyplatí jen zemědělcům. Ne každý ví, že v jarních měsících představuje tato plodina klíčový zdroj potravy pro včely a tedy významnou surovinu pro výrobu řepkového včelího medu.

Řepkový nebo olivový?  

Z potravinářského hlediska je pak řepka především hlavní surovinou pro výrobu rostlinných jedlých olejů, jejichž konzumace je ze všech hlavních typů olejů vyráběných na světě z dietologického hlediska pro lidský organismus největším přínosem. A to i přesto, že prakticky veškeré kuchařské celebrity připravují v  televizních pořadech prezentované pokrmy na oleji olivovém, což vytváří dojem, že tento olej představuje nejlepší kulinářské řešení. Není to ale pravda, a uvedenou skutečnost lze spíše přičítat úspěšné „olivové lobby“ jižních zemí EU, kterou před několika lety podpořila finančně sama EU. Na rozdíl od oleje řepkového.

Ne že by byl přitom olivový olej nekvalitní, reálně má dokonce vůči jiným olejovým konkurentům mnoho výhod, ale například jeho použití na smažení není nejvhodnější. Olivový olej je totiž poměrně tučný (což není zrovna parametr zdravé kvalitní stravy), nicméně jeho výhodou je nízké jodové číslo a nízký obsah kyseliny linoleové, což v praxi znamená vysokou oxidační stabilitu. Proto je nejvhodnější při použití ve studené kuchyni.

Pokud se ale týká smažení a obecně univerzálnějšího použití, je řepkový olej rozhodně vhodnější. Ostatně, ve třech z pěti parametrů, které hodnotí na základě obsahu různých typů mastných kyselin vhodnost konzumace olejů k lidské výživě, řepkový olej svého olivového konkurenta poráží. A navíc je řepkový olej i několikanásobně levnější.

Řepkový olej je zdravý

Má-li přitom někdo dojem, že snaha doporučovat řepkový olej spotřebitelům je výsledek tuzemské agrární lobby nebo názorů pouze tuzemských odborníků, pak by si měl prostudovat doporučení americké „Food and Drug Administration“ (FDA) týkající se prevence chorob oběhového aparátu. Organizace vybízí k denní spotřebě alespoň 1,5 lžíce řepkového oleje.

Podle FDA je možné konzumaci tohoto oleje a výrobků jej obsahujících považovat za cestu ke snížení rizika koronárního onemocnění srdce. Také podle německé Společnosti pro výživu (DGE) patří řepkový olej k celosvětově nejzdravějším rostlinným olejům a je zcela jednoznačně doporučován ke každodenní konzumaci. Za největší klad řepkového oleje je konkrétně považován vysoký podíl kyseliny alfa- linolenové patřící do skupiny omega 3 mastných kyselin, které si lidské tělo nedokáže samo vyrobit, a proto je důležitý jejich pravidelný denní příjem prostřednictvím potravy.

Řepku není tedy třeba zcela zatracovat. Mimochodem, i MEŘO působí v naftě spíše pozitivně, jako aditivum. Řepka také nepatří mezi „škůdce krajiny“ ve smyslu zvyšování rizik vodních a větrných erozí, na rozdíl od kukuřice nebo brambor – širokořádkových plodin.

Pravda, takové pícniny typu vojtěška koření hlouběji v půdě a při snižování rizik erozí a degradace půd hrají lepší roli než řepka, nicméně řada hospodářských rostlin, například i zmiňovaná kukuřice, je horším řešením v prevenci erozních rizik. Ovšem i kukuřici lze pěstovat způsobem, aby rizika eroze nezvyšovala, což je další z důkazů, že nic není pouze černo-bílé.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.